Phillip Parun: „Basketbal miluji, to je náš základ úspěchu“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Několik týdnů proBasket.cz Phillipa Paruna marně naháněl, počkali jsme a dobře jsme udělali. Ředitel hráčských operací PPGroup se rozpovídal a nechal nahlédnout do míst, jež jsou pro většinu smrtelníků zahaleny rouškou tajemství. 

Co Tě vedlo k založení agentury PPGroup, jejíž náplní není jen zastupování hráčů?

Co se zastupování hráčů týká, začalo to na Spartě. Pavel Miloš je můj velice dobrý kamarád a nechápal jsem proč už roky, před mým rozhodnutím stát se hráčským agentem, nedostal šanci potvrdit své hráčské zkušenosti v zahraničí. Když jsem měl možnost zjistit si okolnosti, tak jsem se rozhodl.

A jak to bylo dál?

Další léto už hrál za Detroit Pistons v letní lize NBA. Otázkou zůstává, co by se stalo kdyby. Žádné kdyby ale ve sportu není. Věřil jsem, že v kombinaci znalostí tohoto sportu, zkušeností, pracovitosti a cílevědomosti můžeme hráčům nabídnout opravdu hodně.

V posledních týdnech je o českém basketbalu nebývale slyšet. Ať je to Honza Veselý a Hana Horáková či naposledy Radovan Kouřil jako MVP turnaje ve Španělsku. Lze tvrdit, že nám svítá na lepší zítřky?

V naší zemi se rodí hodně talentů. Jenže co znamená talent? Situace je taková, že tento talent je jako drahokam, na který v České republice často nemáme technologie k vybroušení. Jsem optimista a věřím, že se situace každým rokem lepší. Například díky návaznosti bývalých výborných hráčů do rolí trenérů mládeže!

Jistě to má své pro i proti?

Kolik šestnáctiletých hráčů trénuje s A týmy a kolik jich nastupuje v NBL? V této kategorii držíme s vyspělou Evropou krok, protože ti nejlepší hrají i za U18 týmy. Od 18 do 20 let nastane období ticha, protože hráči nemají adekvátní mezikrok jako v U16. Zpravidla „nasávají“ chuť NBL, místo aby ji hráli. A v práci s mladými od 16 do 20 ztratíme 20-30% a to je rozdíl minimálně třídy.

Naší prácí není přesunout hráče z bodu A do bodu B, ale pečlivě vše naplánovat, tak aby se měl možnost rozvíjet. Pro nás je důležité, co je na dresu napsáno nad číslem a ne co je vepředu.

Co musí umět ovládat hráčský agent?

Vyjednávat, naslouchat, být pracovitý, mít přehled, neustále se vzdělávat, komunikovat, umět jazyky, cestovat, obklopit se pracovitými a talentovanými spolupracovníky. Bez společného úsilí našeho týmu, bychom nikdy nedosáhli těchto úspěchů

Kolik pracovních cest uskuteční Phillip Parun za rok? A jaká destinace je nejčastějším cílem? Za sebe tipuji Španělsko.

Nepočítáme. Cestujeme často po české a slovenské republice, po mezinárodních turnajích a cílových destinacích hráčů, které zastupujeme. Můj kolega Kamil Řeřábek byl například na všech mládežnických ME U16, U18 i U20! Jsem přesvědčený, že jako jediný Čech.

Neříkáš si občas, že basketbal nechceš na dlouhou dobu vidět? Čímž narážím na patrnou stereotypnost Tvého povolání.

Basketbal miluji, to je základ našeho úspěchu.
 
Jak funguje v praxi přestupové vyjednávání. Obdrží jako první nabídku klub anebo agent?

U partnerských agentů, kteří zastupují hráče v Eurolize a v NBA, se zpravidla už ozývají kluby. V našem případě je to z 80% naše nabídka hráče klubům. Klub chce být úspěšný a my pomáháme utvořit klubu úspěšný tým. V zahraničí, kde neznají české hráče, je to umocněné naším vzděláváním klubu o kvalitách českých hráčů – za ty roky se už situace zlepšila, a když doporučíme hráče, už nás kluby vnímají. Zakládáme si naši práci na upřímnosti, spolehlivosti a kluby nás berou jako partnery. Nicméně hlavní náplní je zastupování hráčů, a také spokojenost hráčů je u nás na prvním místě.

Vnímáte hráče výhradně jako produkt, jenž nabízíte, anebo na prvním místě preferujete jeho zájmy?

V žádném případě. Hráč není produkt ale náš partner. Musíme přesně vědět, co hráč chce. Hrát v zahraničí či v České republice, zda preferuje velkoměsto či ne, jazyková vybavenost a další spousty přání. Najdeme-li klub v této relaci, hráč je spokojený a my také. Máme velice nízké procento odchodu hráčů, které zastupujeme, a to vděčí za náš přístup jim naslouchat, chránit je a obstarat jim kompletní servis.

Nejsem typ agenta, který vysedává na každém zápase, naopak řeším problémy a ve fázi vyjednávání si dávám hodně záležet, abychom eliminovali možné třecí plochy mezi hráčem a klubem v budoucnu. Hodně agentů v zahraničí vyšle hráče, vyfakturuje provizi a „starej se“.

Přejde někdy pouto s hráčem nad rámec pracovního poměru?

U několika hráčů přesahuje náš vztah pracovní poměr. Je to pochopitelné, když s hráčem a s rodiči spolupracujete od 14, 15 let hráče. Společně procházíte úspěchy i neúspěchy a zpravidla nejenom těmi basketbalovými. Každý hráč je jako každý člověk jedinečný. To co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Proto, když řešíme například přestup mladého hráče do zahraničí, tak „šijeme každému hráči oblek na míru“. Věřím, že naše filozofie je úplně jiná a klientův servis s budováním vztahu je pro nás velice důležitý.

Dá se touto prací do budoucna zabezpečit a jaké máš Phillipe životní krédo, zda-li nějaké je?

Až budeme zastupovat 10 hráčů v NBA a Eurolize tak ano, ale začali jsme zastupovat hráče v nebasketbalové zemi. Nestalo se mávnutím kouzelného proutku, že se dnes mohou reprezentační výběry opřít o více krajánků. Na druhou stranu je potřeba chápat, že ne všichni hráči, kteří odejdou do zahraničí, se stanou hvězdami. Hranice jsou otevřené a je na rodičích a hráčích, pokud se jim zalíbí tato možnost.

Naše životní krédo? Ty jsou svého štěstí strůjce.

Phillipe, jaká je Tvá denní náplň práce?

Revize statistik našich hráčů, které dostávám na stůl. Diskuze nad aktuálními tématy. Komunikace s hráči a kluby. Plánování cest a řešení otázek, týkajících se hráčů. Zhlednutí sestřihů zápasů, které nám napoví o případném oslovení nových hráčů a udržení vědomosti o výkonnosti našich hráčů. Komunikace se světem ..

Vybaví se Ti nějaká humorná historka, co se vyjednávání s kluby týče? Případně vyskytla se nějaká neobvyklá klauzule v návrhu smlouvy pro hráče?

Až se jednou rozhodnu vydat knížku, bude to těmito příběhy přetékat. Ve vyjednávání moc prostoru na humor není, ale nejlepší perly mám většinou přímo od hráčů.

Došlo někdy k situaci, že by na poslední chvíli plánovaný přestup ztroskotal?

Samozřejmě. Už jsme se dostali do fáze, kdy hráč byl připravený odcestovat do klubu a mezitím se měla smlouva podepsat a to se nestalo z důvodu, že vedení si to rozmyslelo. Už jsme natolik zkušení, že hráči oznamujeme uzavření přestupu až v okamžiku podepsání smluv mezi smluvními stranami. Dodávám, že některé přestupy z České republiky do zahraničí se dojednávali skoro přes rok.

Jakého pracovního úspěchu si nejvíce ceníte?

Radujeme se z každého úspěchu, jelikož každý hráč je jiný. U mladších hráčů si ceníme, že odehrají pár minut v „A“ tymu, u zkušených, že se dokážou prosadit proti těžším soupeřům. Posunuli jsme se za ty roky, pokud si člověk nestanoví vysoké cíle, bude průměrný a to nechceme.

Ve Tvé stáji se blyští celá řada nesmírně talentovaných mladíků, kdo z nich je tou pomyslně nejvzácnější trofejí?

Nerad bych to nazýval stájí, jsme jedna velká rodina. Toto se těžko odhaduje, jelikož měřítko pro úspěch je spokojenost hráče. V České republice se nám podařilo vyjednat skvělé podmínky pro naše hráče a v zahraničí jsme nadšení, že kluky, které jsme poznali jako čtrnáctileté, dnes zaujímají skauty z těch nejlepších klubů na světě.

Nejenže budujete kariéru českých mladíků, zároveň jste přivedli do Mattoni NBL pěknou řádku zahraničních hvězd. Můžeš, Phillipe, jich pár namátkou vyjmenovat?

Kyle Landry, Monty Mack, Ian Hannavan, Benas Veikalas, Corey Muirhead, Jason Miller, Manny Ubilla a řada dalších.