Celkové hodnocení účasti USK Future Stars v Bělehradě – 4.díl

Mládež

Celkové hodnocení účasti USK Future Stars v Bělehradě – 4.díl

👤basketbal.cz 📁 Mládež 🕔1.3.2011

Please enter banners and links.

Čtvrtým dílem uzavřeme rozsáhlý seriál postřehů trenéra juniorů USK Praha Petra Jachana, který se podrobně vrací ke kvalifikačnímu turnaji juniorské Euroligy (NIJT), který se v minulých dnech odehrál v Bělehradě. Stejně jako v předešlých třech dílech jde určitě o velmi zajímavý materiál.

Naše silné a slabé stránky

Naše vystoupení mělo silné i slabé stránky, a to očekávané i překvapivé. Přestože jsme se na tuto akci intenzivně připravovali, srážka očekávání s realitou byla velmi silná. Silnými stránkami byla kondiční připravenost, odehrát během tří dnů pět vyrovnaných utkání na mezinárodní úrovni je silné měřítko a my jsme to zvládli velmi dobře. I přes malou rotaci hráčů a jejich velké vytížení jsme neměli výrazné problémy po kondiční stránce ani v koncovkách utkání. Daleko větší problémy jsme měli s mentálními silami na konci turnaje, resp. se schopností udržet koncentraci na požadované úrovni. Silnou stránkou byla hra 1-1, resp. schopnost přehrát obránce 1-1. Daleko slabší pak bylo řešení situací při obranných kombinacích soupeře. Naopak kromě prvního utkání s Partizanem jsme neměli až tak výrazné problémy při doskakování, jak jsme očekávali.

Slabými stránkami byl vysoký počet ztrát (patřili jsme k týmům s největším počtem ztrát), špatný výběr řešení útočných i obranných herních situací. Největší slabinou bylo řízení faulů. V tom jsme byli jasně nejslabším týmem. Kdy, jak a s jakým výsledkem faulovat? Přestože jsme odehráli čtyři vyrovnaná utkání s šancí na vítězství, tak právě tyto porážky ukázaly na slabinu v hráčských osobnostech schopných rozhodovat utkání. Ostatní týmy měly jasně viditelné lídry týmu. My jsme měli výraznou trojici Kyzlink – Kříž – Feštr, ale nikdo nedokázal převzít roli absolutního lídra zodpovědného za klíčová rozhodnutí na hřišti. V obranné fázi jsme až na výjimečné hráče typu Rupnika byli schopni ubránit 1-1, ale v poslední fázi jsme vždy prohráli fyzický souboj 1-1, kdy nás soupeř přetlačil, odhodil a často skóroval koš s faulem. Zde jsme byli bezmocní, ač jsme postupně využívali obranné kombinace ke zdvojování, atd.

Největším překvapením a slabinou byla efektivita práce a síla horní části těla a rukou. Jak v obranné fázi, tak při hře s míčem, ale i bez míče, byly velmi využívány ruce. Tato činnost je u nás z hlediska přístupu rozhodčích zcela nepřípustná, ale nás především v prvním utkání zcela zničila. Soupeř hrál na útočném doskoku neuvěřitelně tvrdě rukama. Hráči s míčem si velmi tvrdě kryli svůj vertikální válec rukama a při zakončení velmi tvrdě využívali kontakt tělem a nestřílející paže. Největší basketbalovou slabinou bylo využívání přihrávek v herních situacích, jejich finální efektivita a tím výběr střeleckých pozic. Rychlost distribuce míče byla velkým problémem jak z hlediska ztrát, tak z hlediska hledání střeleckých příležitostí.

Další výraznou slabinou bylo čtení herních situací a jejich řešení. Zde nás soupeři výrazně přehrávali. Typickým příkladem byly obranné a útočné kombinace herní situace clony na hráče s míčem (pick and roll) a spolupráce s dalšími hráči. Obecně jestliže jsme v minulé době pracovali na slabině rychlosti a agresivitě realizace útočných dovedností, tak tentokrát se jednalo především o tvrdost a silové pojetí jak v útočné, tak obranné fázi. Naše práce nohou z hlediska rychlosti a dynamiky byla více než konkurenceschopná. Tradiční slabou stránkou je vítězná mentalita vyhrávat osobní souboje v obranné a útočné fázi, boj o každý míč. Zde dominuje sebevědomí srbských hráčů.

Další vrchol – derby Adriatické ligy Partizan – Crvena Zvezda

Na úplný závěr našeho pobytu jsme se díky skvělým organizátorům dostali na nedělní večerní derby Crvena Zvezda – Partizan. Již příjezd k hale Pionir předznamenával velikost utkání. Taxikář, když viděl Čechy, tak se rozplýval nad Honzou Veselým, ale znal i historii českého basketbalu. Hala byla v obležení policejních kordonů. Uvnitř jsme narazili na dva tábory fanoušků, které po celé utkání vytvářeli nezapomenutelnou atmosféru, zvláště fanoušci Partizanu. Asi deset minut před začátkem začala domácí část arény aplaudovat, to když na hřiště naběhli junioři Crveny Zvezdy s pohárem vítězů NIJT a k nim se přidali rozcvičující se opory Cvetkovič a Marinkovič. I zde byla cítit silná klubová kultura. V základní sestavě Partizanu nastoupil Honza Veselý a utkání mohlo začít. Domácí překvapivě celé utkání drželi šanci na vítězství, v závěru přeci jen dominoval zkušený Partizan. Celé utkání mělo své kouzlo jak kvalitou, tak především bojovností a atmosférou. Ještě několik minut po utkání si hráči Partizanu v čele s Honzou Veselým společně s fanoušky užívali vítězství tradičním rituálem.

Individuální ocenění NIJT Bělehrad

Tomáš KYZLINK nejlépe doskakujícím hráčem turnaje.

Nejužitečnější hráč turnaje MVP

Aleksandar CVETKOVIC (Red Star)

ALL STARS turnaje

Aleksandar CVETKOVIC (Red Star)

Nenad MILJENOVIC (FMP)

Livio Jean- CHARLES (INSEP)

Luka RUPNIK (Olimpija)

Stefan POPOVSKI-TURANJANIN (FMP)

Největší osobní zkušenost

Osobně mám hodně poznatků a zážitků, avšak největší jsou asi dva. V semifinále FMP – INSEP, kdy INSEP hrál skutečně výborně a vedl v poslední čtvrtině o 15 bodů, ač favoritem byl domácí FMP, jsem čekal, zda se projeví srbská mentalita a speciálně síla FMP. Stalo se. Plná hala dokázala spolu s týmem FMP vytvořit takové peklo, které během několika minut zcela otočilo kormidlem utkání. K tomu přispěl právě i trend rozhodčích, kteří nechali oba týmy hrát a závěr utkání patřil domácímu FMP.

Druhým poznatkem je schopnost srbských hráčů v klíčových utkáních a momentech předvést výjimečné výkony. Ve finále turnaje jak hráči Crvene Zvezdy, tak FMP předvedli mimořádné výkony podpořené vysokou úspěšností střelby, o čemž svědčí vysoké skóre a to nejen oba zmiňovaní rozehrávači, ale právě oni dokázali posunout individuální a týmové výkony dalších hráčů na maximální úroveň a po čtyřech utkáních během tří dnů oba týmy dokázaly odehrát finále v takovém nasazení a především v maximální koncentraci s minimem ztrát a velkým počtem výborných prvků.

Tolik tedy k celému turnaji NIJT v Bělehradě trenér juniorů USK Praha Petr Jachan. Veškeré info poskytl Michael Šob.

Reklama