Ohlédnutí se za MS hráčů do 19 let v Lotyšsku | Probasket.cz

Please enter banners and links.

DOPLNĚNO! Neúspěch domácího týmu, šokující vypadnutí Američanů, zlatá radost Litevců. Tak vypadalo letošní desáté Mistrovství světa hráčů do 19 let, za jehož průběhem se dnes krátce ohlédneme.

Desátý světový šampionát hráčů do 19 let skončil v neděli večer v Areně v Rize vítězstvím 83:65 Litvy nad Srbskem. Během pouhých jedenácti dnů sehrála čtrnáctka týmů ve třech městěch přesně 62 zápasů. Papírové předpoklady vzaly za své hned první den, kdy favorit z největších z Litvy podlehl nečekaně mladému výběru Chorvatska. O překvapení nebyla nouze ani v dalších dnech. Domácí Lotyši, bronzoví z loňského ME do 18 let, neunesli dychtivá očekávání fanoušků a po nadějném začátku prohráli pět ze šesti zbývajícíh zápasů a nakonec skončili až desátí. O největší senzaci se ovšem postarali mladí hráči Ruska, kteří ve čtvrtfinále vyřadili obhájce zlata z USA. V semifinále pak sice nestačili na Litvu, v souboji o třetí místo ale v závěru udolali Argentinu a získali tak první medaili na světovém šampionátu pro novodobé Rusko.

Na začátek se pojďmě krátce podívat na nejlepší hráče mistrovství.    

Hvězda šampionátu: Jonas Valančiunas (Litva) –  23 b., 13,9 d., 3,2 bl. na zápas

Rodák z litevské Uteny potvrdil všechny předpoklady. Stal se největší osobností šampionátu a vyslal do světa jasný signál, že si jej zástupci Toronta letos v draftu nevybrali jako pátého v pořadí náhodou. Od prvního do posledního zápasu byl hlavním tahounem svého týmu a zcela ovládl prostor pod oběma koši, kde dokázal zúročit zkušenosti z těžkých zápasů v Eurolize. Suverénně ovládl statistiku bodů, doskoků a bloků, v sedmi z devíti odehraných zápasů získal cenný double-double. V ostře sledovaném zápase s USA zaznamenal 30 bodů, 15 doskoků a 4 bloky, ve čtvrtfinále proti Polsku přidal k 26 bodům málo vídaných 24 doskoků a 5 bloků a svůj vynikající výkon na celém turnaji korunoval ve finále proti Srbsku, jemuž nasázel 36 bodů. Soupeře doslova ničil předvídavostí, rychlostí a pestrou škálou zakončení, přičemž beze zbytku dokázal využít svých fyzických parametrů. Jednohlasně byl zvolen Nejužitečnějším hráčem mistrovství.

Nejlepší pětka mistrovství:

Rozehrávač: Aleksandar Cvetković (Srbsko) – 14,4 b., 3,8 d., 2,7 as. na zápas

Díky finančním problémům CZ Bělehrad dostal v uplynulé sezóně velký prostor v zápasech Adriatické ligy a na turnaji dokázal nabytých zkušeností řádně využít. Soupeři s ním měli ohromné potíže; díky rychlosti a perfektnímu ovládání míče se s lehkostí prosazoval v soubojích jeden na jednoho, aby následně přesně zacílil ze střední vzdálenosti. V necelých 18 letech působí velmi vyzrále a i když mu nevyšly zápasy v semifinále a ve finále, je před ním velká budoucnost.

Rozehrávač: Dmitrij Kulagin (Rusko) –  15,9 b., 4,8 d., 2,2 as. na zápas

Na hřišti zaujal jednak bujnou rezavou kšticí, jednak schopnostmi, spočinul-li míč v jeho rukou. Herně připomíná Alexeje Šveda z CSKA Moskva, na rozdíl od něj je ovšem o poznání silnější. Je rozeným střelcem; velmi dobře zakončuje po uvolnění bez míče, stejně tak si dokáže vypracovat střeleckou pozici s míčem. Nepatří k vyhlášeným obráncům, má ale dar předvídavosti, díky němuž dokáže získat řadu míčů. Měl zcela zásadní podíl na senzačním vyřazení USA ve čtvrtfinále a v souboji o bronz s Argentinou strhl v závěrečných minutách vítězství na stranu Ruska.   

Křídlo: Jeremy Lamb (USA) – 16,2 b., 4,3 d., 2 as. na zápas

Vycházející hvězda NCAA z univerzity Connecticut do puntíku potvrdila své kvality. Těžko by se na celém turnaji hledal hráč, který by si dokázal vypracovat střeleckou pozici s takovou lehkostí jako právě Lamb. Role zakončovatele mu seděla perfektně, byť se na něm po prohraném utkání s Ruskem ve čtvrtfinále projevila ve zbývajících zápasech ohromná frustrace. Dřímá v něm ohromný potenciál a zakrátko se může stát novou hvězdou NBA.

Křídlo: Dario Šarić (Chorvatsko) – 18,1 b., 10,1 d., 3,4 as. na zápas

V sedmnácti letech nejvytíženější hráč celého mistrovství! Na palubovce trávil v každém zápase přes 36 minut, což jen podtrhuje jeho přínos pro celý tým. Skvěle se uvedl hned v prvním utkání proti Litvě, výrazně přispěl i k nečekané porážce USA. Svým herním pojetím nápadně připomíná Dejana Bodirogu; není žádným rychlíkem ani výjimečným atletem, ale umí zachovat chladnou hlavu a díky skvělému driblinku a práci nohou se dokáže prosadit i ve zdánlivě beznadějné situaci.  V sedmnácti letech se jedná o výjimečného hráče, z nějž může za několik málo let vyrůst nová superstar.

Pivotman: Jonas Valančiunas (Litva) – viz Hvězda šampionátu 

Dále zaujali:

Toni Katić (Chorvatsko, rozehrávač) – velmi rychlý, atleticky vybavený hráč s tahem na koš. Zatím je převážně střelcem, ovšem posun v oblasti organizace hry je u něj oproti uplynulému ME do 18 let zřetelný. Do budoucna může být jeho nevýhodou malý vzrůst. Ve čtvrtfinále proti Argentině se nešťastně zranil a v rozhodujících okamžicích byla jeho absence na hřišti citelně znát, což Chorvaty následně stálo postup.    

Hugh Greenwood (Austrálie, křídlo) – hráč obdařený skvělou rukou a nečekaně dobrou technikou ovládání míče, čehož australský kouč často využíval a stavěl jej na pozici ústředního rozehrávače. Má velký cit pro hru a bleskově dokáže vyhodnotit situaci. Není však příliš dobrým atletem, což mu patrně uzavírá cestu do NBA. V Evropě by však mohl být velmi platným hráčem.

Marcos Delia (Argentina, pivotman) – Obertovi se Scolou vyrůstá v Argentině zdárný nástupce. Ač nevysoký, dokáže si pod košem vytvořit pozici a díky rychlým nohám a citu pro zakončení bleskově skórovat. Na šampionátu předvedl několik klasických pivotmanských pohybů, při nichž srdce zaplesalo. Pokud zapracuje na střelbou ze střední a delší vzdálenosti, mohou v Argentině spát klidně. 

Mistrovství se samozřejmě neobešlo ani bez četných zklamání. Tady jsou některá z nich.

Senzační vyřazení USA ve čtvrtfinále

Už samotné dění kolem americké reprezentace před začátkem turnaje nevěstilo nic dobrého. Trenéru Hewittovi se totiž omluvila celá plejáda hráčů, kteří loni suverénně ovládli Mistrovství Ameriky do 18 let. Letos mohl počítat pouze s dvojicí Mitchell – Young, naopak budoucí hvězdy světových palubovek Beal, Drummond, Gilchrist, Irving, Rivers nebo Sullinger se rozhodly zůstat doma. Povoláni tedy zůstali jejich náhradníci a i když mezi nimi nescházela velká hvězda Jeremy Lamb, přestali být rázem hráči USA považováni za hlavní favority na zlato.
Nesnáze pokračovaly i po příletu do Evropy. V přípravných zápasech s Litvou utrpěli Američané dvakrát vysokou porážku téměř o 30 bodů a na povrch vypluly problémy s podkošovými hráči a absencí dobrých střelců z dálky. Světový šampionát pak ale Američané zahájili vítězstvím 115:60 nad Egyptem a po výhrách nad Srbskem a Litvou po prodloužení znovu sršeli svým pověstným sebevědomím. To se jim nakonec stalo osudným. Hráči jako by si neuvědomovali, oč se hraje. Místo koncetrování se na hru a studování hry soupeře, trávili volný čas dlouhými rozhovory s rodinami, resp. se zástupci amerických univerzit. Ve čtvrtfinále proti Rusku sice dlouho živili naději na úspěch, v poslední čtvrtině však Rusové dávali důležité trojky, kdežto jejich soupeř minul toho dne všech devět pokusů z dálky a senzačně vypadl. Potvrdilo se, že bez kvalitních střelců z dálky lze na takovémto turnaji stěží uspět. S úspěšností necelých 30% obsadili v kategorii tříbodové střelby Američané až desáté místo.   

Lotyšsko bez medaile

Domácí Lotyši před začátkem šampionátu neskrývali touhu promluvit do bojů o medaile. Kostra týmu, který loni vybojoval bronz na ME do 18 let v Litvě, zůstala nezměněná a hráči byli o rok starší a zkušenější. Bertans hraje za Olimpiji Lublaň, Dukulis v Cantu a rozehrávač Vecvagars sbírá cenné zkušenosti v Sabonisově akademii v Kaunasu. Úvod turnaje domácím vyšel. Po hladké výhře nad Tchaj-wanem přišlo vítězství nad silnou Austrálií, v němž zmíněné trio hráčů nastřílelo 66 z celkových 78 bodů celého týmu. Jenže pak se lotyšský stroj zastavil a následovaly porážky s Argentinou, Brazílií, Polskem a Ruskem, díky nimž se sen o postupu do bojů o medaile rozplynul jako pára nad hrncem. Porážky s Polskem a Ruskem bolely, neboť domácí v těchto zápasech dlouho vedli, aby totálně zpackanou poslední čtvrtinou v obou případech dokonale devalvovali předchozí úsilí. Formu z úvodních dvou zápasů si udržel pouze Dukulis, naopak Bertans se s přibývajícím časem stále více trápil. Hráči základní sestavy nenašli ani tolik potřebnou podporu u náhradníků, a tak Lotyši nakonec skončili až na celkovém desátém místě.

Lucas Nogueira

Brazilec ve službách Estudiantes Madrid měl být jedním z hlavních tahounů svého týmu. Očekávání však naplnil pouze částečně. Po vydařené premiéře proti Rusku přišel propadák s Polskem, v němž se Bebe, jak zní přezdívka Nogueiry, během 22 minut vyfauloval. Díky vynikajícímu výskoku a obratnosti byl postrachem v obraně, v útoku ovšem působil velmi nejistým dojmem, jako by ani nechtěl dostat míč do rukou. Přestože měl nad řadou svých protivníků výškovou i rychlostní převahu, odhodlával se k zakončení zřídka a většinu bodů zaznamenal pouze z trestných hodů.    

Autorizovaný eshop adidas , všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr – boty adidas, tašky adidas, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské