Legenda se vrací, Nový Jičín postupuje do 1. ligy! | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Vyzpovídali jsme jednoho z hlavních strůjců novojičínské pohádky, rozehrávače Romana Medka.

Na první pohled obyčejná květnová neděle. Tak jako všude jinde v republice se příroda naplno probudila po dlouhém zimním spánku. Většina stromů odkvetla, mají na sobě listí a na některých dřevinách pomalu začínají rašit plody. Ta třetí květnová neděle v Novém Jičíně je ale přece jen něčím specifická. Přijíždím na místo, které je v devět hodin ráno sice na první pohled ospalé po sobotním flámu. Zároveň však má dost sil poprat se o postup. Protože tak, jako vinou chladného jara příroda dlouho spala, spal dlouho i novojičínský basketbal.

Po krachu slavného týmu v roce 2011, který získal kromě jednoho zlata i nespočet stříbrných a bronzových medailí v NBL, se hrál v Novém Jičíně mužský basket pouze na oblastní a krajské úrovni. Díky výborné práci s mládeží však na severu Moravy začal růst (jako pomyslné pupeny) nový mladý tým, jenž teprve loni postoupil do druhé ligy. Když se do týmu vrátila dlouholeté opora – pivot Rostislav Pelikán, začalo se ve městě šuškat, že by třeba první liga nemusela být tak nereálným cílem…

Je 10:20 a před halou „Na bazéně“ už postávají první nedočkavci. Když si odmyslím čas, tak to vypadá, jako by se mělo hrát minimálně semifinále play off NBL. Jenže všechno se má docela jinak. V sobotu totiž domácí svěřenci trenéra Martina Zdražila porazili Ostravu v barážovém thrilleru 67-66 a odvrátili hrozbu ne-postupu. Nervozita se dala krájet poté, co domácí prohospodařili mírný náskok, a VŠB Ostrava se dostala do vedení 65-66.

Odpovědnost na sebe poté vzal křídelník Adam Choleva, jenž byl faulován a úspěšnými trestnými hody šest sekund před koncem překlopil skóre na stranu domácích. Slušně zaplněná hala bouřila a hosté už poslední útok vinou velkého tlaku nedokázali zakončit úspěšně. Novojičínští však věděli, že není dobojováno. K vytouženému postupu do druhé nejvyšší soutěže musí porazit prozatímního suveréna baráže, tým Olomouce…

Romane, ještě jednou gratulace k postupu do 1. ligy. Obligátní otázka na úvod: Co podle tebe rozhodlo sobotní duel s VŠB Ostrava, který byl z mého pohledu pro postup Nového Jičína klíčový?

Klíčová pro nás byla obě domácí utkání. Po zaváhání v Ostravě a prohře o 13 bodů nám bylo jasné, že budeme muset vyhrát doma v obou případech, protože výhra o 14 bodů s Ostravou byla nepravděpodobná. Jinak sobotní duel rozhodl Adam Choleva šestkami (smích), ale klíčovým faktorem byla hlavně bojovnost, podpořena neskutečnou atmosférou v hale. Za což patří obrovský dík všem, kteří nás přišli podpořit.

Ve městě, jež bylo dlouhá léta tradiční basketbalovou baštou NBL, byl po krachu Nového Jičína v roce 2011 patrný velký hlad po špičkovém basketbalu. Vnímal jsi náladu mezi lidmi, popřípadě když jsi šel po ulici, poznávali tě fanoušci a bavil ses s nimi o basketu?

Ten hlad po basketbalu tady určitě byl, protože podpora fanoušků byla obrovská. Co se týká play off druhé ligy a následné baráže, tak jsme vždycky v hledišti měli převahu a to i ve venkovních utkáních. Procházet po městě jsem se mohl ještě v klidu, ale uvidíme za rok (smích). Každopádně se mě na naše výkony ptali lidi, kteří do té doby s basketbalem neměli velkou zkušenost a moc nám fandili a dokonce i zavítali do hlediště.

Vy jste letos postoupili do druhé ligy, a během jedné sezony jste se posunuli ještě o patro výš, což je skvělý úspěch. Ale na rovinu, kdy jste začali tak trochu pošilhávat o postupu do 1. ligy?

Od té doby co se Peli (Rostislav Pelikán) definitivně rozhodl přestoupit zpět do Nového Jičína. Důležitým článkem týmu taky byli skvěle hrající „U19ky“ (Jakubů, Kelar, Buzek) a hostující hráči (Krutílek, Zumer, Choleva). Navíc nám vyšel vstup do sezóny, což naše ambice ještě podpořilo. Během sezóny se přihodily i situace, kdy jsme postup neměli v našich rukách, ale naštěstí vše dobře dopadlo.

Mě osobně potěšilo, že v play off druhé ligy a v baráži vás přišlo podpořit velké množství fanoušků. S trochou nadsázky lze říct, že podle ruchu na hale a v jejím okolí by si jeden mohl myslet, že se hraje play off KNBL. Takže jak moc například méně zkušení spoluhráči týmu vnímají takovou kulisu, která tu panovala?

Určitě jsme nebyli zvyklí na takovou atmosféru při zápasech a chvíli nám trvalo, než jsme se s tím srovnali, ale určitě můžu mluvit za všechny, že jsme si to maximálně užívali. Navíc nám fanoušci nedovolili nic vypustit a hnali nás za postupem. Tímto jim patří obrovský dík.

Jak moc důležité bylo, že za vás letos nastupoval pivot (a kapitán) Rosťa Pelikán? „Peli“ hrál samozřejmě skvěle, nicméně přišlo mi, že jste jej v baráži poměrně málo využívali v útoku. Mám na mysli akce pick´n´roll a při hře zády ke koši.

Peli byl jednoznačně klíčem k této úspěšné sezoně. Bez něj bychom o postupu ani nemohli uvažovat. O jeho přínosu v obraně se snad ani nemusíme bavit. A co se týká útoku? Rádi bychom ho vyžívali více, ale Peli to neměl vůbec jednoduché, protože všichni soupeři se na něj pečlivě připravili a byl velmi tvrdě bráněn. Navíc Peli nikdy nebyl typický skórer, který si vyžaduje míč každý útok, takže jsme si párkrát museli počkat na vhodný okamžik, kdy bude mít zrovna chuť na svůj pověstný háček (smích).

A jak bys zhodnotil nedělní zápas s Olomoucí, v němž jste museli jakkoli vyhrát, abyste postoupili?

Bylo to hodně nervózní utkání. Olomouc už před utkáním měla jasný postup, takže mohla hrát naprosto uvolněně, což je vždycky ošemetné. Naštěstí nám vyšel vstup do utkání a byli jsme schopni do poločasu bodově odskočit. Pak jsme si v poslední čtvrtině neodpustili, pro nás již tradiční, zaváhání a dovolili soupeři stáhnout (až na 9 bodů – pozn. redakce), ale úplný závěr jsme už zvládli celkem v poklidu.

V neděli zahrál velmi dobře například Adam Choleva, ale i ostatní borci hráli na hranici sebeobětování pro klub a město. Takové nasazení jsem ani u Ostravy, ani u Olomouce (které v neděli sice o nic nešlo) rozhodně neviděl. Hraje v tom roli nějaký regionální patriotismus?

Velkou roli hraje to, že všichni jsme sledovali a prožívali veleúspěšné novojičínské období v nejvyšší soutěži. Kluci měli mezi hráči své vzory a jednou chtěli být na jejich místech před zaplněným novojičínským hledištěm a to se nám teď všem splnilo. Takže regionální patriotismus tady určitě je.

Teď k tvému výkonu, který byl rovněž v obou domácích zápase, ale i celé baráži výborný. V neděli jsi například zvedal diváky ze sedadel dvěma zpětnými přihrávkami na své spoluhráče, po jedné z nich padl koš. Věřil sis na takové finesy, měl jsi je nachystané v záloze, nebo to prostě vyplynulo ze hry?

No, výborné výkony si představuju trochu jinak… (úsměv) Co se týká těch zadovek, tak to vždy vyplývá ze hry a z postavení spoluhráčů a často se jedná o nejjednodušší řešení, tak proč toho nevyužít.

Je to samozřejmě předčasné se ptát, ale co by pro Nový Jičín bylo úspěchem v nadcházející prvoligové sezoně?

Nejradši bychom pokračovali v nastoleném trendu – co sezona, to postup (smích). Ale teď vážně. Určitě bude záležet na tom, zda se nám podaří udržet a posílit stávající kádr. Každopádně bychom byli rádi, kdybychom se vyhnuli sestupovým bojům.

Díky za rozhovor a přeji hodně úspěchů v nadcházející prvoligové sezoně!

Foto: Martin Černý