Treviso je na nohou, Final Four Eurocupu otevírá své brány! | Probasket.cz

Please enter banners and links.

DOPLNĚNO! V neděli večer budeme znát jméno vítěze, který si zajistí místo v příštím ročníku Euroligy. V italském Trevisu startuje závěrečný turnaj Eurocupu a domácí příznivci věří, že se štěstí usměje právě na jejich miláčky.

Není se jim co divit. Slavný italský klub čeká na významný úspěch dlouhých pět let. Přesně tolik času uplynulo od doby, kdy jeho hráči naposledy zvedli nad hlavu trofej určenou pro vítěze Serie A. Historicky přitom celek z Trevisa patří k nejúspěšnějším itaským celkům na domácím i mezinárodním poli. Od roku 1983, kdy se klub stal součástí bohatého portfolia rodiny Benettonů, ovládl pětkrát domácí soutěž, dvakrát zvlítězil v Saportově poháru a byl pravidelným účastníkem prestižní Euroligy. Celkem čtyřikrát se jeho hráči probojovali do závěrečného turnaje Final Four, v letech 1993 a 2003 dokonce do finále, na nejcennější klubovou trofej v Evropě se jim však zatím dosáhnout nepodařilo. Dres Benettonu v minulosti oblékala taková esa jako Toni Kukoć, Ricardo Pittis, Henry Williams, Stefano Rusconi, Željko Rebrača, Jorge Garbajosa či Tyus Edney, jimž šéfovali vyhlášení trenéři jako Petar Skansi, Željko Obradović, Mike D´Antoni nebo Ettore Messina.

V posledních letech však Benetton tápe a to nejen výsledkově, ale i herně. Po odchodu generálního manažera Maurizia Gherardiniho do NBA, kde vykonává roli viceprezidenta a asistenta generálního manažera v Torontu, se vedení klubu dlouho nedařilo najít adekvátní náhradu. Během posledních čtyř let se tak v klubu s větším či menším úspěchem vystřídala celá řada hráčů i trenérů, žádnému z nich se však nepodařilo vytvořit tým, který by vydržel pospolu více než jednu sezónu. Teprve letos se zdá, že by sestava pod vedením zkušeného Jasmina Repeši mohla konečně oprášit zašlou slávu klubu. Chorvatský kouč spolu s novým generálním manažerem a bývalým reprezentantem Claudiem Coldebellou přivábili do Trevisa talentované mladíky i zkušené veterány a namíchali koktejl, který vypadá nejen dobře na pohled, ale má konečně i potřebné výsledky. Sestavu navíc v průběhu sezóny doplnil veterán s bohatými zkušenostmi z NBA Brian Skinner a síla Benettonu získala na intenzitě.  

Italský celek však bude mít zdatné protivníky. Už v semifinále narazí na španělskou Sevillu, v jejíchž řadách bude k vidění i český reprezentační rozehrávač Tomáš Satoranský. Oba soupeři se velmi dobře znají. V letošní sezóně na sebe narazili již během fáze Top 16; v Seville zvítězili domácí 66:55, v odvetě v Trevisu se z vítězství 84:68 naopak radovali Italové. V obou zápasech byl motorem ofenzívy španělského celku robustní Američan Davis, jemuž zdatně sekundoval velezkušený krajan Bullock. Oba dva patří po celou sezónu k oporám, stejně jako Američan s francouzským pasem Kirksay, jeden z nejuniverzálnějších podkošových hráčů v Evropě. Trenér Sevilly Plaza má k dispozici široký zkušený kádr, jehož největší předností je tvrdá obrana. V duelu s domácím Benettonem se tak utkají dva celky, jejichž trenéry zajímá především počet obdržených bodů. Italové budou spoléhat na kouzlo haly Palaverde. Letos v ní ani jednou neprohráli a ve čtvrtfinále vyprovodili německý Göttingen rozdílem 22 bodů! Vedle tradičních opor Smithe, Motiejunase a Brunnera bude navíc po dlouhé době připraven zasáhnout do hry též veterán Sandro Nicević, jehož bohaté zkušenosti zajisté pomohou neutralizovat sílu španělského týmu pod oběma koši.  

Ve druhém semifinále na sebe narazí favorizovaná ruská Kazaň a senzace letošního ročníku ze Záhřebu. Cedevita postupem do Final Four definitivně vystoupila ze stínu slavnější Cibony a její kouč Aleksandar Petrović byl právem zvolen nejlepším lodivodem letošního ročníku Eurocupu. Jeho svěřenci překonali všechny nástrahy, včetně ostříleného protivníka Estudiantes Madrid ve čtvrtfinále, a po zásluze se probojovali mezi nejlepší čtyři týmy. Chorvatský celek sice nikterak oslnivě nebrání, ovšem v útoku disponuje ohromnou silou, díky níž zatím dokázal každého soupeře doslova přestřílet. Ohromnou zásluhu na tom má americký rozehrávač Dontaye Draper, ústřední mozek týmu, kolem nějž se točí vše podstatné, a také jeho krajani Edwards s Wrightem, resp. veterán Baždarić a vyhlášený trojkař Rudež.

Bronzový celek uplynulého ročníku ruské Superligy ovšem bude tvrdým oříškem. V Kazani se letos sešla mimořádně silná sestava, která v podstatě nemá slabé místo. Svěřenci trenéra Pašutina se s výjimkou nečekané domácí porážky s Le Mans úspěšně vyhnuli pověstným výkyvům formy a po celou sezónu se prezentují vynikajícími výkony v útoku i v obraně, byť se velmi dlouho  museli obejít bez ústředního rozehrávače Popoviče. Ten spolu s Američanem Lydayem vytvořil údernou dvojici na perimetru, zatímco pod košem vládne duo Lampe – Verjomenko, které patří k nejlepším v celé soutěži. Celou čtveřici navíc skvěle doplňuje veterán McCarty, který moc dobře ví, jak sehrát zápasy o všechno, neboť v roce 2004 vyhrál s Hapoelem Jeruzalém tehdejší ULEB cup. V duelu s chorvatským celkem však bude mít ruský celek ohromnou převahu pod oběma koši. Hostující Edwards byl dlouho zraněný, jeho forma je momentálně záhadou, a obr Kaštropil nahání hrůzu pouze svou vizáží.

Program semifinále (sobota):

Unics Kazaň – Cedevita Záhřeb (18:00; přímý přenos Eurosport 2)
Benetton Treviso – Cajasol Sevilla (20:45; přímý přenos Eurosport 2)