Junioři USK Future Stars na mezinárodním turnaji v Lissone těsně pod stupni vítězů | Probasket.cz

 V mezinárodním juniorském turnaji věkové kategorie U19 v italském Lissone se představilo 12 týmů z Kanady, Španělska, Řecka, Itálie, Německa a za ČR juniorský tým USK FS kategorie U18, který podlehl v boji o třetí místo druhému kanadskému výběru Eastern Misson. V dramatickém finále pak španělský Madrid porazil přemožitele USK FS kanadský Hoop Factory Elite. Během čtyř dnů tak český tým USK FS odehrál pět utkání, přičemž prohrál pouze s mimoevropskými týmy, když podlehl oběma kanadským výběrům. Naopak vyhrál všechna tři utkání s evropskými soupeři. Ve velmi zajímavé konfrontaci evropského a zámořského basketbalu dominovala atletická a technická připravenost kanadských hráčů s vysokou úspěšností střelby z dlouhé vzdálenosti. Naopak evropský basketbal dominoval v herní disciplíně, myšlení a týmové spolupráci. Španělský tým navíc dokázal ve finále více než konkurovat vysokou úspěšností tříbodové střelby. Již 18. ročník turnaje byl významnou společenskou událostí s řadou doprovodných akcí jako trenérská klinika, easter show time (soutěže ve smečování a střelbě trojek) či turnaj minižáků kategorie U12 i s účastí českého týmu USK.  

 

Umístění v turnaji na 1. – 9. místě:

 

Body: Kyzlink 17, Balvín a Šotnar 12, Mareš 11, Hartman 9, Stariat 6, Morávek 2

Užitečnost: Mareš a Balvín 17, Stariat 14, Kyzlink 12, Hartman 9, Morávek 7, Šotnar 4

 

Otevírací utkání turnaje hrané v hlavní hale nabídlo hned na úvod turnaje gala představení. Několik stovek diváků vidělo mimořádně atletické a agresivní utkání, kterému nejdříve dominovali Kanaďané, kteří měli ve svých řadách čtyři kanadské reprezentanty. Českým mladíkům dlouho trvalo, než se vzpamatovali z jiného stylu nejen soupeře, ale i trendu rozhodčích, kteří nechali hru zcela plynout, a tak se ve všech osobních soubojích zdravě jiskřilo. Ani na jedné straně nebylo možné zakončovat dvojtaktem, neboť všechny tyto střely končily krutým blokem soupeře. Čeští hráči se postupně adaptovali a po poločasové přestávce byli více než rovnocenným soupeřem. Postupně přebírali kontrolu nad utkáním, když na začátku čtvrté čtvrtiny již vedli o šest bodů. Závěr utkání měl atraktivní průběh, hráči USK dvě minuty před koncem ještě vedli o čtyři body, avšak kanadský tým dokázal dvěma koši s faulem otočit skóre a český tým závěr utkání takticky již nezvládl a musel nakonec přijmout po průběhu druhého poločasu krutou porážku. Kanadský tým přehrál český tým nikoliv agresivitou a atletickou, kde byli junioři konkurenceschopný, ale úspěšností střelby z dlouhé a střední, ale i krátké vzdálenosti pod velkým obranným tlakem. Kromě ztráty velké příležitosti na překvapivé vítězství s favoritem turnaje přišla pro český tým ještě jedna vleká ztráta v podobě poranění kotníku Jana Hartmana.

 

Body: Mareš 18, Kyzlink 16, Stariat 15, Feštr 8, Petrák 7, Balvín 6, Šotnar 4, Morávek 4

Užitečnost: Mareš 23, Kyzlink 19, Stariat 17, Petrák 9, Šotnar 6, Balvín 6, Morávek 6, Feštr 5, Jiránek2

 

Ve druhém utkání ve skupině museli junioři USK FS vyhrát, aby postoupili do semifinálové skupiny. Italský tým disponoval hmotnými podkošovými hráči, kteří byli velkou překážkou především v obraně. Právě proto útočnou aktivitu převzali hráči z periferie. Postupně junioři FS převzali kontrolu nad vývojem utkání, do hry mohli trenéři zapojit všechny hráče a závěr utkání byl již jednostrannou záležitostí.

 

Body: Šotnar 14, Balvín 12, Mareš a Stariat 9, Kyzlink 8, Morávek 6, Feštr 3

Užitečnost: Balvín 20, Mareš a Šotnar 8, Morávek a Kyzlink 7, Stariat 6

 

První utkání v semifinálové skupině odehráli junioři USK FS proti vítězi jedné ze skupin německému týmu Urspring (mimo jiné akademii Alby Berlín). Po utkání s kanadským týmem to bylo druhé mimořádně tvrdé a agresivní utkání. Typická německá odolnost, organizovaná hra, úspěšná střelba z dlouhé vzdálenosti, to byly hlavní překážky v cestě za vítězstvím. Precisní propracovaný útočný systém Urspringu dělal juniorům velké problémy, němečtí hráči si dokázali vytvořit zcela volné střelecké pozice. Ve druhém poločase však přišlo zpevnění obrany mladých vysokoškoláků a i když nedokázali proměňovat střelecké příležitosti, týmovou bojovností dokázali více než konkurovat německým buldokům. Zvláště v poslední čtvrtině již obrana FS našla svůj rytmus a dovolila soupeři pouhých pět bodů. Průběh utkání se stal i díky nízkému skóre obrovským bojem. I přes střeleckou nemohoucnost přesto junioři USK FS vybojovali v dramatické koncovce cenné vítězství a nakročili mezi nejlepší čtyři týmy turnaje.

 

Body: Feštr 20, Kyzlink 15, Šotnar 12, Balvín 10, Mareš 6, Morávek a Petrák 2

Užitečnost: Kyzlink 23, Feštr 17, Balvín 12, Mareš 10, Morávek, Fait a Petrák 3, Šotnar a Stariat 2

 

Druhé sobotní nedělní a ještě večerní utkání mělo mít klidnější průběh. Právě proto přišel pocit uspokojení, že italský tým hladce podlehl kanadskému Hoop Factory. Italské Rimini však mělo velmi dobře poskládaný tým a svoji propracovanou organizovanou hrou dělal českému týmu velké problémy. Poločasové těsné vedení napovídalo, že utkání může mít ještě zajímavý průběh a to se potvrdilo. Uspokojení hráči USK jakoby čekali, že se nemůže nic stát, tak hráči Rimini zcela ovládli začátek třetí čtvrtiny a dostali se do vedení o 9 bodů. To již při herní pohodě Italů a trápení USK vypadalo špatně. Pak trenéři vsadili na pětici Šotnar, Feštr, Kyzlink, Balvín a Stariat, která vytvořila obranný neprostupný stroj, který dovolil soupeři pouhých 5 bodů za poslední čtvrtinu, a v čele s aktuálním vůdcem této pětice Lukášem Feštrem otočila vývoj utkání, aby nakonec pod kontrolou vyhrála rozdílem 9 bodů.

 

Body: Šotnar 13, Kyzlink 10, Feštr a Mareš 8, Balvín 6, Stariat 4, Morávek 2

Užitečnost: Balvín 16, Mareš 13, Kyzlink 11, Stariat a Šotnar 6

 

Poslední utkání na turnaji bylo malé finále o třetí místo před hlavním vrcholem turnaje v hlavní hale. Celé finálové odpoledne bylo velkou společenskou událostí. Při utkání o třetí místo byla v hale necelá tisícovka diváků, aby při finále byla hala neprostupně naplněna. Velkoplošná projekce, televizní přenos, vystoupení free style, unikátní speaker, tím vším dokázali pořadatelé vytvořit báječnou atmosféru. Utkání o třetí místo proti dalšímu kanadskému výběru bylo vrcholem pro český tým a dalším pokusem vyhrát závěrečné vrcholné turnajové utkání (po Španělsku a Londýnu). Do utkání vstoupili lépe čeští hráči, kteří si vytvořili šestibodový náskok. Vedení si však drželi, dokud byl kanadský tým neúspěšný z tříbodové vzdálenosti. Pod košem totiž velmi dobře fungovala pevná obrana USK. Postupně však Kanaďané stejně jako první výběr ukázali svoji hlavní sílu kromě atletičnosti a to úspěšnost střelby z dlouhé vzdálenosti. Několika trojkami dokázali vymazat náskok USK a převzali řízení utkání. Hráči USK FS naopak nedokázali zachytit nápor kanadského týmu, protože pod agresivním obranným tlakem nedokázali skórovat z delší vzdálenosti a v podkošovém prostoru dominovali atleti kanadského týmu. Postupně již český tým nenašel dostatek především mentálních sil k obratu v utkání a kanadský výběr zvyšující svůj nápor častým střídáním trestal zvyšující se počet chyb hráčů FS a ani závěrečný nápor již nepřinesl šanci na obrat. Opět dominovala velmi agresivní hra, kterou určili svým trendem i rozhodčí a tomu již oslabení hráči USK nedokázali v závěru konkurovat. Jestliže v průběhu turnaje těžil český tým ze hry křídelních hráčů, tak tentokrát již ani tato zbraň USK neměla dostatečnou energii na svoji realizaci.

 

Naše účast – další významná mezinárodní zkušenost, navíc s vyšší věkovou kategorií, když jsme poprvé hráli proti zámořskému týmu nejvyšší úrovně s řadou kanadských reprezentantů. Pozitivem byla konkurenceschopnost ve vyšší věkové kategorii – všechny týmy byly složeny z hráčů nar. 91-93. Náš tým zůstal dle věkové kategorie ČR 92-94. Rozdíl nebyl ani ve fyzické připravenosti, kde jsme byli konkurence schopni, ale ve vyzrálosti herního projevu (řízení faulů, výběr rozhodnutí, počet ztrát) a především úspěšnosti střelby hlavně z dlouhé vzdálenosti. Přímá účast v jednom z finálových utkání byla splněním základního cíle hrát v atraktivní atmosféře – diváky zaplněná hala, televizní štáby, fotografové a novináři, velkoplošná projekce, národní hymny, atd. Bohužel v tomto utkání se ukázala naše nedostatečná mentální síla vyhrávat velká utkání a ve správnou chvíli předvést velký výkon, což jednoznačně prokázali účastníci finále. Největší minutové vytížení na turnaji absolvovala osa hráčů Šotnar, Kyzlink, Mareš, Balvín, Morávek, Stariat a Feštr.

 

Organizace – jedním výrazem absolutní profesionalita s přátelskou tváří. U nás těžko realizovatelná show s nadšeným přístupem lidí. Od ubytování, stravování, tréninků, dopravu až po vlastní organizaci utkání ve 3 hlavních halách, před každým utkáním vlastní ceremoniál.  Při finále bylo více než 1.500 diváků, velké množství nadšených pořadatelů. Velkoplošná projekce s profily hráčů, televizní přenos z finále, akreditovaní novináři a fotografové, velkolepý závěrečný ceremoniál, to vše umocnilo atraktivitu celé akce.

 

Trenérský pohled – při finále pracovali u obou týmů tříčlenné trenérské týmy. Hlavní trenér a dva asistenti, přičemž všichni byli plně zapojeni do hry a spolupracovali společně i rozdělením rolí. Obrovské nasazení a energii všech účastníků finále není třeba zmiňovat. Celkově byl trend velmi agresivního a silového basketbalu s volnějším trendem rozhodování, kdy rozhodčí pouštěli volnou, ale férovou hru, na kterou my nejsme z českých soutěží zvyklí. Největší agresivita a atletičnost byla samozřejmě na straně kanadských týmů. Na naše poměry byla velmi vysoká úspěšnost střelby z dlouhé vzdálenosti. Naprosto jednoduché útočné herní koncepty založené na cloně na hráče s míčem. V obraně dominovali jak osobní, tak zónové avšak agresivní systémy. Z hlediska typologie hráčů dominovali hráči s agresivním, atletickým a silovým pojetím hry bez ohledu na výšku. Zajímavostí byla národnostní struktura týmů. Téměř žádný tým nebyl složen výhradně z hráčů své národnosti. Většina týmů měla ve svém kádru zahraniční hráče, často se jednalo o výběrové týmy.

Trenérská klinika – mezinárodní trenérská klinika se konala jako součást turnaje, zúčastnilo se jí několik stovek trenérů, zajímavostí byl vzájemný respekt trenérů jeden ke druhému a k prezentovaným tématům (všichni trenéři plně absolvovali všechny tři výstupy), třemi lektory byli španělský trenér Darko Rajakovic (trénink podkošových hráčů), italský trenér Olympije Milano Marco Gandini (hra podkošových hráčů) a trenér českého týmu Petr Jachan (budování útočného konceptu mládežnického týmu – přechodová fáze).

 

Doprovodné akce – vedle trenérské kliniky to byla easter show time – sportovně společenské odpoledne se soutěžemi ve střelbě trojek a smečování, ve které dominovali kanaďané tmavé pleti. Turnaje minižáků kategorie U12 se zúčastnilo 8 týmů z Itálie, Řecka a ČR. Ve dvou skupinách bojovala o postavení před boji o umístění s týmy ze stejných míst z druhé skupiny. Český tým se umístil na 7. místě. Vítězem se stal domácí tým.