Jakub Bažant: „Kdybych tohle všechno věděl, tak si udělám zkoušky na agenta FIBA a začnu na tom vydělávat…“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Český basketbal zažil velmi vydařený rok. Rok 2008 je zahalen jedinou kaňkou v podobě nepostupu české mužské reprezentace, alespoň do baráže o mistrovství Evropy 2009. Dostalo se nám velké cti, že můžeme za přispění Jakuba Bažanta shrnout letošní rok. Nestor basketbalového týmu České televize zavzpomíná společně s portálem www.probasket.cz na 12 NEJ roku 2008. 

Český basketbal zažil velmi vydařený rok. Rok 2008 je zahalen jedinou kaňkou v podobě nepostupu české mužské reprezentace, alespoň do baráže o mistrovství Evropy 2009. Dostalo se nám velké cti, že můžeme za přispění Jakuba Bažanta shrnout letošní rok. Nestor basketbalového týmu České televize zavzpomíná společně s portálem www.probasket.cz na 12 NEJ roku 2008.

Poslední ročník poháru ULEB konečně neminul ani českou kotlinu, a tak si diváci v pardubické ČEZ Aréně mohli užít špičkový evropský basketbal. Divácká kulisa se zastavila až na absolutním maximu a vyprodaná hala hnala Nymburk za úspěchem. Nyní si můžeme pouze pokládat otázku, kam by až pětinásobní vítězové MNBL došli, nebýt sporné situace proti Turowu v odvetném utkání, tak se mohla parta kolem Rada Rančíka těšit na finálovou osmičku v Turíně, neboť následný sok v podobě BC Kyjeva nebyl nepokořitelný. Jak se ohlížíte za účinkováním Nymburka v pohárové Evropě a jaký to mělo dopad na český basketbal?

Především oceňuji nasazení i odvahu všech, kteří se do tak náročného podniku v českých podmínkách pustili. Nešlo by to bez vizí a energie prezidenta klubu Miroslava Jansty a obrovského „neviditelného“ nasazení generálního manažera Rudolfa Šimečka a jeho asistenta Jiřího Zídka. Myslím, že cesta za úspěšnou premiérou v ULEB Cupu začala angažováním pana trenéra Katzurina, ale to hlavní byl týmový výkon v nejširším smyslu slova. S kolegy v našem basketbalovém týmu ČT považujeme výkony Nymburka jednoznačně za sportovní událost roku v ČR. Přesto, dopad na český basketbal budou mít teprve, jestli se na sezónu snů podaří navázat dlouhodobě. Kdyby se například basketbalistky Brna dostaly jednou, dvakrát do Final Four (což je podle mě srovnatelné v Eurocupu s postupem do play-off ), byla by to stěží událost zajímavá pro pár pamětníků. Teprve soustavně vysoká výkonnost a sedm účastí v Turnaji čtyř prospělo basketbalu v Brně i české reprezentaci.

Vzestup a pád Žabin, i tak by se dal nazvat rok 2008 z pohledu českého ženského suveréna. Královo Pole hostilo podruhé Final four a svěřenky trenéra Bobrovského si musely připadat jako v pohádce, protože dosáhly na cenný kov posedmé z devíti možností, čímž se zapsaly do historie Euroligy. O pár dní později brněnská děvčata potvrdila třináctiletou nadvládu v domácí soutěži. Se startem nového ročníku ŽBL se však vyrojily problémy související s odchodem dua Veselá-Večeřová. Gambrinus začal tápat na evropském poli, když se těžce vedral do vyřazovacích bojů a navíc po dlouhých čtrnácti letech přišel o domácí neporazitelnost. Úspěšný tříbodový pokus Markéty Mokrošové ukončil kouzlo haly na Králově Poli trvající od 18. září 1994. Může nám probíhající ročník ŽBL konečně nabídnout tuhý boj a triumf vysokoškolaček?

Nemyslím si, že by problémy Brna souvisely s odchodem dua Veselá-Večeřová. V jediné věci souhlasím s panem Hamzou, že zakolísat může každý a zajíci a bažanti se počítají až po honu. Co si budeme povídat, Bourges není nejtěžší možný soupeř, stejně jako lepší z dvojice Šoproň-Krakow a může z toho být klidně další účast ve Final Four. A doma ? USK ZVVZ Praha stále hledá cestu, jak vytvořit silný tým a svou cestu na vrchol. Osobně si myslím, že k převzetí žezla může dojít spíš až následující sezónu, ale záleží to samozřejmě také na managementu Brna.

Luboš Bartoň zažil skvělou sezónu v Joventutu, která se nakonec ukázala jako poslední. Po triumfu v poháru FIBA se o 2 roky později dočkal vítězství ve slavnějším ULEBu a také Královském poháru, jehož hodnota je srovnatelná s trofejí za vítěze ACB ligy. Po tříletém působení v Badaloně se český reprezentant vydal za dobrodružstvím do Barcelony. Jak hodnotí Jakub Bažant Lubošův přesun do Katalánska a jak velkou roli sehrála jeho absence v zářijové kvalifikaci na mistrovství Evropy?

Znáte někoho, kdo by odmítl nabídku podobného evropského velkoklubu jakým je Regal FC Barcelona ? Luboš šel do skvěle složeného týmu, kterému ovšem do předpokládané suverenity stále něco málo schází. Podstatné pro českého reprezentanta je, že stále má důvěru trenéra Xaviho Pascala. Luboš Bartoň hraje nesmírně odpovědně, stačí připomenout, že v osmi euroligových zápasech vystřelil jenom 12x za dva body, ale zato s téměř dvaadevadesátiprocentní úspěšností. Tím zároveň odpovídám na to, jak moc scházel v  české reprezentaci. Bez takové osobnosti byl měl starosti každý tým.

Po jednoleté odmlce CSKA znovu opanovalo Eurolize a armádní klub slavil již šestou trofej pro krále starého kontinentu. V madridském finále se zásluhou jednadvacetibodového příspěvku Trajana Langdona radoval moskevský celek z vítězství 91:77 nad Maccabi Tel Aviv, jemuž předcházela semifinálová bitva proti Tau Vitorii. K drobné obměně zavelel italský kouč před startem nové sezóny, avšak na síle ruského giganta to není nikterak znát. Má dle Vašeho názoru někdo šanci zastavit Messinův tank, případně kdo a proč?

Hodně záleží na zraněních. Smodiš a Holdenem toho moc nenahráli, v prosinci se zranil Šiškauskas a před Vánoci byl za otevřenou kritiku trenéra potrestán Savrasenko tím, že byl vedením nabídnut k zapůjčení do konce sezóny. Svou roli sehraje i los, ale abych neuhýbal před odpovědí, titul může CSKA sebrat možná hned několik celků – Siena, Olympiacos, Malaga nebo Barcelona.

Dlouhých pět let uplynulo od posledního triumfu Opavy, avšak poté následovaly horší časy, neboť se reprezentanti rozprchli a Slezané se o rok později poroučeli do první ligy. Tuhé boje o návrat slavily úspěch až v květnu, když se svěřenci Davida Klapetka navrátili do nejvyšší soutěže po výhře 90:71na úkor celku Sokol pražský v pátém utkání finálové série. Jako neřízená střela vstoupili Opavští do probíhajícího ročníku Mattoni NBL a určitě nechali vzpomenout na časy největší slávy. Mladý výběr dirigovaný Petrem Czudkem statečně bojuje v krásné domácí hale a pro fanoušky basketbalu připravil několik příjemných překvapení. Je možné, aby takto mladý soubor bojoval o nejvyšší mety a výrazně tak zamíchal kartami ve vyřazovacích bojích, když aktuálně získal do podkošové sestavy Jakuba Blažka?

Jakkoliv je skvělé a z hlediska celkové úrovně Mattoni NBL nesmírně přínosné, že „staronováček“ předvádí tak slušné výkony, myslím si, že to možné není. Čtvrtfinále by bylo mého názoru pro Opavu v tomto ročníku maximem a zároveň konečnou.

Již v průběhu loňské sezóny se hovořilo o finančních nesnázích A Plus Brna, avšak brněnské vedení neustále slibovalo nápravu situace a pokračování slavné historie zdejšího basketbalu, avšak tučná čára za pokračováním tradice byla napsána až v srpnu, čímž se „navždy“ uzavřela kapitola Adů Pospíšilů, Kamilů Brabenců a dalších legend. Došlo tedy k lichému počtu účastníků Mattoni NBL, čímž se výrazně zkomplikoval systém soutěže, dalo se této situaci předejít? Stojí za koncem brněnského basketbalu odchod legendárního Mikiho, který dokázal sehnat potřebné finance na chod klubu?

Poctivě musím odpovědět, že nevím, jestli se dalo této situaci předejít a už vůbec ne, jestli pan Pospíšil škodil nebo naopak pomáhal klub na poslední chvíli zachránit. Pominu-li nepominutelné, že tradiční brněnská bašta basketbalu je nejen bez NBL, ale i bez první neboli druhé ligy, není to, že nějaký klub zkrachuje samo o sobě tragédií. Prostě se to může stát a možná, že toho budeme ještě svědky. Spíš mě zaráží následná (ne)činnost odpovědných funkcionářů na úrovni ČBF a ALK. Kdo jiný by totiž měl odpovědět na otázky typu : Postupoval sportovního ředitele MNBL stoprocentně správně? Slouží zájmu basketbalu, aby se licence na nejvyšší soutěž nabízela jak zbylá houska zhruba měsíc před zahájením dalšího ročníku ? Jaké závazné instrukce byly schváleny, kdyby se situace opakovala ? Možná, že je to moje chyba a někde jsem si odpovědi na tyto otázky nepřečetl. Pak se omlouvám.

Předlouhé čtyři roky jsme si museli počkat na velkou show, a proto se velká pozornost upírala do Pekingu, kde se konal turnaj za účasti největších hvězd a očekávala se velká honba Dream týmu II za ziskem nejcennějšího kovu. Od úvodu turnaje dokazoval americký výběr svou suverenitu a dobýval halu ve Wukesongu pohlednými akcičkami. Slaďoučký bonbónek nám nabídly hvězdy NBA v úplném závěru, když v ofenzivní finálové podívané porazily úřadující mistry světa ze Španělska 118:107. Nápravná mise byla splněna a zlaté medaile se těšily z nových majitelů, kteří v průběhu čtrnácti dní ukázali velkou touhu. Ženskému části turnaje opanoval americký soubor, který bez sebemenších problémů procházel turnajem a drtivá finálová výhra 92:65 nad úhlavním konkurentem z Austrálie potvrdila nadvládu. Jakub Bažant měl společně s Jardou Kovářem tu možnost zažít atmosféru olympijského turnaje. S jakými vzpomínkami se vracíte na čtrnáctidenní dobrodružství v Pekingu a je dle Vašeho názoru zlatá medaile ve správných rukách?

Naše dobrodružství s Jardou trvalo dokonce ještě o týden déle, protože jsme spolu ještě projeli a poznali kousek Číny. Byl jsem a jsem hrozně rád, že spolukomentátorem olympijského turnaje mužů i žen byl právě bývalý reprezentant Jaroslav Kovář. Poznal jsem ho jako mimořádného sportovce a hlavně rovného a férového člověka a velmi si ho za to vážím. Samozřejmě, že oba tituly jsou naprosto ve správných rukou. Mimochodem, když jsme se s Jardou dívali na zápas Američanek s Číňankami a když první čtvrtinu obhájkyně prvenství doslova rozdrtily domácí 33:11, řekli jsme si, že ten americký ženský tým je ještě dominantnější, než ten mužský.

Atmosféru Her neopustíme a zaměříme se na účinkování českých děvčat, která reprezentovala Českou republiku jakožto jediný kolektiv. Velkým úspěchem byl už postup z madridské kvalifikace, a tak výběr trenéra Bobrovského nešetřil ambicemi, které si kladly za cíl postup do čtvrtfinále, avšak v koutku duše si pohrával s myšlenkou medailového umístění. Prvotní úkol se povedlo naplnit, ale předvedená hra byla od ideálu výrazně vzdálena. Chyběla potřebná šťáva a zapálení do hry vyjímaje kapitánka Machové. Češky na turnaji porazily pouze Mali a Nový Zéland, což je chabá vizitka na někdejší královny Evropy. Ženský český basketbal zažívá ústup ze slávy, kde je mu vlastně konec? Považujete, případně k čemu se přiklání Jakub Bažant, sedmé místo z Pekingu za úspěch či neúspěch?

Debatu o vlastním umístění už nepovažuji za smysluplnou. Všichni, snad i včetně pana Bobrovského, pana Hamzy a předsedy federace pana Zajíčka viděli, že Češky nehrály dobře a mají na lepší výkon a výsledek. Čekal jsem spíš diskusi uvnitř svazu jak dál. Zdá se mi, že logickým základem pro takovou diskusi by byl rozbor hry reprezentačního trenéra mezi výborem ČBF a výborem Sdružením basketbalových trenérů, po níž by se rozhodlo o dalším postupu i materiálním a kádrovém zajištění. Ve zprávě reprezentačního kouče na stránkách Sdružení basketbalových trenérů se zájemci dočtou, že na kondičním soustředění se trénink zaměřil na kondici. V čem konkrétně český tým zaostával v kondiční připravenosti, technických dovednostech, herních činnostech jednotlivce a v týmovém herním výkonu, na co se dál zaměřit a co nejzkušenější trenér-praktik u nás doporučuje v dalším období i směrem k reprezentačním výběrům U16, U18 a U20 jsem se tam nedočetl. A to je podstatné, nikoliv se donekonečna vracet k sedmému místu v olympijském turnaji.

Mládežnický basketbal zažil neskutečné žně, což je dobrou známkou, že u nás rostou nové naděje do mužské a ženské reprezentace. Pod taktovkou Petera Bálinta výběr do šestnácti let šokoval na mistrovství Evropy v Itálii, v němž se probojoval až do finále, i když v utkání o nejcennější kov podlehl Litvě, tak druhé místo je senzačním výsledkem. Nenechala se zahanbit ani starší generace do osmnácti let, která na evropském šampionátu divize B vybojovala postup mezi absolutní elitu, zásluhou účasti ve finále, které lépe vyznělo pro Slovinsko po výsledku 68:60, přičemž naše výprava citelně postrádala Davida Jelínka. Pozadu nezůstala ani sféra ženského mládežnického basketbalu, neboť na mistrovství Evropy v Nitře vybojovala děvčata bronzový kov na úkor Francie. Český tým navíc odehrál nešťastné semifinále, ve kterém díky smolné koncovce podlehl Ruskám 62:60. Rok 2008 ukázal, že český basketbal neřekl poslední slovo a stále má co nabídnout. Zářným příkladem je působení Honzy Veselého v Partizanu Bělehrad či vyrovnané výkony Tomáše Satoranského v dresu vysokoškoláků. V jakém časové horizontu se může tato mladá generace zapracovat do reprezentace žen a mužů a roste u nás aktuálně nějaký hráč(ka) pro zámořskou NBA, respektive WNBA?

Milý probaskete, kdybych tohle všechno věděl, tak si udělám zkoušky na agenta FIBA a začnu na tom vydělávat… Ale vážně, výkony mladých hráčů mě těší. Debatu o tom, jestli mají do určitého věku zůstávat nebo jít ven, považuji za zavádějící, pokud se současně seriózně nemluví o tom, jak umožnit mladým talentům nastupovat a ne sedět v Mattoni NBL.

Bostonu se podařilo po několika letech usilovné dřiny sestavit silný kádr a získat Kevina Garnetta a Raye Allena, kteří společně s Paulem Piercem vytvořili mocné trio, avšak až výkony na palubovce předznamenaly jejich hlad po zisku prstenu. V základní části se Celtics stali nejlepším týmem s excelentní bilancí 66 výher a 16 porážek, když oproti předcházející sezóně vyhráli o 42 zápasů víc. Mírně se jim rozklepala kolena v úvodu vyřazovacích bojů, když do finále Východu postoupili až po dvou sedmi zápasových bitvách s Atlantou a Clevelandem. Proti Detroitu již neponechali nic náhodě, a tak se celé dění mohlo upírat na finální střetnutí mezi nejúspěšnějšími týmy historie NBA, Lakers a Celtics. Kobe by rád vlastní sbírku obohatil již o třetí prsten, avšak Boston jednoduše chtěl víc, což potvrzuje šokující obrat ve čtvrtém zápase. Na 12. červen 2008 budou fanoušci dlouze vzpomínat, neboť se po 22-ti letech přiblížili na dosah titulu velkolepým obratem, když dokázali stáhnout manko čítající až 24 bodů. O dominaci a potvrzení vlády v NBA rozhodli v šestém utkání devastací hostujících Lakers, kteří inkasovali finální zářez po výsledku 131:92.

Začátkem září se vrátila bouřlivá atmosféra do pardubické ČEZ arény, aby hnala českou reprezentaci za vytouženým postupem přes kvalifikační síto na mistrovství Evropy 2009 v Polsku. Na domácí palubovce jsme se prezentovali skvělými výkony, když jsme nadělili patřičný nášup Izraeli i Bosně, avšak až třetí duel proti Velké Británii odhalil největší problém, jímž bylo maximální vytěžování Jiřího Welsche bez výrazné podpory spoluhráčů. Vůbec největší šok a definitivní hřebíček do rakve nám zatloukli Izraelci v Nokia aréně, když nám v závěrečném zápase uštědřilo porážku o 37 bodů, což výběr Michala Ježdíka odsunulo na poslední příčku ve skupině a záchranářským pracím o udržení v divizi A. V čem byl nezásadnější problém, že jsme se nedostali alespoň do dodatečné kvalifikace? Mohla být na vině menší zkušenost na rozehrávce po odchodu Pavla Beneše?

Zápasy jsem vzhledem ke své práci na Paralympijských hrách neviděl a proto se nesluší, abych je jakkoliv hodnotil. V tomto případě se zájemci mohou leccos dočíst na této adrese, kde je uveden rozbor reprezentačního trenéra Michala Ježdíka. Osobně se domnívám, že kromě absence klíčových či důležitých hráčů (Bartoň, Marek, Křemen, Jelínek, P.Houška a další) týmu scházel právě zkušený rozehrávač, který je prodlouženou rukou trenéra na hřišti a klíčovou pozicí pro postupný útok.Na to ostatně poukazoval i bývalý trenér reprezentace pan Hummel. Otázkou je, co se prakticky udělalo pro to, aby se kultivovaly podmínky, ve kterých by taková osobnost mohla vyrůst. Michal Ježdík se nakonec rozhodl vzít svoji kůži na trh a herní šanci mladým dal nejen na rozehrávce.

Basketbalové léto nabídlo nemálo překvapení, ale o největší rozruch se postaral Josh Childress, který kývl na lukrativní nabídku Olympiakosu, čímž odstartoval nebývalý provoz na trase NBA –> Evropa. Volání eur a rublů vyslyšela jména jako Pargo, Delfino, Garbajosa, Boykins či Arroyo. Výrazně se zvýšila kvalita hlavně ruské Superligy ale i ostatních soutěží. Angažují kluby tyto hráče s vidinou rychlé návratnosti peněz z prodeje reklam a suvenýrů, nebo jim jde ryze o sportovní úspěchy? Je vůbec možné, aby jednou neodolaly vábení hvězdy největšího kalibru jako Lebron James či Kobe Bryant?

Marketing a merchandising v basketbalu v Evropě se s NBA vůbec nedá srovnávat. Ale Euroliga respektive sdružení ULEB se velmi snaží Americe přibližovat. Zatím vidím úskalí v tom, aby Evropa vydržela v nasazeném tempu a aby ULEB zůstal jednotný.

Závěrem bych chtěl Jakubovi Bažantovi a jeho basket týmu poděkovat za skvělou práci na sportovním kanálu ČT4 sport. Jménem portálu probasket.cz a všech fanoušků basketbalu bych se chtěl zeptat, jestli se můžeme v roce 2009 těšit na nějaké basketbalové novinky?

S basketbalovým týmem, do kterého patří kolegové a kamarádi Jan Smetana, Tomáš Budka, Jiří Kalemba, režiséři Petr Musil a Jan Celner a produkční Kamila Šlaisová pracujeme na vylepšení vysílání neustále. A řídíme se zásadou, že je lepší více dělat a méně mluvit (pokud to v televizi jde). Takže spíš budeme všichni zvědavi na vaše reakce a hodnocení. A děkujeme za dosavadní přízeň.