S Martinem Markem o pardubické „době bronzové“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Pardubičtí basketbalisté chtěli právě skončenou zakončit účastí ve finále Kooperativa NBL, ale jejich úmysly překazili děčínští Válečníci. V Českém poháru jim obhajoba prvenství také nevyšla, protože los jim už do semifinále určil hráče Nymburka a na Beksu zbyl jen bronz. Ten také uhráli v ligové soutěži. Přesto ale nemusí smutnit, jak vyplývá ze slov generálního manažera BK JIP Pardubice Martina Marka.

Jaká byla z pohledu generálního manažera tato „doba bronzová“?

Vezmu-li celou sezonu komplexně, tedy bronz z Českého poháru, bronz z Kooperativa NBL a ve FIBA Eurocupu postup do druhé fáze, tak vcelku úspěšná. Samozřejmě malinko mrzí, že jsme nedosáhli na ty vysněné cíle, které jsme si řekli před sezonou, tedy obhajobu pohárového prvenství a bojovat o titul mistra ligy. To se nám nepodařilo naplnit, ale celkově se stále pohybujeme na špici českého basketbalu a bronz nemůžeme brát jako neúspěch. Deset měsíců jsme hráli výborný basketbal, po základní části jsme měli jednoznačně druhé místo s náskokem pěti vítězství, hráli jsme hezký basketbal a udělali posun v herním projevu mužstva. Lidem se naše hra líbila, na play-off jsme dokázali vyprodat Dašickou, ve FIBA Eurocupu jsme měli měli fantastické návštěvy 3200 diváků a to byly jedny z největších v základní části. Z pohledu klubu je tam hrozně moc pozitiv. Samozřejmě jsme pomýšleli dostat se ještě o stupínek výš, ale nepodařilo se načasovat formu pro semifinálovou sérii. Musíme ale smeknout před Děčínem, který předvedl výborný basketbal, hrozně moc chtěl a zasloužil si hrát finále. Znovu ale opakuji, že ta naše sezona byla úspěšná.

Po letech se jméno Pardubice objevilo na evropské pohárové scéně. Jak tuhle část sezony hodnotíte?

Účinkování našeho klubu ve FIBA Eurocupu bylo velkým přínosem. Obrovsky se podepsalo na sebevědomí celého týmu, protože jsme měli možnost mezinárodní konfrontace s lepšími. Tak ve středu jsme hráli proti mužstvům jako byl Minsk, Pau-Lacq-Orthez či Apoel Nikosia, které patří k předním evropským týmům, a hned v sobotu pak s obrovským nasazením vlétli do zápasů KNBL. Bylo znát, že hráčům instatně naskočilo sebevědomí a to bylo právě to, co jsme chtěli, aby ty těžké zápasy, které nám chyběly, umožnily herní posun hráčů. Měli jsme velkou radost z individuálních herních posunů Davida Škrance, Viktora Půlpána, kteří odehráli ve FIBA Eurocupu některé výborné zápasy. Ze sportovního hlediska to byl jednoznačný přínos. Divácky jsme zase zvedli jméno pardubického basketbalu, protože se na basket naučili lidi chodit a byla po něm poptávka nejen u mezinárodních zápasů. To nás hodně moc těšilo a zvládli jsme to i organizačně. Konfrontace na organizační úrovni s mezinárodními strukturami nás zase posouvá výš. Museli jsme si zvykat na vyšší standardy a v tom také vidím přínos.

Před sezonou  jste přivedli ze Států na českou a potažmo evropskou basketbalovou scénu Domineze Burnetta. Ten potvrdil pověst, která ho předcházela a byl vpravdě „kometou“ na basketbalovém nebi.

Zcela určitě. Jeho výkony byly jedním z x-faktorů úspěšné sezony, jeho výkony byly konstantně výborné. Byl to útočný dravec, který hrozně moc obohatil zejména naši útočnou polovinu kreativitou. My jsme věděli, že je to dobrý hráč, ale na druhou straně nikdy nevíte, jak se projeví adaptace na evropské podmínky, ale v Burnettově případu se to skutečně bez výjimky povedlo. Tady bych chtěl moc vyzdvihnout práci Ella Sanderse, který s ním hodně komunikoval. Byl mu nejen trenérem, ale i mentorem na adaptaci s evropským basketbalem, zejména když šlo o jeho první působení mimo USA. Dominez byl taky jedním z x-faktorů. Kdybych měl jmenovat další, tak to byla výborná práce Ella Sanderse, herní posun mladých hráčů, start v evropském poháru a právě přidání Domineze Burnetta do týmu.