Boris Meno: „Rád bych v Mattonce ukončil svoji kariéru“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s hráčem, který na českých palubovkách zanechal nesmazatelnou stopu.

S Borisem jsem se seznámil na jednom basketbalovém kempu pro děti, kde jsme oba působili jako trenéři. Od první chvíle na mě dělal dojem sympatického a pohodového chlapa, který si rozhodně nepotrpí žádnými hvězdnými manýry. Když působil v Mattoni NBL, byl jednou z jejích nejvýraznějších postav. Tento hráč vždy dominoval na doskoku a byl schopen hrát jak z pozice pivota, tak i křídla. Nyní tento basketbalista hájí barvy druholigového francouzkého Maurienne. Jak vzpomíná na své působení v Čechách a co říká na jeho nové angažmá? Nejen o tom vám basketbal.cz přináší s tímto borcem rozhovor.

V Čechách jsi hrál ve čtyřech týmech (Liberec, Brno, Svitavy a USK). Ve kterém týmu se ti nejvíce dařilo?

Podle mě jsem nejlepší basketbal hrál ve Svitavech a v Praze, protože jsem tam měl velkou důvěru od Luboše Růžičky a Kena Scalabroniho. Není to vždy jen o bodech a doskocích, ale i o tom, co můžeš týmu přinést a jak můžeš udělat tým a své spoluhráče lepšími. Také musím říct, že v těchto týmech mě moji trenéři a spoluhráči udělali lepším hráčem.

Koučovali tě dva velice výrazní trenéři. Mladý a talentovaný Luboš Růžička a respektovaný Ken Scalabroni. Jak tě tito koučové ovlivnili?

Růža mě naučil lépe pochopit celou hru.Sice je to mladý trenér, ale jedná se o nejvíce pracovitého trenéra jakého jsem kdy potkal. Jsem pyšný na to, že mohu říci, že je to jeden z mých nejbližších přátel v České republice. Líbí se mi, jak intenzivně prožívá každý moment zápasu, jak je schopný tě namotivovat k tomu, aby si na hřišti odvedl maximum toho, co v tobě je. Kouč Scalabroni je trenér, pod kterým jsem chtěl hrát už v době, kdy jsem byl ještě v Liberci a teprve jsem se seznamoval s českou ligou. On mi neskutečně zvednul sebevědomí a takovu tu víru v sám sebe. Líbila se mi jeho filozofie, že chtěl abychom se na každém tréninku zlepšovali a postupnými krůčky dosahovali vyšších cílů. Od prvního dne v Praze mě každým dnem posouval k tomu, aby ze mě byl lepší basketbalista. Mám ho za to opravdu rád.

Proč ses vlastně rozhodl vrátit domů do Francie, bylo to pouze z basketbalových důvodů nebo i osobních?

Bylo to pouze z basketbalového hlediska, ale samozřejmě jsem věděl, že je to šance jak se dostat blíže k mé rodině ve Francii. Na druhou stranu nyní postrádám svoji druhou rodinu v Čechách, takže to pro mě opravdu není lehké, ale jsem teď šťastný. Musím říct, že francouzská liga je atraktivní pro spoustu basketbalistů a cítíl jsem, že se jedná o velkou šanci.

Tvůj tým hraje druhou nejvyšší francouzskou soutěž. Mohl bys ji zkusit porovnat s MNBL? Byly by některé české týmy podle tebe v této soutěži konkurenceschopné?

Pro B je velice soutěživá liga, je to hodně rychlá a fyzicky náročná soutěž. Prakticky všechny týmy zde jsou velice vyrovnané, nejsem schopen říct, kdo by tuto soutěž mohl vyhrát. Hráči zde jsou mnohem vyšší a silnější než v MNBL, ale nevím, jestli to můžu s Mattonkou srovnávat, je to zkrátka jiné. Obecně je známo, že Pro B je kvalitnější soutěž. Několik týmu z Pro A hraje euroligu a pro ostatní celky je velkou motivací hrát s těmito družstvy vyrovnaně. To samé je v Pro B, kde se tyto mančafty za každou cenu snaží dostat do Pro A a s těmito velkými týmy se utkat.

Průměrně zaznamenáváš 8 bodů a 7 doskoků na zápas. Jsi s těmito čísly spokojen nebo si od sebe očekával víc?

Očekával jsem od sebe víc, ale dobrá věc je ta, že stále cítim velký prostor, kam se se svým výkonem mohu posunout a zlepšit se. Stále se víc a víc na tuto soutěž aklimatizuji. Vím, že musím na sobě hodně pracovat, abych se zlepšil, ale to je právě to, co mě na basketbale baví.

Jak je na tom zatím tvůj tým? Nemáte jednoho vyloženého střeleckého lídra, váš bodový účet je vždy rozprostřen na vícero hráčů. Je to výhoda nebo nevýhoda, že takovýto jasný lídr chybí?

V mém týmu je každý schopen nastřílet 20 bodů, když má svůj den, naše bodová produkce je však rozložená na víc hráčů. Sice nemáme jasnou bodovou osobnost ve svých řadách, ale o to více jsme podle mě pro soupeře nebezpěčnější, protože soupeř nikdy neví, na koho přesně se má zaměřit. U nás i hráči z lavičky mohou přijít a být nejlepšími střelci v zápase.

Potkal jsi v této soutěži nějaké hráče, kteří kdysi působili v MNBL?

V Lille hraje John Field, který hrál loni za Chomutov, s ním se ale tolik neznám. Jiný nežli tento zde nehraje, ale vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se v budoucnu v této soutěži objevil některý z mladých českých hráčů. V MNBL je spousta mladých talentovaných kluků jako třeba Luboš Moravec nebo Lukáš Feštr a mnozí další.

Poslední otázka. Máš českou manželku, umíš si představit, že bys ještě v České republice někdy hrál či dokonce zde i žil?

Jak jsem již jednou řekl, moje druhá rodina je tady v Čechách. Doufám, že jednoho dne budu mít ještě šanci se do Mattonky vrátit, chtěl bych zde ukončit svoji hráčskou kariéru.