Votroubek: Je to můj největší individuální úspěch v kariéře | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Česká republika se může chlubit tím, že má nejlepšího střelce trojek pod širým nebem. A to doslova! Stanislav Votroubek totiž v neděli 26. srpna vyhrál soutěž trojkařů na MS 3×3. Ta byla jednou ze tří vložených individuálních soutěží do programu premiérového světového šampionátu.

Stando, gratulujeme k úspěchu. Jak se cítíte jako čerstvý mistr světa ve trojkové střelbě?

Cítím se asi pořád stejně. Samozřejmě mě to těší, bylo to na mistrovství světa. I když to byl premiérový šampionát, tak tam byla řada skvělých střelců.

Nejdříve jste musel projít kvalifikací. Jak ošemetná byla?

V kvalifikaci bylo deset pokusů na čas. Do finále pak postupovali dva nejlepší muži a dvě nejlepší ženy. Já jsem dal osm košů, což mě posunulo do finále. Ten systém byl hodně o náhodě. Já jsem naštěstí dal hodně a postoupil, ale mohlo se taky stát, že by to tam nepadlo a ve finále bych nebyl. 

Finále Vám také tak sedlo?

Ve finále byly tři pozice a z každé tři střely. Když to člověk stihnul dříve než v limitu 33 vteřin, měl k dispozici ještě tři pokusy z půlky, každý za tři body. Ze základních pozic jsem dal čtyři koše, od půlky pak jeden. Celkem jsem tedy získal sedm bodů. Druhý nejlepší výsledek byl tři. Ve finále to moc nestřílelo.

Věřil jste od začátku, že byste mohl dosáhnout individuálního úspěchu?

Chtěl jsem se v Aténách zúčastnit individuální soutěže. Byla tam ještě soutěž ve smečování, která se mě v žádném případě netýkala. Chtěl jsem zkusit štěstí a jsem rád, že to vyšlo. Chtěl jsem dopadnout co nejlépe, ale předem jsem nevěděl, jak soutěž bude probíhat, jaký bude mít systém. A jak jsem říkal, nakonec to bylo i dost o štěstí.

Je to skvělý výsledek v poměrně specifické disciplíně. Kam byste ho zařadil ve své kariéře?

Je to asi můj největší úspěch, který se v mém věku už nemusí opakovat. Dosáhl jsem i řady týmových úspěchů, jako například titul s Nymburkem, kterých si cením víc. Individuálně je to ale největší úspěch. Tím spíš, že šlo o mistrovství světa.

Co musí člověk mít pro to, aby se stal mistrem světa ve střelbě za tři body?

Určitě musí mít nějaký talent na střelbu, ostatně jako každý dobrý střelec. Pro tuto soutěž bylo potřeba mít i štěstí. Musí si hlavně věřit, že dá víc než ostatní.

Jak byste jinak celkově zhodnotil vystoupení české reprezentace na MS?

Když to vezmu, že jsme skončili na 9. – 16. místě, myslím, že to mohlo být lepší. Chyběl nám zápas se Španělskem ve skupině, který jsme prohráli chybou rozhodčího. Jinak bychom měli lepší výchozí pozici pro play-off. Narazili bychom na Ukrajinu či Argentinu, což byli rozhodně hratelnější soupeři než Francie. Bylo to ale první mistrovství světa. Moc lidí nevědělo, do čeho jdou. Rozhodně naše umístění nehodnotím jako neúspěch.

Oslovila Vás atmosféra, která v Aténách panovala? Má tento sport před sebou budoucnost?

3×3 má určitě budoucnost. Tím, že to bylo v Řecku, tak se všichni obávali organizace. Řekové mají tradičně na všechno dost času a jejich organizace nebývá zrovna precizní. Na šampionátu ale nebyl problém. Vše bylo zorganizované perfektně. Myslím, že někteří hráči z pětkového basketu si uvědomují, že je to pro ně cesta, jak dosáhnout úspěchu a vydělat třeba i nějaké peníze navíc. 3×3 se netají ani olympijskými ambicemi.