Petr Czudek: „Koncem května by mělo být jasno“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Jednoho z nejlepších opavských basketbalistů všech dob Petra Czudka zná jistě každý, kdo se o basketbal jen trochu zajímá.

Petr Czudek a basketbal, to k sobě stále patří, i když "Čouda", jak zní jeho přezdívka, již aktivního basketbalu zanechal. Bývalý vynikající rozehrávač, který loni v říjnu oslavil čtyřicítku, je v současné době i výborným trenérem. Třikrát se dostal s opavskou rezervou do play-off 1. ligy, v Opavě je i šéftrenérem mládeže, spolu s  Patrikem Smažákem vede reprezentaci České republiky v kategorii U16, takže je doslova "v jednom kole". Na tréninku mladých opavských nadějí ostatně vznikl i tento rozhovor.

Petře, nejdříve bych tě poprosil o zhodnocení uplynulého ročníku 1. ligy z hlediska Opavy.

Když to vezmu výsledkově, tak v základní části jsme obsadili 3. místo, což byl za ty tři roky našeho prvoligového působení nejlepší výsledek. Co se týče hráčů, které jsme "dodali" A-týmu, tak Michal Ihring i Kryštof Vlček nějaké minuty v MNBL dostali, adeptem je i Honza Kupčík, rozehrávali se u nás i Radim Klečka a po zranění Petr Strnisko. Z tohoto hlediska to ale mohlo být i lepší. Co se týká play-off, tam samozřejmě spokojenost být nemůže. Nepřekonali jsme naše "čtvrtfinálové prokletí", dokonce jsme hráli o zápas méně, neboť jsme vypadli poměrem 1 – 3. V tomto ohledu je to zklamání, ale je to jen sport. Navíc play-off je také o motivaci a Sokol pražský prostě chtěl ten postup víc než my.

Vím, že to trenéři moc rádi nedělají, ale můžeš z týmu někoho vyzvednout?

To je fakt téžké, to bych musel jít v hodnocení po jednotlivých hráčích. Největší výkonnostní skok udělal Tomáš Mičůnek, u těch mladých mě mrzelo zranění Mirka Kvapila, protože přes tři měsíce stál, jinak by určitě dostal větší prostor. Sám byl z toho zklamaný, ale se zdravím nic nenaděláš. Za přístup v základní části musím pochválit všechny, z těch zkušených hlavně Michala Hutňana a Radka Filipa. 

A jak vidíš výhled rezervy v příští sezóně?

Tak tam je to otevřené. Jedna možnost je, že budeme hrát dál 1. ligu, další možností je, že z finančních důvodů budeme hrát o soutěž níž. Nějaká jednání probíhají, bude také záležet na tom, jestli céčko vyhraje oblastní přebor a postoupí do 2. ligy. Těch variant je víc.

Poslední otázka k 1. lize je k hracímu systému, kdy 2 týmy skončí velmi brzy. Tvůj názor?

V tom to je trochu nešťastné, ideální pro většinu týmů by byl konec někdy v průběhu dubna. Ale ten systém už je zavedený a odzkoušený, je tam play-off i play-out, zase tak velký problém v herním systému 1. ligy nevidím. Byl bych víc pro zapojení mladých, ale zase ti musí mít tu kvalitu pro 1. ligu a většinou je pro ně 2. liga vhodnější. Ale objevují se i výborní mladí hráči, zvláště v Hradci Králové, ti už dostávají příležitost i v "matonce". 

A jaký je tvůj názor na letošní systém nejvyšší soutěže?

Nejvíc mi vadí, že nejsou přesně dané hrací termíny, takže dochází někdy k velkým prolukám. Pro lidi je důležitá pravidelnost. Když budou vědět, že se hraje každých 14 dní, je to lepší. Cestování je sice náročné, ale to k tomu patří. S rozdělením na A1 a A2 nemám problém, hlavně mi vadí ty termíny a také to, že ještě teď se neví, jak se bude hrát příští ročník, s kolika týmy, budou-li hrát slovenské týmy a případně kolik a podobně. To tu soutěž podle mě poněkud znehodnocuje.

A jak vidíš přínos slovenských týmů v letošním ročníku?

Já si myslím, že pro slovenské týmy měla účast v české nejvyšší soutěži dobrý přínos.

A tvoje zhodnocení výsledků opavského áčka?

Co říci? Skončíme v baráži, což je samozřejmě po třech letech ve čtvrtfinále play-off zklamání. Sezóna podle mě začala špatně už tím, že se nevidělo do financí, takže bylo málo hráčů a kádr se doplňoval až postupně. Se dvěma cizinci to bylo šlápnutí vedle, ale to je vždycky svým způsobem loterie. Tým se sice postupně sehrával, ale už byl pod tlakem porážek a z vlastní zkušenosti vím, že se to z hlavy pak těžko vyhání. 

Některé zápasy se zlomily třeba během jedné čtvrtiny a to na psychice také nepřidá. Určitě si vedení a trenéři sednou a všechno se s odstupem vyhodnotí, nejen výsledkově, ale i po hráčské stránce. Každý si musí i sám zhodnotit, jak se mu sezóna povedla. Ale znovu říkám, že je to sport, může se do něj třeba někde "nalít" spousta peněz a výsledky se dostavit nemusí. 

Každopádně musíme příští rok hrát zase nahoře. Divák bude tolerovat pár proher, když se bojuje na doraz, ale v žádném sportu se nikdo s prohrami nechce smiřovat a pokud chceme, aby se lidé vrátili do hlediště, musíme vyhrávat. Od toho se musí odvíjet složení týmu, příprava i další věci.

A šance Opavy v baráži tvýma očima?

Tak já doufám, že to dopadne dobře (rozhovor vznikl ještě před zahájením baráže). Nechci snižovat výkony Zlína, ale bude to asi jen o 3 týmech, protože systém, kdy ve 2 týdnech musí mužstvo odehrát 6 zápasů, na to nejsou kluci z 1. ligy zvyklí. Jindřichův Hradec je něco trochu jiného, mají dobrý kádr a hlavně doma budou velmi nebezpeční. Myslím si ale, že ten rozdíl mezi MNBL a 1. ligou je dost velký, takže tipuji, že z baráže vyjdou vítězně Opava a Plzeň.

Co tvoje trenérské působení v příští sezóně?

Všechno je zatím otevřené na všech postech, máme tady nejrůznější kvalifikace, od baráže áčka po mladé, už jsem říkal, že ani s rezervou není ještě nic jistého, takže tyhle otázky, resp. odpovědi na ně, jsou zatím v nedohlednu. Ale někdy koncem května by už mělo být všechno vyřešeno. 

Vedeš teď reprezentaci U16 spolu s Patrikem Smažákem. Mohl bys k tomu něco říci?

S Patrikem je výborná spolupráce, máme na basketbal stejný pohled. Myslím, že jsme vybrali skutečně ty nejlepší kluky. Ty individuality sice nejsou, s výjimkou Svobody, tak výrazné, jako v ročníku 95, ale chceme tým připravit tak, abychom minimálně zachránili divizi A.

Jak relaxuješ od basketu?

Tím, že mám k práci v opavském basketu ještě tu výše zmíněnou reprezentaci U16, tak hodně relaxuji tam (smích). Hlavně ale je to samozřejmě rodina, teď nám ubyly prvoligové výjezdy, tak se snažím doma všechno trochu vynahradit.

Moji ženu by zajímalo, jak se ti bydlí v Kylešovicích.

Bydlí se mi dobře, už jsme si tam zvykli a jsme spokojeni. Do města kousek, na cyklostezky kousek, nestěžuju si. Uvidíme sice, co nám postaví za barákem, jsou tam ještě nějaká volná stavební místa, takže člověk nikdy neví, ale zatím pohoda. 

Díky moc za rozhovor a ať vydrží pohoda doma i na trenérské lavičce!