Víkend s NBA – Byznys jménem Knicks | Probasket.cz

Please enter banners and links.

V New Yorku každoročně i bez účasti ve vyřazovacích bojích vykazují zisk. Přidají k tomu i vytoužený výsledkový posun a přihlásí se v nejbližší době o slovo v bojích o vytoužený prsten pro vítěze NBA.

Tým NY Knicks byl během přestupových tahanic z minulého týdne jakoby stranou. Žádná velká hráčská změna se nekonala. Jediná rošáda přišla na postu trenéra, kde Mikea D´Antoniho nahradil do konce sezony jeho jmenovec a dosavadní asistent Mike Woodson. Pod ním mají zatím Knicks bilanci 5 výher a 1 porážky z páteční noci s Torotenm a hráči mluví nadšeně o tom, jak si basketbal užívají.

Je to obrat na cestě k vyšším pozicím, nebo jen další chvilkové procitnutí?

New York patří v NBA k družstvům, o kterých se často mluví. Poslední dekádu to však není, bohužel pro jejich fanoušky, kvůli basketbalovým úspěchům. Jeden ze dvou původních týmů od založení ligy (tím druhým jsou Boston Celtics) disponuje rok co rok jedním z největších rozpočtů, ale výsledky se poslední dobou ne a ne dostavit.  

Nejúspěšnější v historii klubu byl jistě začátek 70. let. Z té doby jsou jediné dva tituly Knicks (1970, 1973). Tým okolo Walta Fraziera a MVP té doby Willise Reeda udával ve své době tempo v celé lize. Pravidelní účastníci play-off se dočkali dalších výraznějších výsledků na začátku zlaté éry NBA – 90. let. Parta okolo Patricka Ewinga, Johna Starkse a dalších hvězd předváděla výborný basketbal a nebýt ¨malé¨ překážky v podobě Michaela Jordana a jeho Bulls, mohli pomýšlet i na titul. Každý fanoušek NBA si jistě pamatuje bitvy z konferenčních finále z té doby. 

Nejblíže byli hráči Knicks titulu, když si M.J. odskočil k baseballu a jim se podařilo projít až do finále, kde ale podlehli Houstonu s Hakeemem Olajuwonem. Poslední velký výsledek se Knicks povedl v sezóně 1998/99. Historický postup do finále, ve kterém byli nad jejich síly San Antonio Spurs s dvojicí David Robinson a Tim Duncan. Historické na tomto bylo to, že se Knicks podařilo vyhrát svou konferenci, ačkoli do play-off nastupovali z poslední 8. pozice. To byla v sestavě NY jména jako Allan Houston, Latrell Sprewell nebo Larry Johnson. Tato sestava byla pohromadě ještě několik sezon, avšak dál než do finále konference se již nedostala.

Od ročníku 2000/01 však začala výkonnost týmu z velkého jablka jít rapidně dolů. Během následujících 11 sezon pouhé 3 účasti ve vyřazovacích bojích a pokaždé konec již v prvním kole. Takovýto útlum čas od času postihne každého. Může se tak dít z finančního hlediska, nebo z důvodu generační obměny kádru, a z toho vyplývající sázky na budoucnost. To však u Knicks neplatí. 

Jak již bylo řečeno, ti mají každý rok jeden z nejvyšších rozpočtů, letos 6. nejvyšší v lize. O nějaké koncepční práci taky zřejmě nemůže být řeč, když uvážíme, že se za posledních 11 chudých ročníků prostřídalo na lavičce Knicks hned 7 trenérů. (Van Gundy, Chaney, Wilkens, Williams, Brown, Thomas a D´Antoni). 

Celý New York je totiž obrovská show sloužící k zábavě fanoušků. A bezpochyby obrovský byznys. Vynaložené prostředky se musí také do pokladny nějak vrátit. V tomto jsou jedni z nejlepších v lize. Ačkoli po sportovní stránce to vůbec není ono, tak po marketingové to mají zvládnuté skvěle. Knicks, jako jedni z mála, jsou schopni končit sezónu v kladných číslech i při neúčasti v play-off. 

New York je obrovský trh a majitel James Dolan ho umí perfektně využít. Během oněch výsledkově chudých let 2001 – 2010, kdy se probojovali Knicks jen jednou do vyřazovacího pavouka, prošli týmem hráči, kteří byli megahvězdami. 

Posuďte sami: Allan Houston, Penny Hardaway, Stephen Marbury, Vin Baker, Antonio McDyess, Jamal Crawford, Eddy Curry, Steve Francis, Zach Randolph, Tracy Mc´Grady a mnoho dalších výborných hráčů. Hráčů s královskými platy. Fanoušci, kteří dlouhodobě vyprodávají na každý domácí zápas basketbalový chrám Madison Square Garden, jsou nadšení a věří, že nová akvizice vrátí jejich miláčky do horních pater tabulky. Kupují dresy a vše co má na sobě logo jejich týmu a jméno jejich spasitele. A tak to jde stále dokola. 

Pro příklad: Penny Hardaway se pokusil v dresu Knicks o comeback a výsledek? 3 sezóny – příjem okolo 40 milionů dolarů – 682 bodů. V té poslední odehrál 4 zápasy, v kterých dal 10 bodů. To je při platu 15,7 milionů skoro 1,6 milionu za bod. T–Mac byl ve své době nejlépe placeným hráčem ligy s 23,2 miliony na sezónu a také NY nespasil. Velmi podobný příběh může nabídnout Steve Francis a Stephen Marbury. Zkrátka historie se opakuje.

V současnosti fanoušci NY opět doufají v lepší zítřky. Sezona je zatím jako sinusoida. Před začátkem se hovořilo, že je tu další aspirant na titul. Následovalo výsledkové zklamání, potom oživení týmu, další krize a teď opět vítězná vlna. Celkově je z toho zatím jen 8. místo v konferenci. To opravdu neodpovídá rozpočtu 75 milionu dolarů. Čtyři hráči jsou v top 30 podle platu. 8. Carmelo, 9. Stoudamire, 30. Chandler. Na 20. místě je ještě Baron Davis, ale ten je částečně placen svými minulými zaměstnavateli. 

Letos mají navíc Knicks něco, co jim dlouho chybělo – talentované mladíky. Landry Fields už je pevnou součástí základní pětky, Iman Shumpert se jeví také velice dobře. S mladíky měli v NY problémy. Při výměnách all star hráčů často používali jako kompenzaci i draftové volby. Poslední dobou se jim povedly výběry Davida Lee a Itala Gallinariho, kteří nakonec rovněž padli za oběť nákupu Stoudemira, resp. Antonyho. Takže tu máme kombinaci hvězd první velikosti a talentovaných mladíků. 

A do toho v průběhu sezóny jako tajfun vlétla osoba, pro Knicks jako na míru stvořená- Jeremy LIN. Co více si mohli přát než talentovaného rozehrávače s nováčkovským platem pod půl milionu na sezonu. Navíc má jednu přidanou hodnotu, kterou obzvláště na Manhattanu dokážou využít, a tou je jeho marketingová hodnota. O Linsinity toho bylo napsáno již mnoho. Když uvážíme, kolik týmy vydělávají na hráčích s horentními platy, tak na hráči s nováčkovským kontraktem musejí být zisky astronomické. Navíc uvážíme-li Linův původ, díky kterému částečně zaplnil mezeru na asijském trhu po odchodu Yao Minga. 

Pro byznysmena Jamese Dolana prostě dar shůry. Stejně tak pro fanoušky Knicks, kteří by si za svou věrnost a neutuchající podporu zasloužil opět vidět ve svém městě konkurenceschopný tým bojující o titul. Vždyť u toho posledního byl Phil Jackson ještě jako hráč. Ten Phil Jackson, jenž vloni ukončil trenérskou kariéru.

Až čas ukáže, jestli i tento pokus vrátit Knicks na místo ve špičce ligy bude marný. Hráči jsou v současnosti spokojení, tým je kvalitně vyvážený a navíc se stále ještě sehrává. Miami v první sezóně po utvoření velkého tria taky občas působili rozpačitě. Pokud ještě bude trenér Woodson (nebo jeho nástupce v příští sezóně) schopen vtisknout týmu kolektivnější pojetí, a donutí hráče alespoň trochu bránit, mohl by příští rok v NY vzniknout ideální koktejl, jenž je snem každého majitele. 

Tým aspirující na nejvyšší příčky v soutěži, navíc ještě s obrovskou marketingovou hodnotou. Skloubení obchodní a sportovní stránky věci je něco, o co se snaží v NY již dlouho a zatím neúspěšně. Lize by jistě také prospělo další silné družstvo. Letos tomu tak ještě zřejmě nebude, ale již třeba příští rok bychom se mohli dočkat návratu Knicks mezi absolutní elitu. 

A když ne, tak si někdo opět alespoň pořádně namastí kapsu.