eFotbal premiership golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Vesnický balík Láďa Šťastný aka MC Kajag uhranul i prezidenta FIBA

📁 Rozhovory 🕔24.10.2011
Vesnický balík Láďa Šťastný aka MC Kajag uhranul i prezidenta FIBA

Please enter banners and links.

Do 19 let patřil k české špičce v deblu ve vodním slalomu. Osudové setkání s Jaro Cossigou vše změnilo, zrodilo MC Kajaga, jehož um očaroval dokonce i prezidenta FIBA na MS žen v České republice.

Jak nejsrozumitelněji pojmenovat Vaši práci, jelikož označení rapper je jakési vágní, nezcela vystihující?

No začal bych nejsrozumitelnějším výrazem pro širokou veřejnost a to je „hyper speaker“, česky volně přeloženo energií nabitý mluvčí¸ ale snažím se zachovat dojem moderátora, který vás dokáže zaujmout. Spoustu diváků sportů všech kategorií chtějí fandit¸ bavit se a pokud jim pomohu stát se hnacím motorem všech, kteří jejich podporu potřebují, můžu být i raperem.

Dá se tím uživit? Anebo „žijete dvojím životem“ chvíli MC Kajag, chvíli Ladislav Štastný?

Jistě¸ že se dá žít pouze moderováním, koukněte na Leoše Mareše, jak mu to krásně jde. Má to ale háček, musíte bydlet v Praze nebo blízko u Prahy. Samozřejmě se to někomu může zdát jako banalita¸ ale pro kluka z vesnice milujícího přírodu je to dost zásadní rozhodnutí. Ano, žiji dvojím životem, pracuji ve fabrice jako obsluha čističky odpadových vod, ale zajímám se o progres a zlepšování odpadového hospodářství velkých společností a jeho recyklaci.

Proč právě jméno MC Kajag a od čeho to vzniklo?

První ho vyslovil beatboxer Jaro Cossiga, díky kterému jsem se dostal k Hip Hopu kultuře¸která zásadně ovlivnila můj život. Od dvou a půl let jsem s tátou brázdil prázdniny co prázdniny české řeky na laminátové kánoi a ve věku, kdy všichni kluci hrají fotbal nebo hokej za mladší žáky, já jezdil na divoké vodě a věnoval se vodnímu slalomu. Nejprve sám na kajaku a později s životním parťákem Honzou Merenusem na C2 "deblu", se kterým jsem to dotáhnul až do juniorské reprezentace a Dukly Praha. Do 19 let jsme šlapali na paty české špičce v tomto sportu a byli velkou nastupující generací. Nevybrali jsme si ale sport mediálně známý, tudíž i finanční stránka nebyla nijak veselá. Moji spolužáci jezdili auty a já stále pendloval autobusy po okrese z domova do školy, na trénink a zpět. Jedna jízda se mi stala osudnou, přisedl jsem si vedle kluka s obrovskejma sluchátkama na uších a jelikož jsme se znali, pustili jsem se ihned do řeči. S otevřenou pusou jsem hltal vše o hip hopové  kultuře, jak o ní vyprávěl Jaro Cossiga a po poslechu prvního beatboxu jsem usínal s chtíčem stát se členem crew (party). Skloubit vrcholovej sport a rapovou kapelu byl větší oříšek, než jsem čekal. Nejen rodiče¸ trenéři ale i parťák byli překvapeni po mém definitivním ukončení kariéry vrcholového sportovce, kterému v nové rodině hip hoperů neřekli jinak než kajag.

Jaký je to pocit, když vidíte okolo lidi, jak se náramně baví zásluhou Vaší zábavy?

Samozřejmě super¸ proto to dělám. Snažím se mezi lidmi najít vždy nějakého zamračeného posluchače a většinou se na něj soustředím a dokud se se mnou nerozhoupe nebo se neusměje, tak mu nedám pokoj. Funguje to dobře, moc mi to pomáhá.To, že podávám stoprocentní výkon, je jen díky publiku, pokud reaguje a chce se bavit, vybičuji se k výkonům,který mě samotného občas překvapí.

Kde nalézáte inspiraci na další a další Vaše kousky a vystoupení?

Pokaždé improvizuji, ale chytám se všech podnětů a vjemů daných situací, o tom vlastně freestyle rap je. Snažím se vyvarovat pouze vulgarismům a propagovat krásu českých dvojsmyslů a českého jazyka vůbec.

Je potřeba nějaký trénink, když se do toho totiž pustíte, tak Vám s prominutím huba neustále jede a jede jako kolovrátek?

Nemá cenu se omlouvat, je to tak, už jsem slyšel i horší porovnání. Trénuji při každém vystoupení, to mi stačí, stejně si potom nic nepamatuji. Jen některá slovní spojení, co tam při té kanonádě občas spadnou a těm se pak směji, jak mě to mohlo v té rychlosti napadnout. Vozím v autě CD s instrumentálkami, ráno do práce si občas zarýmuji, jak se mi tam nechce a z práce zase, jak je to krásný u nás na Severu. Rozhodně existuje spoustu tréninkových metod, jak se stát nejlepším freestyle raperem. Já je ale nepoužívám.

Fungujete v této brandži dlouhou dobu? Jak vzpomínáte na své začátky?

Letos je to aktivních 10 let v Hip Hopu. Začátky si pamatuji, jako by to bylo loni. Začínali jsme jako severočeská kapela UZUN ARAC, měli jsme vlastní tvorbu, dělali beatbox¸ rap¸ breakdance¸ graffiti, zkrátka vše co do hip hopu patří. Jezdili jsme po klubech po celé republice a samozřejmě se snažili dostat do pražskejch klubů za každou cenu. Pamatuji si, jak v Edenu na první soutěži v Breakdance FlorMaster¸ když byla pauza a stage prázdná, vylezli jsme s Jarem nahoru na podium. Vzali maiky (mikrofony) a začali dávat beatbox, když se lidi začali cpát zpátky k podiu a cenili nás, spustil jsem rap a bylo. Už věděli, kdo je Cossiga a Kajag. Nejen publiku se to líbilo ale i klukům z DepoCrew a Bbaráku, dostali jsme nabídku na moderování měsíčních celorepublikových battlů ve všech složkách hip hopu v klubu Akropol. Bylo to kolem dvaceti akcí a samozřejmě vstupenka mezi všechny známé hudebníky a ikony českého a slovenského hip hopu.Následoval Hip Hop Kemp. Byli jsme u samého narození tohoto fenoménu mezi festivaly a letos už slavil deset let.

Je pravdou, že v Karlových Varech na MS žen jste dostal do varu celou arénu?

Určitě to nebyla hlavně moje práce¸ protože naše děvčata hrající na MS dokázala, něco, co si každý z basketbalových fanoušků strašně přál a ta atmosféra byla jen semknutím českého národa za jeden tým. Spíš bych potvrdil¸ že atmosféra, kterou jsem měl z 50 procent na svědomí, byla brněnská Hala a zápasy základních skupin. Tady ani holky z týmu nevěřily, že je možné něco takového s lidmi dělat¸ ale hlavně všichni fanoušci si to tam dokonale užívali. Zpívali se mnou, tančili se mnou a dělali atmošku, kterou se nechal strhnout i prezident FIBA.

Bylo Vás sice možné spatřit na několika basketbalových zápasech, přesto nejspíš více tíhnete ke streetballu?

Jak jest známo, Hip hop je kultura amerických ulic stejně jako streetball¸ tady si je sport s hudbou tak blízko, že by byla škoda neukázat českému divákovi, co znamená play4fun (hraj pro zábavu). Může za to pan Igor Bayer, prezident streetballové asociace¸ jenž pořádá ČP ve streetballu. Dostal jsem šanci moderovat jedno z kvalifikačních kol v Děčíně a strašně mě to chytlo. Ani pan Bayer nevypadal, že se mu to nelíbí, a tak jsem se začal věnovat streetballu a snažil se po vzoru AND1 MIXTAPE dělat pro ty kluky pod jedním košem show. Oni mi to opláceli neskutečnejma smečema¸ trikama a vším co k streetballu patří, což mě hnalo k tomu strhnout publikum, dělat atmosféru třeba jako v USA.

Která z akcí, jíž jste měl ve své režii, byla pro Vás tou vůbec nejlepší?

Těžko říct, člověk má pocit, že mu to právě dneska sedlo a za něco to stálo, ale feedback (odezva) od publika je spíš vlažný a naopak. Stojím si ale zatím, že nejlepší soutěže ve smečování jsou v mé režii, to je moje parketa. Tady mám pocit, že kluci chtějí slyšet, jak je hecuji a podle toho jak to tam zarážejí a mně běhá husí kůže po těle. To asi je a bude nejlepší podívaná pro všechny fanoušky basketbalu.

Dostala se ke mně informace, že MC Kajag se před nedávnem oženil. Znamená to, že už houf obdivovatelek si může nechat zajít chuť? 

Je to tak, já už svoji životní partnerku našel¸ není to žádnej výstřel do tmy či snad sňatek z donucení. Jsme spolu deset let, co se pohybuji s mikrofonem v ruce a ona je mi obrovskou oporou. V podstatě jí vděčím za to, že jsem vždy zůstal nohama na zemi a jsem normální vesnickej balík.

Spot streetball mania v podání MC Kajaga


Autorizovaný eshop adidas , všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr – boty adidas, tašky adidas, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské

Sdílejte tento článek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace