Jan Procházka: Oprávněná radost příznivců basketu… | Probasket.cz

Please enter banners and links.

…by neměla přehlušit naše přetrvávající nedostatky. V basketbalových kruzích jsem považován spíše za pesimistu, osobně se považuji za realistu, jenž se velmi rád nechává překvapit podobnými vystoupeními jako předvádí česká reprezentace na tomto šampionátu a jenom velmi nerad nechává zaskočit tím, že tým prohraje z pozice jasného favorita. 

V žádném, opakuji žádném utkání jsme jím na šampionátu podle mého názoru nebyli, protože:

1. Okruh českých TOP hráčů je PŘI ABSENCI Adama PECHÁČKA velmi úzký, a že to zvládli skvěle, je pozoruhodné a přivádějící k přesvědčení, že by z té naší TOP 4 mohli vyrůst skvělí basketbalisté.

2. Množství registrovaných basketbalistů v ČR se opravdu nedá srovnávat s počtem hráčů v zemích ostatních soupeřů, snad s výjimkou Lotyšska, a proto máme výběr hodně uzoučký a omezený.

3. Máme velmi malý mezinárodní kontakt, který je podmínkou dlouhodobého rozvoje mladých hráčů. Doporučil bych minimálně zřízení nějaké středoevropské ligy za účasti Poláků, Němců, Rakušanů, Slováků, Maďarů, Slovinců, na ni vyblokovat 4 termíny v termínové listině a  odehrát formou turnajů každých čtvrt roku série utkání se stejně starými a stejně kvalitními protivníky. My to nahrazujeme startem mladších hráčů ve vyšších věkových kategoriích, ale použiji slova ostravského trenéra mládeže, dnes již bohužel nebožtíka Jardy Prokše, že nic nenahradí zápasy stejně starých hráčů se stejně kvalitními. To se ukazuje i na tomto mistrovství, jak výkony hráčů stoupají s přibývajícími minutami na hřišti, jak se najednou dokážou vyrovnávat s rychlostí, agresivitou i tvrdostí soupeřů, což jim ještě v přípravných duelech dělalo nebetyčné potíže.

4. Tím že máme malou basketbalovou základnu, chybí i v rámci našich soutěží TOP utkání hraná na krev. Snížení počtu účastníků podle mého názoru k ničemu nepovede, protože pohasne již tak nízký okruh zájemců o náš sport a přestane se trénovat i tam, kde se dosud jakž takž trénuje. To správná cesta rozhodně není! Spíš si myslím, že by stálo za úvahu vrátit se k postupnému zužování extraligy v průběhu jednoho ročníku, kdy všichni dostanou možnost na vlastní kůži okusit rozdíl mezi špičkou a zbytkem a poté se vytvoří v polovině sezóny skupina bojující o titul a skupiny bojující o záchranu. To je určitě daleko víc motivující pro malé kluby a nakonec zajímavější pro velkokluby. A těm TOP hráčům z malých klubů bych nakonec umožnil formou hostování na půl sezóny ve velkých klubech okusit si přípravu a zápasy o titul, aby i nadále zůstali v kontaktu s elitou Asi by se ale potom termínově ty soutěže nemohly krýt, aby to neublížilo ani těm malým klubům v boji o záchranu soutěže.

5. V přípravě jsme většinu zápasů se svými soupeři prohrávali. Věřil jsem a v předšampionátových prognózách jsem to i psal, že na družstva jako je Německo, Turecko, Itálie atd. určitě máme. Domníval jsem se ovšem, že s nimi zároveň můžeme kdykoli prohrát a že to nemůžeme považovat z již výše zmíněných příčin za žádnou ostudu. To, že jsme v úvodu turnaje přehráli takové basketbalové velmoci jako jsou Španělsko či Řecko, náš tým však neuvěřitelně nakoplo, vytvořila se fantastická parta skvěle dirigovaná z lavičky, a to byl zárodek dalších a dalších velkých vítězství. Na ta by ovšem před zápasem nesázeli ani mnohem větší „pesimisté“, než za jaké jsem považován já. Být při zemi se mně ovšem vždycky vyplácelo, jasným spolufavoritem jsem se cítil snad pouze s ročníkem 1987 na MČR starších dorostenců v Praze a skončili jsme poslední. V jiných letech jsem spíše cítil, že můžeme kdykoli zaváhat a byly z toho pravidelně cenné kovy. Tak raději pro lidi tím věčným pesimistou zůstanu dál.

6. I přes fantastický úspěch, který si budu dlouho vychutnávat a užívat, protože vlévá do mých žil alespoň špetku optimismu v tom, že co děláme není k zahození a že se práce pardubické školy nějakým způsobem zúročuje, chci poukázat na některé vážné problémy našich mládežníků. V řadě utkání například musíme nahrazovat neschopnost individuálního pokrytí soupeřů zónovou obranou, která v tomto věku tyto naše  nedostatky ještě často dokáže zakrýt. Používají ji i vyspělé basketbalové velmoci, ale nezdá se mně, že by to bylo ze stejných důvodů, protože agresivita hráčů soupeřů je povětšinou na daleko vyšším stupni. Až na ni zatím oproti nám někdy doplácejí snadnými obdrženými koši. Jinými slovy – jsme daleko dál v taktice než stejně staří soupeři, ale máme mnohem víc problémů s rychlostí, agresivitou a hrou 1:1. Protože však zatím dokážeme chytrostí a herní vyspělostí tyhle nedostatky nahradit,  jsme úspěšní. Je otázkou, zda to bude stačit i za 2 roky či v dospělosti. Tím ale nechci náš úspěch vůbec zpochybňovat, spíš zase uvést do kontextu s realitou, abychom pak nebyli zase všichni chytrolíny, kteří budou svádět případné porážky na všechno možné, jak to slýchávám každoročně při návratu juniorů a dvacítek z evropských šampionátů.

7. Věřím, že ti naši TOP hráči se ve velkém basketu zabydlí a prosadí. To by byl velký úspěch srovnatelný s mým ročníkem 1980. Na mezinárodní scénu jsem přivedl například WELSCHE, BARTONĚ, NEČASE, IDESE, M. MARKA, ZUZÁKA, M. SOUKUPA, CHÁNA. Z pohledu výsledku jsme nakonec díru do světa navzdory pozitivním prognózám rozhodně neudělali. Ale z pohledu basketbalu se vytvořil zárodek generace, která nám rozdávala v dospělosti hodně radosti. A to je rozhodně důležitější než sebevětší úspěch v mládežnické kategorii. Byť přiznávám mnohé své chyby, jichž jsem se s týmem dopustil, jsem na tuto generaci náležitě hrdý. Kdybych býval například připustil, že nemusím mít jenom dvoumetrové rozehrávače a dal šanci i menším, pohyblivějším hráčům, asi bychom slavili větší úspěchy. Dnes už vím, že dobrý rozehrávač dělá dobrý tým. A tím se dostávám k osobnosti Radovana KOUŘILA v letošním výběru. Individuálně útočně bezesporu excelentní hráč, kterého znám dlouhé roky a vždy bylo těžké ho ubránit. Na šampionátu se z nejrůznějších důvodů nepotkal s tou svou absolutní formou, ale je pro tým absolutně nepostradatelným elementem. Ačkoli střídá skvělé okamžiky s vyloženě špatnými, je to právě on, kdo hru týmu drží na evropské úrovni. A to říkám přes jasné vědomí si toho, že právě on je schopen hrát mnohem lépe. Přes všechna jeho problematická vystoupení na šampionátu tvrdím a trenéři mně asi dají za pravdu, že bez něho bychom zdaleka tak daleko dojít nemohli! A že má velké rezervy? To je jenom dobře, protože dovedete si představit, co naši hráči budou schopni předvést až se v budoucnu potká se svojí obvyklou herní pohodou? To bude paráda! Druhou rezervou je neúčast smolaře Adama PECHÁČKA. S ním by tým byl mnohem vyšší na všech postech, když kupříkladu Martin PETERKA mohl hrát i z křídla. To vysoké, najíždějící, střílející nám tady hodně chybí. Věřím, že v něj může během dvou sezón dorůst další náš hráč Tomáš ŠOUKAL. Ten za rok od příchodu ze Žďáru nad Sázavou do Pardubic udělal obrovský výkonnostní posun a má v sobě obrovský potenciál. Má předpoklady dorůst ve špičkového hráče tohoto výběru a při jeho poctivosti a pracovitosti jsem přesvědčen, že bude za 2 roky ozdobou tohoto týmu. A možná už za rok na mistrovství světa – uvidíme, jak rychle to půjde, ale půjde to. Předpoklady mají určitě i mnozí další – já bych asi nejvíce bral zlínské RUBEŠE s PUMPRLOU. Ti se mně líbí somaticky a pokud povyrostou a zesílí, budou hodně šikovní. Pro zvýšení průměru máme v rezervě dalšího smolaře HEINZLA ze Zlína, pro dobré čtení hry a zvýšení agresivity třetího odpadlíka kvůli zranění rozehrávače Jakuba VLČKA. I když toho asi bude hodně do budoucna limitovat výška, hráče s lepším čtením hry jsem snad dosud netrénoval!

A právě v sedmém bodu jsem dospěl do stádia, že to nemusí být s tímhle týmem do budoucna vůbec špatná práce. Pochopí-li kupříkladu brněnský NEHYBA, že „práce šlechtí člověka“, může být dalším do party. A s narůstající konkurencí může růst kvalita týmu. Sám jsem zvědav, jaká bude jeho budoucnost, jsem ale rozhodně rád, že vidím mnoho možností, jak tým v evropské špičce udržet i do budoucna!

Autorizovaný eshop adidas , všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr – boty adidas, tašky adidas, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské