Zamyšlení Jindřicha Svojanovského nad veteránským basketbalem | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Po sérii reportáží z basketbalového MS veteránů v Brazílii a rozhovorech s přímými účastníky šampionátu přinášíme závěrečný článek na toto téma.

Již dříve jsme avizovali, že Jindřich Svojanovský, který se v Brazílii stal dočasně naším "zvláštním zpravodajem", nám poskytne svůj pohled na veteránský basketbal a jeho budoucnost. Nyní si tedy můžete přečíst nejen jeho krátké zhodnocení naší účasti v brazilském Natalu, ale i jeho pohled na veteránský basketbal jako takový. Slovo má tedy  Ing. Jindřich Svojanovský.

"Nedávno skončené mistrovství světa veteránů v basketbalu přineslo nejen, na rozdíl od let nedávných, poměrně širokou účast českých týmů, současně ale, s rostoucí popularitou a zájmem o veteránský basketbal, položilo i řadu otázek, které by bylo třeba řešit, má-li být zajištěna skutečně důstojná reprezentace České republiky. Není totiž tajemstvím, že většina týmů startuje na šampionátech pořádaných FIMBA (Světová federace veteránského basketbalu) pod hlavičkou státní reprezentace.

Naplňme však nejdříve závěrečnou zpravodajskou povinnost výčtem statistických údajů z MS v Brazílii. Šampionát řádně absolvovalo celkem 159 týmů, z toho 43 ženských a 116 mužských. Ženy měly vypsáno 7 věkových kategorií, muži pak 10. Česká republika byla zastoupena 3 týmy žen a 6 týmy mužů, bohužel tentokrát, na rozdíl od MS v Praze v roce 2009, na české zástupce nezbyla žádná z medailí.

Nejblíže k jejímu zisku měly ženy ČR A 50+, které v souboji o bronz podlehly Litvě. Ve stejné kategorii obsadil B tým ČR 9.místo. Na 10. místě z 12 družstev kategorie 45+ skončil tým Czech Ladies. Mezi muži se nejlepším umístěním může pochlubit družstvo šedesátníků v čele s Brabencem, Pospíšilem, Buryanem a dalšími. Ti, jak ostatně bylo na Basketbal.cz prezentováno, obsadili výborné 6. místo mezi 15 účastníky této kategorie a moc nescházelo, aby tým bojoval o medaili. Postup mezi nejlepších 8 si vybojovali také muži 45+. V jejich týmu se výbornými výkony prezentovali Bielik, Stariat, Bříza, Kotrč a Dvořák. Rozhodně měli na víc než na konečné 8.místo mezi 20 týmy.

Kategorii 55+ obsadila Česká republika hned dvěma týmy, 11. a 15. místo mezi 16 účastníky však jsou umístěním, která zůstala daleko za očekáváním. Zklamáním pak, po nadějných výkonech některých hráčů na MR v Klatovech, byla pro české muže kategorie 50+. Oba české týmy skončily po bojích s dalšími 18 družstvy až hluboko v poli poražených na 16. a 17. místě.

Z celkového pohledu slavila medailové žně domácí Brazílie se ziskem 7 zlatých, 6 stříbrných a 3 bronzových medailí. Otevřeně je však nutné poznamenat, že za tímto úspěchem se skrývá nejen umění brazilských hráček a hráčů, ale v mnohých případech i výrazná podpora ze strany domácích rozhodčích. To není pláč či ublíženost poražených právě od Brazílie, ale jen pouhé konstatování názoru většiny účastníků MS.

Výborně si vedla i Litva se ziskem 4 zlatých, 1 stříbrné a 1 bronzové medaile. Je zřejmé, že pořadatel příštího ME veteránů v  roce 2012 plně zužitkoval podporu, které se mu dostalo ze strany litevské basketbalové asociace. Rusko, s nejpočetnějším zastoupením „mimoamerických“ týmů, si odvezlo „pouze“ 2 zlaté, 1 stříbrnou a 1 bronzovou medaili.

Přiznejme si, že výsledky našich týmů v Brazílii nejsou, až na dvě tři výjimky, nijak lichotivé. Zejména když je srovnáme s pražským MS v roce 2009. Nabízí se však otázka, zda je vůbec v zájmu českého veteránského basketbalu sklízet dobrá umístění a vozit medaile ze světových a evropských šampionátů a alespoň touto formou dávat světu i Evropě na vědomí, že český basketbal žije, a nebo nechat věcem volný průběh, zachovat nezávaznou živelnost a po každém mistrovství pak žehrat na to, že se opět nedokázali hráčky či hráči jedné kategorie domluvit a místo dvou týmů průměrných sestavit jeden tým výborný a druhý slabší.

Osobně jsem přesvědčen (a stojí za mnou zkušenosti z účasti na všech MR v Klatovech, ME 2008 a 2010, i MS 2009 a 2011), že dříve nebo později se český veteránský basketbal dostane, podobně jako tomu je v Litvě, Německu, Rusku a dalších zemích, pod jednotné vedení, ať již to bude pod záštitou národní basketbalové organizace či organizace vlastní. Jsem také přesvědčen, že zájem stále poroste a že i přes absolutní obětavost klatovských pořadatelů MR bude třeba hledat řešení, jak mistrovství dále organizovat. Bohužel, revoluce požírá své děti.

Dalších otázek v této problematice, kde zatím vládne živelnost, je celá řada. Nechci, nebudu a ani mi nepřísluší jako jedinci se subjektivním názorem vyzývat basketbalové orgány k debatě o možné spolupráci s veteránským hnutím, které nemá žádnou organizační strukturu a tedy ani ty, kteří by toto hnutí v debatě zastupovali. Rád bych však vyvolal, třeba právě zde na stránkách Basketbal.cz, diskuzi o veteránském basketbalu. Diskuzi, které by se prezentací svých názorů formou podobného článku jako je tento, zúčastnili další lidé, kteří mají k veteránskému basketbalu co říct. Možná by toto mohla být cesta. Uvidíme."

Tolik tedy slova Jindry Svojanovského, člověka, který má k veteránskému basketbalu z vlastní zkušenosti hodně co říci. Budeme ale spolu s ním rádi, když se k této problematice vyjádří i další zainteresovaní, ať již formou diskuze pod tímto článkem nebo třeba prezentací vlastního názoru na stránkách Basketbal.cz.

Autorizovaný eshop adidas , všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr – boty adidas, tašky adidas, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské