Celkové hodnocení účasti USK Future Stars v Bělehradě – 2.díl

Mládež

Celkové hodnocení účasti USK Future Stars v Bělehradě – 2.díl

👤basketbal.cz 📁 Mládež 🕔26.2.2011

Please enter banners and links.

V pokračování našeho seriálu se pohledem trenéra juniorů USK Praha Petra Jachana zaměříme na podrobné zhodnocení ostatních týmů, které hrály na turnaji juniorské Euroligy v Bělehradě a podíváme se na kompletní cestu USK celým turnajem.

Česká cesta turnajem – výsledky a výkony

Ač jsme měli určité zkušeností z naší první účasti v minulém roce, přesto jsme jeli do Bělehradu s velkou nejistotou, co nás čeká. Srbské týmy velkých jmen v domácím prostředí. Dle programu a nalosování skupin jsme vše podřídili prvnímu utkání s Partizanem, neboť jsme čekali, že tam může být klíč k šanci na postup ze skupiny. FMP byl jasný favorit a Alba soupeř, kterého jsme při přemýšlení o postupu museli být schopni porazit. Toto očekávání se ukázalo jako správné. Riziko prvního utkání však spočívalo v neznalosti soupeře, naopak FMP a Albu jsme již trochu znali. Bohužel riziko se naplnilo a již vstup do haly předznamenal nervozitu nejen z prvního utkání, ale z prvního pohledu na soupeře – sedm více než 202 cm vysokých velmi robustních hráčů v čele s 211 cm vysokým Bogdanovičem. Toto první setkání však nebylo tím nejhorším. Ve střední Evropě obvykle takto vysocí hráči nebývají fyzicky tolik disponovaní. Srbsko je však opakem, kromě výšky se hráči Partizanu prezentovali velmi silovým basketbalem založeným na tvrdé hře horní poloviny těla. Největší zbraní byl útočný doskok všech pěti hráčů, kteří vytvořili takový tlak, který zcela zatlačil hráče USK pod koš a po útočném doskoku následoval tvrdý kontakt a koš často s faulem. Druhou hlavní zbraní bylo velmi dobré čtení obranných řešení clony na hráče s míčem a tím využívání výškové převahy. Přestože jsme se z tohoto nečekaného tlaku pod košem vzpamatovali, velký počet faulů a soupeřem střílených TH ovlivnilo vývoj utkání. První utkání tak rozhodlo o postupujících ze skupiny.

Při suverénním postavení FMP jsme přehráli také ve velmi těžkém utkání Albu Berlín a obsadili nepostupové třetí místo. Skupina 5.-8. byla velmi vyrovnaná, o čemž svědčí páté místo Alby, kterou junioři USK porazili, ač nakonec prohráli dvě utkání v koncovkách s Beovukem a s Olimpijí. I přes konečné umístění jsme se prezentovali konkurenceschopným výkonem, kromě utkání s FMP jsme odehráli čtyři utkání rozhodující se až v koncovce.

Celkově z pěti odehraných utkání jsme porazili pouze nebalkánský tým Albu, se srbskými týmy a Olimpijí stále zůstáváme za branami vítězství.

Postupně jsme se adaptovali na místní trend především fyzického basketbalu. Prosazovali jsme se hrou 1-1 a postoupně jsme zlepšili i týmovou obranu. Velký počet ztrát byl hlavním problémem v těžkých koncovkách. Ve všech utkáních jsme předvedli standardní výkony, tradičně na vyšší úrovni než v české soutěži a to i díky hernímu stylu a typovému složení soupeřů. Chyběla nám však zbraň, kterou bychom udělali krok k vítězství, minimalizace ztrát, lepší čtení herních situací, úspěšnější střelba z dlouhé vzdálenosti a především osobnosti na hřišti, schopné převzít zodpovědnost s vítěznou mentalitou. Ač jsme se snažili využít zahraničních zkušeností, tak tento turnaj byl zcela něčím novým především z hlediska silového až velmi tvrdého basketbalu.

Charakteristika týmů

Trojice FMP, INSEP a Crvena Zvezda byly dominantními týmy turnaje, jak z hlediska hráčských osobnostní, tak herního projevu. Především pak produktivitou jako výsledku kombinace fyzických dispozic, basketbalových dovedností a herního myšlení a mentality. Z hlediska osobnostní s vítěznou mentalitou a odolností tvořící sílu týmu dominovaly jako tým FMP a díky silné osobnosti Cvetkoviče Crvena Zvezda.

Z hlediska typologického složení týmu, fyzických a somatických předpokladů dominovali hráči Partizanu (sedm hráčů nad 202 cm s velmi dobrou stavbou těla, 211 cm vysoký Bogdanovič) a tradičně INSEP složený především z hráčů tmavé pleti. Absolutním předpokladem hráčů byla velmi dobrá úroveň basketbalových dovedností realizovaných v herních podmínkách a silová připravenost. Nejsilnější basketbalovou dovedností – přihrávky, resp. jejich realizace v herních podmínkách. Struktura týmu – dva menší rozehrávači, dvě vysoká silová křídla, jeden silový podkošový hráč.

Nejsilnější pozice – pointguard (rozehrávač) – osobnosti Cvetkovič (Red Star), Miljenovič (FMP), Rupnik (Olimpija), charakteristika: primární role řízení týmu, sekundární role zakončování – střelba, minimalizace ztrát, klíčové střely, řešení herních situací – správná rozhodnutí, využití silných stránek spoluhráčů, individuální dovednost ve prospěch týmu – přihrávky.

Křídla, podkošoví hráči – silově a komplexně vybavení, schopnost hrát čelem i zády ke koši, silová kontaktní hra 1-1, univerzální výška kolem 2m.

Klasický podkošový hráč – malý počet – Bogdanovič (Partizan), Marinkovič (Red Star), dominantní hra pick and roll, hra zády ke koši.

V nejbližších dnech očekávejte:

3.díl – aktuální trendy, česká stopa v turnaji.

4.díl – silné a slabé stránky USK, derby v AL Partizan – Crvena Zvezda, současné juniorské individuality a osobní zkušenost.

Reklama