Tečka za sezónou starších minižáků „U13“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Mistrovství ČR starších minižáků, které o víkendu proběhlo v Roudnici n.L. bylo správným vyvrcholením této sezóny. Proto si dovolím stručné zhodnocení nejen této akce, ale celé sezóny.

Mistrovství ČR starších minižáků, které o víkendu proběhlo v Roudnici n.L. bylo správným vyvrcholením této sezóny. Proto si dovolím stručné zhodnocení nejen této akce, ale celé sezóny.

Závěrečného turnaje o MČR se zúčastnilo 8 družstev, což byla změna oproti předcházejícím ročníkům.  Určitě to nebylo na škodu a všechny týmy přivítaly možnost zahrát si vyrovnané partie s týmy z jiných konců republiky, protože vzájemné konfrontace mezi  družstvy z různých oblastí je v průběhu sezóny velmi málo. 8 účastníků MČR muselo projít předkvalifikačním sítem, kde se o nasazení týmů do skupin rozhoduje na základě umístění týmů v předcházejících sezónách. Proto mají některé oblasti dvě místa, zatímco jiné pouze jedno. Družstva v Roudnici tak byla rozdělena do dvou skupin po čtyřech, s tím, že byl určen klíč pro rozdělení do skupin A a B podle umístění v kvalifikaci.

Skupina „A“: boje ve skupině „A“ byly nesmírně vyrovnané a dramatické, o čemž svědčí i výsledky jednotlivých zápasů. Nakonec skupinu vyhrál pražský Barest, který překvapivě porazil Pardubice rozdílem jediného bodu. V ostatních zápasech proti Brnu a USK měly Pardubice lepší výsledky než pražský celek, ale duel proti Barestu Východočeši trochu podcenili, a tak zcela zaslouženě zvítězil Barest, který vedl celý zápas. Třetí skončil USK a čtvrté Brno.

Skupina „B“: vyhrála Kroměříž, která za sebou nechala druhý Josefov a třetí Plzeň. Druhým postupujícím se překvapivě stal Josefov, který v rozhodujícím duelu jednoznačně přehrál Plzeň, která tento souboj vůbec nezvládla. Poslední Chomutov mírně zaostával, přestože měl ve svém středu výrazné individuality.

Ve finálové skupině nakonec dominovala Slávia Kroměříž, která asi v nejlepším zápase MČR porazila Pardubice v prodloužení o bod. Barest nakonec skončil druhý, když přehrál Josefov a ve finálovém utkání nestačil na nadšeně bojující Hanáky. Čtvrtý skončil Josefov. Ve vyrovnaném duelu o páté místo Plzeň vyhrála nad USK. Sedmý skončil Chomutov, který porazil Brno.

Celková charakteristika: celý turnaj byl nesmírně vyrovnaný, jak herně tak výsledkově. To je jistě pozitivní a pro diváka nesmírně zajímavé. Vzhledem k tomu, že v této kategorii je povinnost, hrát na 2 pětky /každý hráč může nastoupit pouze ve dvou čtvrtinách/,  ve většině týmů rozhodovaly výrazné individuality. Mezi nimi a dalšími hráči panovaly velké rozdíly, a tak se většina týmů soustředila na ubránění těchto klíčových borců. Výjimkou snad byla Kroměříž, která měla poměrně vyrovnaný kádr.

Útočná činnost: je dobře, že týmy v této kategorii neumějí příliš taktizovat, a tak se aplikoval rychlých přechod do útoku a poměrně rychlé zakončení., převážně z pod koše. Střelba ze střední a větší vzdálenosti byla slabinou všech družstev a 95 % bodů padalo z vnitřního prostoru. Na nízké procentuální úspěšnosti byla i střelba trestných hodů. Důvodů může být několik, ale jako jeden z hlavních je fakt, že mnoho hráčů hraje i kategorii „U14“, kde se trénuje s míči velikosti č. 7, a tak v průběhu sezóny trénují s těmito míči. Vhodné by bylo zavést míč č. 6 jako přechodné období již od této kategorie.  Svědčí o tom i trajektorie střel, kdy většina pokusů / i z pod koše/ byla přehazována, což dokazuje fakt, že hráči dávali míči příliš mnoho síly, tak jak jsou zvyklí u míčů č. 7. Z útočných kombinací se minimálně používala akce hoď a běž. Spíše se stavěly jednoduché clony s následným pick and rollem.

Obranná činnost: většina družstev se snažila hrát osobní obranu po celé ploše, s tím, že bránila hlavně vyhození, ale pak hrála osobní obranu od trojkové čáry. Kroměříž hrála zónový přes 3 – 1 – 1, ale ten fungoval pouze na některé týmy. Pardubice se snažily o zdvojování již na útočné polovině podobně jako v jiných kategoriích, ale ne vždy se jim to dařilo a ne vždy ho hrály s takovým nasazením jako třeba proti   Josefovu. Některé celky ve snaze o vítězství a ve snaze ubránit nejlepší hráče soupeře, obranu velmi zatahovaly a hrály tzv. beton. Žádné družstvo však  nehrálo zónu. Jiná družstva zase ponechávala své nejvyšší hráče pod košem, aby tak maximálně ztížily hru 1 na 1 i koncovku soupeře.

Organizace turnaje: proběhla na velmi vysoké úrovni a pořadatelé se maximálně snažili vytvořit pro všechny účastníky co nejlepší podmínky.  Skvělé bylo slavnostní zahájení i závěrečný ceremoniál. Všichni účastnící obdrželi i hodnotné ceny. Kvalitní  byl i doprovodný program : večerní strečink, promítání filmů,  ochutnávka vín a závěrečné posezení trenérů. K dobré atmosféře turnaje přispěly i vztahy mezi trenéry, kteří se mezi sebou velmi dobře znají a jsou spíše kamarády než zarputilými protivníky. K dobré úrovni přispělo i internetové zpravodajství a technické zápisy. Ocenění zaslouží i josefovské stránky, které byly skutečně úžasné a pro jejich tvůrce to musela být ohromná oběť. Všichni návštěvnici těchto stánek by měli smeknout.

Rozhodčí: přispěli k dobré úrovni turnaje, i když ani oni se nevyvarovali řady individuálních chyb, aniž by ovlivnili výsledky nebo někomu stranili. I oni jsou lidé a  ne roboti. Chyby, podobně jako u hráčů, mohly vyplývat z náročného turnajového programu i náročné sezóny, která se blíží ke svému konci. Svou roli zvládli i komisaři pan Matějček a Kyjovský.

I hráči ročníku 97 ukázali, že mají v sobě velký potenciál a záleží jen na nich, zda-li svůj talent dokáží  dotáhnout až do reprezentačního dresu. K tomu však musí dřít, dřít a dřít. Dále by bylo vhodné, aby byl určen z ČBF trenér, který by tento  ročník vedl a postupně rozvíjel a postupně připravoval pro budoucí reprezentační výběry.