Rozhovor s generálním manažerem Poděbrad Miroslavem Paskovským | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Přečtěte si zajímavý rozhovor s mužem, který vykonává funkci generálního manažera v klubu Karma Basket Poděbrady. Tento středočeský klub vyhlásil před sezónou útok na play-off, avšak začátek sezóny mu nevyšel. Více uvnitř článku…

Přečtěte si zajímavý rozhovor s mužem, který vykonává funkci generálního manažera v klubu Karma Basket Poděbrady. Tento středočeský klub vyhlásil před sezónou útok na play-off, avšak začátek sezóny mu nevyšel. Vedení klubu se proto rozhodlo ukončit spolupráci s trenérem Forejtem a najalo Stanislava Petra. Následující řádky pojednávají kromě trenérské změny také o hráčském kádru, o stěhování ze Sadské a třeba i novém basketbalovém prostředí…

První otázka směřuje k názvu týmu – jaký přínos zažívají hráči a klub přesunem pod hlavičku Poděbrad?

Těch důvodů pro přesun bylo několik. Úplně se to netýká hráčů, spíše jako klubu jako takového, zázemí a věcí s tím spojených. Klub má vyšší cíle, už před sezónou vyhlásil útok na play-off a neradi bychom, aby to i v případě úspěchu byla výjimka mezi dalšími sezónami. Přesunem do Poděbrad můžeme mít i snadnější cestu ke sponzorům. A nezanedbatelná je i úloha města Poděbrady, a to i vzhledem k přestavbě haly. Je zřejmé, že pokud by takové ambice měla Sadská, asi by zde taková vůle města nebyla. 

Hráči i diváci se tedy můžou výhledově těšit při zápasech v Poděbradech na komfortnější prostředí?

Ano, vše důležité je už připraveno. Je vydáno i územní rozhodnutí. Současné podmínky už nebyly dlouhodobě udržitelné. Na možnost hrát Mattoni NBL v místní hale byla Sadské a nyní i Poděbradům vydána výjimka. Tím narážíme na další výhodu přesunu klubu pod křídla města Poděbrady. Je nanejvýš pravděpodobné, že pokud by Sadská žádala před touto sezónou znovu o výjimku, tak už by ji patrně nedostala. Tím, že přišly Poděbrady a slíbily, že se bude jednat skutečně o poslední sezónu a pak že dojde ke změně, tak bylo této žádosti vyhověno.

A jaký je přesnější časový plán přestavby?

Na jaře roku 2009 by se mělo začít stavět. Nejprve bude vytvořen kolem stávající haly nový skelet, po konci sezóny se zbourá obvodové zdivo a střecha. Poté hala dostane nový kabát a mělo by zde být nějakých 600 míst k sezení. Následující sezónu už by Poděbrady měly odehrát v novém prostředí.

To znamená, že si město Poděbrady plně uvědomuje, že basketbal je nyní to nejlepší, čím se z hlediska sportu může navenek prezentovat? 

Ano, je to tak. Fotbalisté hrají nižší soutěž, hokejisté hrají nižší soutěž, pro Poděbrady je nyní basketbal opravdu fenoménem. Basket tu má navíc tradici, Poděbrady mají i druholigové družstvo mužů. Na nábory mladých adeptů basketbalu chodí fůra dětí, o budoucnost bychom tak nemuseli mít obavy. Basket je tady zkrátka sport číslo jedna.

A jaké je vnímání místních obyvatel ohledně změny názvu klubu ze Sadské na Poděbrady?

Poděbrady se musí s první ligou sžít. Je potřeba, aby se místní naučili na basketbal chodit s tím, že se jedná o Poděbrady. Přece jen si spousta z nich stále myslí, že zde hraje Sadská. My je o tom musíme přesvědčit. Přesvědčit o tom, že jde o ryze poděbradský klub. A nejlepší způsob pro to budou dobré výkony a dobré výsledky.

Pojďme se přesunout na oblast hráčského kádru. Je podoba současné soupisky ve shodě s tím, jaké měl management klubu před sezónou představy?

Co se týče kádru, rád bych řekl v úvodu jednu věc: náš bývalý trenér Karel Forejt, kterého si velmi vážím, hovořil o tom, že ze seznamu hráčů, který byl vytvořen jako soupis možných posil před sezónou, dostal hráče až z druhé poloviny tohoto seznamu. Není to však pravda. Spousta hráčů pro něj byla klíčová a mnoho z nich, které si označil, dostal k dispozici.

To znamená, že k nějakým velkým hráčským změnám nemáte ambici přistoupit? Týmu bývá vyčítáno, že v něm figuruje příliš starších hráčů a v obraně to potom skřípe.

Žádné další posílení kádru neplánujeme. Ten tým není poskládaný špatně, jen se nám na začátku sezóny pár věcí nepovedlo, prohráli jsme o koš nebo o pár bodů a na nás to mělo velmi negativní dopad. Co se týče obranné hry, i to je relativní. My jsme odehráli přípravu před sezónou v neskutečně obranném tempu, některé zápasy nebo části zápasů se nám velmi povedly i v lize, vezměte si třeba první poločas zápasu v Děčíně. Tam náš tým zahrál defenzivně opravdu parádně a ukázal, že bránit dokáže. I proti Prostějovu v prvním zápase nové sezóny jsme hráli výborně, ale pak se to začalo trochu kazit.  

Takže poslední změnou bude otázka Rickyho Solivera, který je na try-outu? Bude na něj dostatek financí?

Soliver není otázkou financí, pokud zveme hráče na try-out, tak víme, že na něj finance mít budeme. Ricky nás nicméně o svých kvalitách dokázal přesvědčit a dostal od nás nabídku smlouvy. Tu akceptoval a do konce sezóny bude hráčem klubu Karma Basket Poděbrady.

Soliver přišel na try-out ještě v době, kdy byl trenérem Poděbrad Karel Forejt. Ten už u týmu nepůsobí. Kdy se vlastně začala připravovat možnost jeho odvolání?

Prvním impulsem byl výkon a výsledek v Liberci. Pojmenoval bych to tak, že po Liberci jsme začali zjišťovat, jaké jsou na trenérském trhu možnosti. To, že jsme velmi rychle našli trenéra, jehož naturel se shodoval s naší filozofií a s našimi představami, je druhá věc. Vše pak díky tomu nabralo rychlý spád. Liberec byl tedy zásadní. Bohužel to bylo i v televizi, nás to potrestalo i obchodně, museli jsme tedy něco udělat. Alespoň pro svůj pocit, abychom věděli, jaké ty možnosti jsou.

Nabízí se srovnání s loňskou sezónou, kdy měl trenér Forejt už také několikrát namále, ale dostal tenkrát důvěru a zaznamenal  pak s týmem šňůru několika skvělých výsledků. Letos jste neměli trpělivost čekat?  

My jsme si nebyli jistí, že by čas, který dáme ještě Karlovi, nějak výrazněji pomohl. Nejsme  sice tak ambiciózní klub jako třeba Pardubice, my nemusíme mít výsledky úplně hned. Majitelé ale neměli dostatek trpělivosti a ochoty, aby dopřáli Forejtovi ještě více času v domnění, že se mu povede to co vloni, a to tým nastartovat a dosáhnout dobrých výsledků.

Tedy nešlo o nelibost s předváděnou hrou, ale zejména o neuspokojivé výsledky? 

Hlavní příčina byla v bilanci, o tom není pochyb. My jsme jako management potřebovali udělat nějakou změnu a ta změna byla bohužel nejjednodušší na postu trenéra. Já to však neberu jen jako vinu trenéra, hráči vědí, že na tom mají přinejmenším stejnou vinu jako kouč. Tým však nebyl v pohodě, bylo potřeba změnit prostředí, změnit přístup.

K náhradě za Karla Forejta se ještě dostaneme, ale ještě předtím je možná dobré si přiznat, že ten los Poděbrad na začátku sezóny rozhodně nebyl úplně přívětivý a pod odvolání trenéra Forejta se asi také hodně podepsal.

Ten los pro nás nebyl vůbec dobrý, to je jednoznačné. Neříkám sice, že je vždy úplně špatné mít na začátku těžkého soupeře. My jsme hlavně v prvním kole proti Prostějovu neodehráli úplně zlý zápas a věřím tomu, že kdybychom  ho vyhráli, byli bychom někde úplně jinde. Ale kdybychom po sedmi zápasech neměli 1-6, ale 4-3, tak by se nemohl nikdo divit. A není to neskromnost, ale myslím, že je to opravdu reálné, několikrát jsme sahali po mnohem lepším výsledku, než jsme nakonec uhráli.

Pojďme nyní tedy zpět ke trenérskému postu. Proč padla volba právě na Stanislava Petra?

My nemůžeme sáhnout do vlastních řad, naše historie je krátká, tudíž disponujeme trenéry jen na nižších úrovních. Stanislav Petr měl za sebou výsledky v Pardubicích, je i ze stejného regionu, tím je to pro nás také jednodušší. My však chtěli hlavně člověka, který naváže na práci Karla Forejta po lidské stránce. V tom jsou si oba, tedy Petr a Forejt, dost podobní a to nám imponovalo. Každý má ale úplně jiný styl práce. Já si na Stanislavu Petrovi vážím hlavně toho, že z basketu nedělá žádnou velkou vědu, My jsme spoustu věcí zjednodušili, v tréninku i při zápase a to nám myslím hodně pomohlo.

Jaké byly hlavní úkoly trenéra Petra bezprostředně po nástupu do funkce?

Určitě zvýšit sebevědomí, hlavně u některých hráčů. Naše družstvo je protkáno několika neveselými osudy. Je tu člověk, který za svou práci nedostával půl roku peníze. Pak je tady další hráč, který za celou sezónu okusil radost z výhry dvakrát nebo třikrát. Nemusí vám to přijít, ale ti kluci jsou tím poznamenaní. Prvořadý úkol bylo tedy zvednout hráčům hlavy, aby se neutápěli ve špatných pocitech a nízké sebedůvěře.

A jaké jsou současné ambice klubu? Plány s útokem na play-off jste určitě do koše ještě nevyhodili…

Ani náhodou. Soutěž je nesmírně dlouhá, jsme teprve ve čtvrtině. A ta liga je opravdu vyrovnaná. U týmů, u kterých se čekalo, že budou dole, jsou nahoře a naopak. My jsme sice dlouho prohrávali, ale i během nevydařených výsledků jsme dávali jasný signál, že to s námi nebude úplně jednoduché. A budeme věřit, že štěstí, které nám v některých zápasech první části sezóny chybělo, se k nám teď obrátí čelem.