My sme tu doma aneb Levickí Patrioti – MBK Handlová | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Sváteční listopadový víkend jsme se rozhodli strávit u našich východních sousedů, konkrétně exkurzí v klubu BK Levickí Patrioti. Úřadující mistři SBL nám představili, jak dělají basket na Slovensku. Velké poděkování patří zejména generálnímu manažerovi Patriotů Ladislavu Garajovi, který se o novináře z Čech po celou sobotu vzorně staral a trpělivě odpovídal na řadu dotazů.

Do Levic jsme dorazili oproti původnímu plánu až pátek o půl jedenácté večer a ubytovali jsme se v hotelu Levi Dom, který leží jen pár minut chůze od centra více než třicetitisícového města. Často zde bydlí zahraniční soupeři Levic, například také děčínští Válečníci. V pátek jsme se rozhodli příliš neponocovat, protože na nás čekala náročná sobota s vrcholem na utkání Patriotů s Handlovou. Lehce po půl 10 ráno na nás před hotelem čeká Laci Garaj, s nímž odjíždíme prozkoumat levickou halu. Po příjezdu do arény z roku 2001 kontrolujeme úklid prostor, protože v pátek zde koncertovala kapela Horkýže Slíže. Stánek naštěstí nepřišel k újmě a na palubovce už pilují střelbu dva z levických Američanů – Steven Davis a Lawrence Alexander.

Dopolední střelecký trénink v den utkání

„Hala patří městu, takže se o ni dělíme například i s futsalisty, tanečníky, nebo se tu pořádají koncerty, jako ten včera. Rozpis plochy bývá dost našponovaný, ale nějakým způsobem se dá zvládat. Hala má kapacitu 2250 míst, z toho k sezení je nějakých 1600,“ představuje na úvod domov Patriotů generální manažer a vzpomíná na sezony, v nichž hrály Levice českou NBL: „Máme výborné vztahy s většinou českých klubů, ale jednotným ukazatelem při našich domácích utkáních s nimi bylo, že všichni činovníci, ale i hráči byli překvapeni z vynikající atmosféry v hledišti. Basketbal je ve městě sportem číslo 1, ve fotbale se tu hraje 5. liga, v hokeji 3., takže lidí chodí v průměru přes 1500 na zápas, v play off míváme vyprodáno,“ vypočítával Garaj.

Start do druhé půle zápasu

Mezitím jsme se útrobami stadionu přemístili do Laciho kanceláře, jíž sdílí i s trenérem Teo Hojčem a asistentem Ladislavem Lutovským. Zatímco si vyměňujeme poznatky z české i slovenské ligy, tak se na předzápasový trénink trousí i další hráči a také trenéři. „Proti Handlové jsme favority, jim chybí klíčový hráč Tresač, ale my jsme teď dvakrát prohráli, takže rozhodně nesmíme nic podcenit,“ odkrývá karty před večerním utkání manažer. Levice jsou v SBL zatím druhé s bilancí 5-3, avšak mrzí je zejména porážka v prodloužení v Žilině.

Patrioti hrají i letos Alpe Adria Cup, v němž sice naposledy vysoko podlehly maďarskému Körmendu, ale postup ze základní skupiny (v níž figuruje i Děčín) mají stále ve svých rukou. „Uvažujeme o tom, že bychom si příští rok zkusili buďto FIBA Europe Cup, nebo Ligu mistrů, ale narážíme na přísná pravidla FIBA. Některé kroky jsme už ale podnikli – budou nám vyměňovat světla v hale a kupovat chceme i nové zařízení s koši,“ podotkl levický GM, který v klubu působí už devátou sezonu a ve funkci generálního manažera čtvrtou.

Pohled na halu z hlavní ulice

Jelikož se basketbalisté dělí o halu s více subjekty, naráží při koupi nových košů na nečekaný problém a tím je skladování. „Ani když se rozmontují, tak se nevejdou podle těch rozměrů nikam tak, aby nezavazely například zápasům futsalu,“ kroutí hlavou Laco Garaj, s tím, že nějaké řešení budou muset zkrátka vymyslet. Po chvíli se s ním loučíme a jdeme na oběd, zatímco generální manažer věnuje další čas přípravě všeho potřebného na večerního utkání.

Radnice Levic z roku 1902

Po obědě jsme domluveni na společné návštěvě kavárny My little bakery, jíž vlastní přítelkyně Laca Garaje. Sympatická zrzka původem z Ukrajiny si sama peče většinu zákusků a musíme konstatovat, že nám jak káva, tak sladkosti moc chutnaly. Hodinu po poledni se s Lacem znovu na chvíli loučíme a míříme si projít centrum Levic, které je ve státní svátek takřka liduprázdné. Po odpoledním odpočinku v hotelu se okolo páté odpoledne vydáváme do haly, kde už se pomalu trousí první příznivci Levic. Jsme zvědavi na návštěvu a atmosféru v hale, ale nejprve se jdeme posilnit do místní VIP zóny, kde na nás dýchne příjemná atmosféra a rodinné prostředí.

Sladké dobroty v My little bakery

Například jeden z majitelů klubu, Ing. Anton Kalmancai, sám navařil guláš a nabídl jej ostatním v hodné míře na ochutnání. „Máme tady se třemi přáteli gurmánský klub a jelikož všichni máme rádi dobré jídlo a pití, tak se scházíme a degustujeme. Není to ale jen tak, vedeme si i kroniku, takže máme všechno zdokumentováno,“ směje se pan Kalmancai a znovu nás pobízí, ať ochutnáme a dáme si i pěnivý mok v podobě Bernarda 11°. Hala se mezitím slušně plní, my se ještě zastavujeme u kolegy novináře Miša Duchoviče a poté už zabíráme místa u zábradlí, neboť duel za zvuku domácí hymny za malou chvíli začne.

Levičtí se zprvu dostávají do vedení, ale ex-brněnský guard Ivan Mikulič spolu se Stehlíkem otáčejí zápas a publikum je ve druhé čtvrtině trochu zamrzlé. Hostům se daří trojky, v první půli jich potápí hned šest a přestože Levice slušně brání, v poločase prohrávají s Handlovou 31-33. V útoku totiž Patrioti hrají nepříliš kreativně, málo se hýbají a jsou sobečtí. „Nebyl to moc dobrý zápas od nás, nehledali jsme si volné střely, takže jsem musel o přestávce zvýšit hlas,“ prozradil nám po utkání domácí kouč Teo Hojč. Poločasovou pauzu zpestřila divákům asi stovka dětí na palubovce, která skotačila s maskotem lvem Leem, nebo si střílela na koš.

Maskot Leo skotačí s dětmi 

Po změně stran sice Handlová znovu zahrozila z dálky a odskočila na 33-38, jenže Levice trpělivou hrou pod vedením Žiaka a Gačeši vrátili vedení na svou stranu (47-42 po 30 minutách). To už se probudili i domácí příznivci, jichž se podle oficiálního zápisu sešlo 1400. Patrioti povolili hostům pouze 24 bodů po změně stran a nakonec dokráčeli v bojovném zápase k triumfu 68-57. Skvělé smeče nám předvedl zejména Davis, dlouháni Bojanovský s Čekovským se předháněli v tom, kdo rozdá více čepic na zimu.

Dobojováno…

Shodli jsme se, že tolik ztrát po nezakončení do 24 sekund jsme snad v životě neviděli. Handlové se nepovedlo do limitu vystřelit celkem sedmkrát. Úroveň utkání by se dala přirovnat k zápasům z dolní poloviny tabulky NBL, přičemž se ale rozhodně více bránilo, než například v zápasech Kolína, Ostravy, nebo Hradce Králové.

…sláva vítězům, čest poraženým

Po utkání jdeme znovu debatovat a občerstvit se do VIPky, v přátelské atmosféře zveme činovníky klubu do Nového Jičína na Final4 Českého poháru, případě, že únorový termín zrovna nebude kolidovat se zápasem Levic. Okolo půl desáté se ještě přesouváme do jednoho z místních barů, kde vedeme debaty o stavu basketu v ČR i nás Slovensku, ale i o životě. V závěru dochází i na zpěv, takže po jedné hodině v noci usuzujeme, že je čas spát. Před odchodem ještě slibujeme, že se přijedeme podívat na některý ze zápasů v play off SBL. Levice opouštíme okolo půl 11 dopoledne plni dojmů a dobré nálady a přemýšlíme, co by za takovou diváckou kulisu, jíž vytvořili fanoušci Patriotů, dala většina klubů v NBL…

Reportáž byla vytvořena s přispěním Milana Stehury.

Foto: Lukáš Droppan a autoři reportáže