Jakub Slavík: Placení se nevyhnu | Probasket.cz

Please enter banners and links.

O rozhovor jsme tentokrát požádali dvoumetrového mládežnického reprezentanta Jakuba Slavíka, který v letošní sezoně bude hájit barvy BK Opava i týmu BK Snakes Ostrava, hrajícího extraligu juniorů. Rodák z Ostravy nám prozradil, jak probíhala letní příprava opavského A-týmu, jaké pocity prožíval při svém debutu v Kooperativa NBL nebo dokonce to, kdo má hlavní slovo v kabině.

Jakube, letošní léto pro tebe bylo docela hektické. Byl jsi členem reprezentačního výběru do 18 let trenéra Bálinta na Mistrovství Evropy divize B v estonském Tallinnu, kde jste se umístili na 13. místě. Jak hodnotíš vaše celkové vystoupení? Jsi spokojen?

Umístili jsme se na 13. místě. Naše vystoupení hodnotím kladně, ale osobně mě mrzí, že se nám nevydařily klíčové zápasy s Nizozemskem a Maďarskem. Podle mého názoru jsme si za naše předváděné výkony zasloužili poprat se o vyšší příčky. Bohužel to nevyšlo.

Po návratu ze zmiňovaného ME ses přidal k A-týmu Opavy, s nímž jsi podepsal smlouvu a budeš za něj hrát i v tomto ročníku Kooperativa NBL. Přibliž našim čtenářům, jak probíhala letní příprava.

Po návratu jsem dostal od trenéra Czudka pár dnů volna, abych si odpočinul a zregeneroval. Snažil jsem se ale co nejdříve připojit k týmu a zapojit se tak do přípravy. V srpnu jsme pracovali především na individuálních činnostech jednotlivce a mnoho času jsme strávili taky v posilovně, kde nám dával užitečné rady kondiční trenér Michal Kocián.

Jak tě přijala opavská kabina? Se kterým ze spoluhráčů si nejvíc rozumíš?

Myslím si, že mě kabina přijala dobře a s kým si rozumím nejvíc, to nedokážu říci. Rozumím si se všemi mými spoluhráči.

Kdo se stará o dobrou atmosféru v šatně a kdo v ní má hlavní slovo?

O dobrou atmosféru se snaží vesměs všichni, ale hlavní slovo má rozhodně Pan Martin (směje se). Abych to vysvětlil, Pan Martin je přezdívka pro Martina Gniadka, který si tak nechává říkat. Sám rád vymýšlí přezdívky ostatním, což je někdy opravdu zábava a baví se tak celý tým.

Ve středu jste si společně s Lukášem Bukovjanem odbyli premiéru v nejvyšší české soutěži proti týmu Jindřichova Hradce, který jste smetli rozdílem 34 bodů. Jaké jsou tvé pocity z utkání, projevily se u tebe známky nervozity?

Premiéra v dresu Opavy byla skvělá. Zahrát si před tolika diváky, kteří nás táhli dopředu, je neskutečný zážitek. Dlouhou dobu jsem se na tento okamžik těšil. Samozřejmě jsem nějakou nervozitu pociťoval, ale naštěstí jí nebylo tolik.

Ty i zmiňovaný Bukovjan jste se zapsali do tabulky střelců a dali tak své první body. Budete muset přispět nějakou peněžní částkou do týmové pokladny, pokud nějaká existuje?

Samozřejmě, že existuje (směje se). Také jsme již měli šanci prostudovat si opavský „pokutovník“ a placení se nevyhneme, takže si myslím, že nás nováčky čeká velmi vydatný měsíc, co se výdajů týče.

Vedle nejvyšší české Kooperativy NBL tě čeká poslední mládežnická sezóna v barvách ostravských Snakes. Jaké cíle si jako tým kladete?

Z minulého ročníku obhajujeme stříbrné medaile, ale tuším, že náš čeká nelehká cesta, protože konkurence mezi týmy je veliká. Povinností je účast v playoff. Když postoupíme do Final4, splníme tak náš cíl a vše navíc budeme brát za úspěch.

V příštím kole extraligy juniorů vás čekají soupeři ze severu Čech. V sobotu se utkáte s Libercem a v neděli s Litoměřicemi, co očekáváš od těchto utkání?

Liberec je nováčkem, takže uvidíme, co od něj můžeme čekat. V Litoměřicích to bude těžký boj, protože na domácí palubovce jsou velmi silným týmem. K tomu nás čeká dlouhá cesta, která nikdy není příjemná. My se ale budeme snažit odčinit naše dvě porážky z úvodního víkendu. Když zlepšíme vstupy do utkání, doskok a budeme koncentrovaní po celou dobu, věřím, že se vrátíme se 4 body.

A otázka na závěr. Jak vypadá tvůj obvyklý týden? Musí být těžké skloubit tréninky s Opavou a Snakes, když k tomu připočítáme školní povinnosti. Jak to všechno zvládáš?

Ano, je to velmi těžké, protože jsem v maturitním ročníku a těch povinností je logicky víc, než tomu bylo v předchozích ročnících. Naštěstí mi škola vyšla vstříc a uznala individuální studijní plán, takže se nemusím účastnit všech vyučovacích hodin. I tréninky se nám podařilo skloubit, takže to vypadá, že jsou všechny strany spokojeny.

Foto: ČBF