Jindřich Horák: Jsem emotivní fanoušek | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Přinášíme vám rozhovor s Jindřichem Horákem, majitelem firmy Dekstone zabývající se prodejem dlažeb a obkladů z přírodního kamene, která je zároveň titulárním sponzorem svitavského basketbalu. 

Proč jste se rozhodl finančně podporovat právě basketbal? Jaký máte vztah ke sportu pod bezednými koši?

Basketbal proto, že jsem jej hrál v Ostravě. Už je to dost dávno, ale z těch sportů, které jsem měl možnost vyzkoušet, byl ten, který mě chytil za srdce ve čtrnácti letech a hrál jsem tenkrát za NHKG Ostrava. Tam jsem absolvoval kariéru v žákovských a dorosteneckých kategoriích. V osmnácti letech jsem skončil, protože jsem si způsobil vážnější zranění kolene. Poté jsem se v Praze na stavební fakultě k basketbalu vrátil, ale už to bylo zlehka a nebyl to žádný výkonnostní basketbal.

Jak jste se dostal konkrétněji k Turům? Co bylo pojítkem k navázání spolupráce s basketbalovým klubem ve Svitavách?

Po vysoké škole v Praze jsem si vzal děvče z Pardubic. Tam jsem hrál místní soutěž a postupně jsem se seznámil s garniturou, která vycházela z rukou pardubických trenérů Jana Procházky a Oldřicha Zdobinského. To byli trenérští matadoři, kteří vychovávali jednu úspěšnou generaci za druhou. Mimo jiné, tam jsem se i tenkrát seznámil s aktuálním trenérem Turů Lubomírem Růžičkou. Řekl bych, že tím hlavním pojítkem, proč jsem šel do Svitav, byli pardubičtí odchovanci, kteří tady končili, a také i trenér Lubomír Růžička.

Máme po polovině základní části, která skončila pro Tury bilancí 3-8. Jak tuto polovinu hodnotíte?

Možná ta očekávání byla trochu větší, ale já bych řekl, že i oproti loňskému roku je ta liga kvalitnější. Ti hráči, kteří přišli ze zahraničí, jsou o trochu lepší, než jak tomu bylo v loňském roce. Protože se nám nepodařilo nasmlouvat kvalitnější české hráče, tak jsme holt museli začít s poměrně širokou zahraniční sestavou. To mělo určitě nějaký vliv na výsledky, protože ty hráči se neznali a potřebovali nějaký čas na sehrání. Také Bannister s Roseborem přišli ještě trošku později, takže když to srovnám s loňským rokem, tak jsme se se zahraničními posilami trefili rovnou. Letos si to prostě sedá trošku pomaleji. Věřím, že nový trenér tomu dodá správný impuls a půjdeme nahoru. Když jsme měli možnost vidět poslední zápas v Kolíně, tak to bylo zadostiučinění. Užili jsme si tam parádní zápas.

Jaké jsou vaše plány, vize a sny do budoucna?

Já věřím, že i pro mě je ta změna na trenérském postu (i když mám rád i Stanislava Petra) signálem, že tady je správný člověk. Lubomíra Růžičku sleduji od jeho osmnácti let a pro mě je to trenér budoucnosti. Je to mladý a ambiciózní borec. Když vím, že je tady, tak je to i pro mě základní impuls proto, abych tady s Dekstonem plánoval delší spolupráci. Jaké máme ambice? Já to beru realisticky, že klub nemá velkou tradici, ale je rok od roku tradičnější. Jsou tady aktuálně silnější kluby třeba s juniorskou základnou, ale pokud tady bude dobrá parta ve vedení, což bych řekl, že i momentálně vypadá, tak můžeme přemýšlet o stabilnějších a středních příčkách. Myslím si, že tady je odměnou play-off. Měli bychom se tam objevit a určitě na lepším místě, než na osmém, abychom nemuseli hrát s Nymburkem.

Velmi se diskutuje nad „probuzením“ mládežnické základny a navázání spolupráce s okolními kluby. Co pro Vás konkrétněji znamená podpora mládeže?

Na toto téma jsem diskutoval s Lubomírem Růžičkou. Myslím si, že tam to vidíme podobně. Tady hlavní tým je výkladní skříň, který se také objevuje v televizi. Myslím si, že i s příchodem mladých trenérů, kde také musím zmínit i Lukáše Pivodu, který je asistent Lubomíra Růžičky. Oni jsou ti, kteří vytvářejí předpoklad, aby se zde s mládeží pracovalo systematicky. Když tady a v okolí bude hrát větší počet hráčů, tak je i předpoklad, že najdeme nějaký talent, který má šanci to dotáhnout do ligy. Pokud bude z místního okruhu, tak to bude rozhodně radost pro všechny fanoušky ze Svitav.

Jste častým účastníkem zápasů KNBL. Prožíváte utkání intenzivně a jste impulsivní, nebo patříte spíše ke „kliďasům“?

Rozhodně bych řekl, že jsem spíše emotivní fanoušek. Intenzivně se raduji z každého koše, ale někdy nad tím přemýšlím. Říkám si, že v klidu na to mrknu a budu se snažit si to užít spíše uvnitř, ale vlastně ono to vůbec nejde.

Tuři mají vždy slušně zaplněné domácí tribuny. Co byste závěrem popřál svitavským fanouškům?

To, jací jsou tady fanoušci, jsem už dávno zjistil. Já místní basketbal nepodporuji prvním rokem, jsem už tady třetí sezonu a myslím si, že moje účast byla v loňských ročnících významná. Od letošní sezony jsme se stali titulárním sponzorem, takže jsme trochu více vidět. To jsem ale poněkud odbočil. Svitavské fanoušky sleduji třetím rokem a teď jsem měl tu čest být i s tím ostrým jádrem Svitaváků v Kolíně, kde jsme si užili nádherný zápas. Kolín byl vlastně po té fanouškovské stránce oproti nám úplně slabý. Opravdu, to vítězství bylo za výborné podpory a ryku svitavských.

Zdroj: basketbal.svitavy.cz , Milan Stehura

Foto: basketbal.svitavy.cz