Ersan Ilyasova nebo Arsen Ilyasov? Aneb není Turek jako Turek | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Na soupiskách je lze najít pod jmény Ersin Dağli, Asim Pars nebo Rasim Başak. Přesto jsou jejich původní jména úplně jiná. Vlastnit turecký pas znamená nosit nové příjmení. A v případě Ersana Ilyasovy jsou s tím spjaty i mnohé kontroverze.

Jak už je dobrým zvykem na jih a východ od českých hranic, získat pas určité země nebývá větším problémem. Přeborníkem v udělování pasů je Bulharsko, v jehož národním týmu se mihla už pěkná řádka zahraničních akvizic. Naturalizovaní hráči reprezentovali či stále reprezentují Chorvatsko, Rusko, Ukrajinu, Černou Horu. Rekordmanem poslední doby je tým Ázerbájdžánu, který v posledních letech naturalizoval hned čtyři Američany.

Zvláštní půvab nabývá udělování pasů v Makedonii, kde úřady přepisují do dokladů jméno hráče ve fonetické podobě, případně toto jméno dozná ještě mnohých vylepšení. V minulosti mohl pozorný divák spatřit v makedonském dresu hráče jménem „Džeremaja Mejsi“. Dnešní modla makedonských fanoušků, rozehrávač Bo McCalleb, se dokonce ve svém občanském průkazu honosí jménem „Boško Mekelebovski“, třebaže na dresu při reprezentačních akcích nosí jmenovku „Makkaleb“. Mnohem složitější situace, co se týče udělování pasů a změny jména, je v Turecku. Zde se často stává, že dotyčný hráč dostane kromě pasu i nové, naprosto odlišné jméno.

Legislativa světu i basketbalu vládne

Kořenem celého problému je turecké právo, které uznává pouze řeckou, židovskou a arménskou menšinu. Ty jako jediné mají právo na svou kulturu, vyučování ve svém jazyce a konečně, své vlastní jméno. Ostatní menšiny (v podstatě všichni muslimové) jsou chápani jako součást tureckého národa a menšinová práva jim tedy nepřísluší. Příslušníci těchto menšin jsou navíc nuceni přijmout i poturčené či zcela nové turecké jméno. Turecké legislativě nicméně neuniknou ani někteří američtí hráči, kteří touží po pasu země s bílým půlměsícem na vlajce. U nich však změna jména pravidlem nebývá už jenom proto, že veřejnost ztrácí o daném hráči povědomí.

(Ne)známí Američané

Jedním z prvních Američanů, který se paradoxně svým tureckým jménem proslavil, byl již dnes legendární Ricky Winslow, který strávil pět let své kariéry v Turecku. Zahrál si i několik sezón ve slavné NBA. Ten ve svém občanském průkazu měl u kolonky jméno uvedeno „Kartal Reşat Fırıncıoğlu“. Výrazné změny doznalo i jméno velezkušeného Michaela Wrighta, který v minulosti prošel štacemi v Polsku, Španělsku a pochopitelně v Turecku. V dnešní době vystupuje jako Ali Karadeniz. Jenom málokdo si dnes vybaví Davida Lee Dixona. Obrovitý pivot a spoluhráč Davida Jelínka z turecké Drinopole se již nějakou dobu jmenuje Davud Kamer. Změně jména, byť v porovnání s ostatními Američany spíše kosmetické, se nevyhnul ani Erwin Dudley. Ten během svého angažmá v Turk Telekom Ankara obdržel turecké občanství a s ním i jméno Ersin Dağlı.

Balkán a ti druzí

Poměrně časté je poturčování basketbalistů původem z balkánského poloostrova, především Bosňáků (muslimů žijících v Bosně a Hercegovině). Příkladem z doby nedávné je Damir Mršić, v Turecku známý jako Demir Kaan. Ve své bohaté kariéře zde strávil třináct let, během kterých vystřídal hned čtyři místní kluby. Stále aktivním hráčem je Nedim Dal. Na jeho bosenské jméno Edin Delić si dnes vzpomene málokdo. Obdobně je na tom Asim Pars, narozený jako Asim Peskanović. Ten se do Turecka odstěhoval kvůli občanské válce v Bosně už jako sedmnáctiletý. Ve své dlouhé kariéře zatím prošel devíti tureckými kluby. Jednu sezónu strávil v ruském Rostovu.

V poslední době získalo turecký pas i několik talentovaných kosovských Albánců. Jedním z nich osmnáctiletý Burak Haciismail, který se narodil v kosovském Prizrenu jako Buti Haxhismajli. Ještě známější je o rok mladší Kenan Sipahi, v Kosovu známý jako Kenan Spahi. Majitelem tureckého občanství je i Ermal Kuqo, který reprezentoval Turecko jako Ermal Kurtoglu. Není bez zajímavosti, že se nedávno vrátil ke svému albánskému jménu. V posledních dvou letech dokonce vystupoval v reprezentačním dresu své staré vlasti.

Turecké občanství dostali i hráči z nemuslimských zemí na Balkáně. V tureckém národním týmu se nedávno mihnul dvaadvacetiletý Duşan Çantekin. Rodák z Bělehradu je v srbské matrice veden jako Dušan Gavrilović. V Srbsku se narodil i nestor tureckého basketbalu Mirsad Türkcan, mimo jiné první turecký hráč v NBA. Jeho srbské jméno Mirsad Jahović už mnohé neřekne ani leckterému náruživému basketbalovému fanouškovi. Pozoruhodný příběh kolem jeho jména navíc dává vzpomenout na poněkud hanlivé pořekadlo „Poturčenec horší Turka“. Türkcan si totiž před pár lety nechal zapsat své turecké jméno i do svého srbského občanského průkazu. V Srbsku je tak dnes známý spíše jako Mirsad Turkdžan.

Úsměvná je situace u dvou ázerbájdžánských reprezentantů, Rasima Başaka a Orhana Haciyevy. Prvně jmenovaný se narodil jako Ruslan Benger v tehdy ještě sovětském Baku. Je majitelem ázerbájdžánského, ruského a pochopitelně tureckého pasu. Turecko rovněž i několikrát reprezentoval. V posledních letech reprezentuje tento hráč Ázerbájdžán, avšak poněkud paradoxně pod tureckým jménem. V Baku se jako Orhan Gadzhiev narodil i Haciyeva a také on reprezentuje Ázerbájdžán pod svým tureckým jménem.

Zamotaný případ Ersana Ilyasovy

Samotnou změnu jména po zisku tureckého občanství by příznivci basketbalu mohli vnímat pouze jako zajímavost či snad anomálii. Prakticky vzato nejedná se přeci o nějaký zásadní problém. Změna jména však vytváří prostor pro zfalšování některých dalších údajů. Jedná se především o změnu místa a data narození. Největší pochybnosti panují kolem největší turecké hvězdy současnosti Ersana Ilyasovy. Ilyasova se dle oficiálních údajů měl narodit 15. května 1987 v tureckém Eskişehiru. Řada fanoušků i odborníků z tureckého prostředí nicméně tvrdí, že Ilyasova se narodil o tři roky dříve v uzbecké Buchaře jako Arsen Ilyasov. Jeho rodiče jsou potomci krymských Tatarů, kteří v období stalinských represí byli nuceně přesunuti do Uzbekistánu. Krátce po narození Ersana se měla jeho rodina přesunout zpátky na Krym, kde měl malý Ersan strávit první roky svého života.

Své turecké občanství měl Ilyasova získat jako patnáctiletý. Do turecké matriky ho údajně zapsal muž jménem Semsettin Bulut, který tvrdil, že svého syna zapomněl úřadům po jeho narození nahlásit. Je však pravděpodobné, že hvězdě Milvaukee Bucks bylo v té době už 18 let. Stín pochybností umocňuje fakt, že své tehdy patnáctileté protihráče vysoce převyšoval, přestože jeho jméno žádné statistiky zápasů žáků nezachytily. Ještě větší nádech podivnosti celé kauze přidává rozhovor, který měl Ilyasova poskytnout během poháru Alberta Schweitzera v roce 2004. Ilyasova v něm prozradil, že se narodil v Tádžikistánu a jeho rodina se do Uzbekistánu přesunula až o několik let později. K Tádžikistánu se váže i rok 1982, který je uváděn jako jeho další možné datum narození. Nelze ani pominout fakt, že Ilyasova sotva ovládá základy turečtiny.

Jak je to doopravdy, ví pouze Ilyasova sám. Všechno ostatní jsou pouze lépe či hůře podložené spekulace. Mimochodem, pochybnosti kolem věku panují i u dua ázerbájdžánských reprezentantů. Oba hráči by měli být o tři roky starší, než se běžně uvádí. Kontroverze panují i kolem Heda Turkogla, který se údajně narodil v Bosně a měl by mít více než deklarovaných 33 let. Zlí jazykové poukazují na to, že jeho výkonnost (a dokonce i vzhled) v minulých sezónách neodpovídala výkonům člověka, který oslavil třicet let. Spekuluje se tedy, že by Turkoglu měl být o 3-4 roky starší. V jeho případě se, na rozdíl od Ilyasovy, jedná spíš o fámy a smyšlenky.