eFotbal premiership golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Rozhovor s K. Brabencem a J. Svojanovským | Probasket.cz

Novinky ze světa basketbalu – NBL, NBA, VTB

Rozhovor s K. Brabencem a J. Svojanovským

📁 Rozhovory 🕔13.8.2012
Rozhovor s K. Brabencem a J. Svojanovským

Please enter banners and links.

K ME veteránů v Kaunasu se ještě jednou vracíme, tentokrát "dvojrozhovorem" s oporami naší reprezentace 60+ Kamilem Brabencem a Jindřichem Svojanovským.

Na uplynulém ME veteránů patřil Kamil Brabenec k nejlepším střelcům a Jindřich Svojanovský k nejlepším rozehrávačům. Položil jsem oběma jmenovaným stejné otázky, takže bude jistě zajímavé porovnat, jak na ně odpovídali. Na snímku u článku je vlevo Kamil Brabenec, vpravo Jindřich Svojanovský.

ME veteránů v Litvě bylo "geograficky" dostupnější, než minulé MS v Brazílii. Měli jste přesto problémy při sestavování týmu?
J.S.: Sestavit tým na jakékoli veteránské mistrovství je vždy problém. Snad jedině pro MS v Praze v roce 2009, kdy jsme jako občanské sdružení Basketbaloví veteráni vyslali do kategorie 55+ dokonce 2 týmy, se to obešlo bez problémů. Letos měl velký vliv termín ME, který dali pořadatelé dosti necitlivě do období OH v Londýně. I proto nás bylo na začátku turnaje jen 9. Veteránský basketbal nemá u nás pevnou a organizovanou strukturu, jak je tomu např. v Německu, Litvě, Itálii i v Brazílii, Argentině a dalších zemích jižní Ameriky. Ne vždy startují v týmech ti nejlepší, kteří by byli předpokladem pro úspěch týmu v příslušné kategorii a českého basketbalu jako celku.
K.B.: Ačkoliv ME v Litvě bylo na naše poměry docela blízko, termín pro pořádání byl zvolen velice nevhodně, neboť současné s ME probíhaly OH v Londýně a tak mnoho hráčů dalo přednost právě Londýnu. Z toho důvodu bylo dost komplikované dát dohromady alespoň 8 hráčů, což je podmínka startu jednotlivých družstev. Složení našeho týmu tak nebylo ideální a projevilo se na našem umístění.

Hradíte si všechny náklady sami nebo je alespoň nějaká podpora ze strany ČBF?
J.S.: ČBF rozvíjí řadu nových aktivit, poslední z nich je třeba basketbal 3×3. Před veterány však už poměrně dlouho "schovává hlavu do písku". Asi by to byla práce navíc. Přitom český veteránský basketbal často reprezentují ti, kteří šířili jeho slávu v dobách, kdy patřil k nejlepším v Evropě. V našem týmu 60+ jsou to takové basketbalové legendy jako Kamil Brabenec, Áda Pospíšil, Josef Nečas. Do Řecka na MS už zase můžeme počítat s Jardou Kantůrkem. A pokud jde o finance, tak je vše založené na principu samofinancování. Hráči přispívají výrazným podílem na krytí společných nákladů. Sehnat sponzora, který vás podpoří, je složité.
K.B.: Ze strany ČBF žádná podpora není a domnívám se, že ani nikdy, na rozdíl od podpory veteránského basketbalu v Německu a Itálii, nebude. Veškeré náklady si hradí hráči sami, popřípadě se najdou i sponzoři, což je ale rok od roku složitější.

V Brazílii byly stížnosti na organizaci i výkony rozhodčích. Jaké to bylo v tomto ohledu letos v Kaunasu?
J.S.: Myslím, že v Kaunasu byli rozhodčí na výrazně vyšší úrovni, než tomu bylo v Brazílii. Ale jak to bývá, a bylo to i v Litvě, vyskytne se občas nějaký problém. Tentokrát byla terčem kritiky skutečnost, že i v závěrečných čtvrtfinálových, semifinálových a finálových utkáních rozhodovali utkání domácí Litvy litevští rozhodčí. Stalo se to i našemu celku, když jsme právě přes domácí tým nepřešli do finále pod dohledem domácích arbitrů. Nechci tvrdit, že s jinými rozhodčími bychom Litvu porazili, hlavně nám chyběl větší počet kvalitních náhradníků, ale kdo ví.
K.B.: Organizace a pořadatelské zajištění bylo tentokráte na výborné úrovni, vždyť boje o medaile probíhaly v hale Žalgirisu Kaunas, která pojme 20 000 tisíc diváků a je velice moderní. Výkony rozhodčích se velice zlepšily, bohužel jejich nasazování zůstalo stejné a tak naše semifinále proti Litvě pískali 2 domácí sudí místo nestranných zahraničních. Přesto bych si na výkony arbitrů nestěžoval.

Sledovali jste i zápasy dalších našich celků?
J.S.: Ano. Pár utkání či jejich částí jsem viděl. Myslím, že i ostatní kategorie, nejen mužské, ale i ženské trpí, podobně jako naše 60+, stejným problémem. Není síla, která by byla schopna vybrat a sestavit skutečně reprezentační tým v každé kategorii, který by měl šanci na dobré umístění. Převažují lokální a osobní zájmy.  A to je, dle mého názoru, škoda.
K.B.: Někteří moji spoluhráči utkání našich celků sledovali, já však ne, protože jsme měli ubytování za městem a nechtělo se mi cestovat. Raději jsem odpočíval a regeneroval.

Litva je země basketbalu zaslíbená. Projevilo se to i v případě ME veteránů?
J.S.: V Litvě se konalo loni ME mužů, v době našeho příjezdu vrcholilo ME U16. Na pěší zóně v centru města před jednou z kaváren stojí trvale basketbalový koš. Zde každý večer probíhají lité boje 3×3 před zraky turistů i domácího obyvatelstva. Basketbal je prostě v Litvě nedostižně sportem č.1. Tomu odpovídá i zázemí. Hráli jsme v perfektních halách, na kvalitní palubovce. Uchvátila mě hala Žalgirisu, kde jsme hráli utkání o bronz, vynikající podmínky dává "Arvidas Sabonis basketball centre" se dvěma perfektními hřišti, hráli jsme v tréninkovém centru Žalgirisu i v "Kaunas basketball school". Pokud jde o diváky, tak představa o nabitých halách v případě veteránského ME je lichá. Třeba ale finálové boje v Žalgiris aréně sledovalo vždy, dle mého odhadu 1 – 2 tisíce lidí, především ale z hráčů a hráček zúčastněných týmů.
K.B.: Basketbal je v Litvě sportem číslo 1, Kaunas má mnoho krásných hal či tělocvičen, ale zájem lidí nebyl veliký. Na jednotlivá utkání chodili spíše příští potenciální soupeři našeho týmu, naše hra nebyla zřejmě přitažlivá.

Jak hodnotíte konečné umístění celku 60+ na ME?
J.S.: "Bramborová medaile" byla v Litvě medailí skutečnou. Každý z našeho týmu dostal, v souladu s regulemi FIMBA, medaili, která se od bronzové liší pouze římskou IV na zadní straně. Lze říci, že jsme obhájili naše pozice vybojované loni na MS v Brazílii. V oslabené sestavě bez Ády Pospíšila a Miroslava Koláčka jsme neměli v zápase o bronz proti Ukrajině šanci. Stačí se podívat na technický zápis z první půle, kdy měl náš soupeř střelbu trojek 9/7 a jeho úspěšnost střelby ze střední vzdálenosti se pohybovala kolem 66%.  Tedy umístění na 4. místě v Evropě lze považovat za výsledek lepší, než se všeobecně čekalo. Jsem však přesvědčen, že jsme v ČR schopni sestavit tým 60+, který by příští rok mohl v Řecku na MS bojovat o pocty nejvyšší.
K.B.: Vzhledem ke složení týmu, formy některých hráčů a skutečnosti, že se našli jedinci, kteří odjeli domů před utkáním o 3. místo, považuji naše umístění za pěkné, vždyť družstvo proti minulému ME v Chorvatsku poskočilo o 4 místa. 

Tolik tedy ještě poslední ohlasy, týkající se 7. ME veteránů v Litvě. Nezbývá než popřát nejen Kamilu Brabencovi a Jindrovi Svojanovskému, ale všem, kteří nás ve veteránských kategoriích reprezentují, aby jim vydrželo zdraví a zápal pro basketbal a aby jejich budoucí umístění na šampionátech byla co nejvyšší.

Sdílejte tento článek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace