Tečka za sezónou „U15“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

O víkendu definitivně skončila sezóna 2011/12 pro kategorii „U15“.

Tato kategorie se znovu objevila na české basketbalové scéně po několika letech.  Ukázalo se to jako správná volba, protože jeden rok věku je ještě v tomto věku pořádně znát. Myslím si, že celá soutěž byla velmi kvalitní, a tak se na ní pojďme podívat detailněji, tak jak jsem ji viděl já, redaktor „basketbalu.cz“ a rodič jednoho z hráčů Sokola Pražského, který dnešním článkem chce definitivně zakončit sezónu „U15“ .

1.Kvalifikace : otevřená kvalifikace o tuto soutěž hraná na přelomu května a června se jeví jako správný model i s dobrým načasováním. 12 nasazených družstev na základě výsledků dosažených v lize /extralize/ „U14“ se jeví jako logický krok, který nasadí jasné favority a kvalifikace se hraje o 12 míst, což se jeví jako optimální kvalifikační síto pro 24 nejlepších celků v ČR. Mělo by se však jasně stanovit, kdo bude kvalifikaci pořádat /např. týmy, které skončily v extralize na 7.- a 8.místě/, což pro příští sezónu např. v případě Vyšehradu a Č.Budějovic nebylo naplněno. 

2.Základní část: 24 celky byly rozděleny územně do tří skupin po 8. Soutěž začala  v září a skončila před vánocemi, což se jevilo termínově jako ideální. Z každé skupiny pak do extraligové části postoupily čtyři týmy, přičemž vzájemné výsledky těchto družstev se započítávaly do extraligové tabulky. Ostatní týmy hrály ve dvou ligových  skupinách o další umístění. Do těchto skupin byly přidány dva nejlepší celky z divizních skupin. Tady se hrálo od začátku.

3.Extraliga: byla velmi kvalitní a poměrně vyrovnanou soutěží. Výsledky nenabíraly obludných rozdílů a bylo znát, že se zde potkal tucet nejlepších týmů v ČR. Po vánocích se hrálo 14 kol a soutěž končila na konci dubna, což si myslím, že je téměř optimální.

4.Liga „A“ a „B“ – i tady se hrály poměrně kvalitní duely, i když některé týmy měly  hodně navrch /Příbor, Nymburk, Litoměřice/. Přesto bylo kvitováno, že soupeři byli rozděleni regionálně a nemuselo se cestovat do obrovských vzdáleností.

5.Divize  – jasně se ukazuje, že třístupňová soutěž nemá v českém basketbale opodstatnění, protože potom se velmi oslabuji krajské soutěže a jejich úroveň je pak velmi žalostná, co do kvantity i kvality. Lepší variantou se jeví spojené přebory sousedních oblastí, což víceméně divize nahrazuje, ale nabízí zapojení více subjektů.

6.MČR – se konalo na palubovce nejlepšího družstva extraligy, kterým byly Pardubice. Herní systém MČR se však nejeví jako úplně optimální. Hlavní výhrady spočívají v tom, že někteří účastnící sehrají během 48 hodin pět utkání, což je skutečně velká porce. Ve dlouhodobé soutěži se pět utkání sehraje za šest týdnů, tak kam ten spěch? Soutěž začala 24.9. a končila v polovině května, takže jeden den  navíc by neuškodil a vyšší náklady určitě neobstojí. Další možností je přejít na play off pro prvních osm a následné F4, tady by to však bylo náročné termínově. Takže asi F4 bez play off nebo F6 s přidáním jednoho dne navíc.

Vím, že ne každý bude souhlasit s mým názorem, že i v lize „U15“ by se mělo hrát systémem passarele, protože v tomto věku by nám mělo především jít o to, aby basketbal hrál co největší počet hráčů a nikoliv hrát s úzkou rotací, která bojuje jen o výsledek.  Samozřejmě, že v Pardubicích, USK a možná i na Vyšehradě budou proti. Na věc se, ale dívám optikou zapojení co největšího počtu hráčů , nikoliv výsledkově.

Ještě si dovolím pár slov k MČR a diskusním příspěvkům, které se ke článku objevily. Tady je moje shrnutí a epilog k právě skončené sezóně:.

Pardubice získaly titul naprosto oprávněně. Je pravda, že se během MČR zřejmě nepotkaly s optimální formou a zejména ve finále neměly svůj den. V tom je, ale právě síla perníkářů. Vyhrát, když se nedaří je kumšt. Když Vám to tam padá, tak je to sranda. A Východočeši právě vyhráli sami nad sebou, a to je někdy těžší než porazit toho nejsilnějšího soupeře. Naprosto odmítám názor, že jim pomohli rozhodčí. Ano je sice pravda, že sudí nepatřili zrovna k ozdobě MČR a pískali zbytečně úzkostlivě a některé jejich verdikty byly hodně kontroverzní, ale rozhodně odmítám názor, že by někomu stranili. Chyby dělali na obou stranách stejně. Třetí faul Dolanského ve finále byl naprosto zbytečný /střet na polovině hřiště/ a také pátý faul se písknout dal. Myslím, že Pardubice vyhrály hlavně proto, že měly širší hráčkou rotaci. V tom nad USK vyčnívaly. I tak vysokoškoláci podali heroický výkon a vzhledem k tomu, že odehráli „Na Dukle“ pět zápasů za dva dny, je jejich výkon hoden obdivu. Vždy vítězí tým, který vidí chyby především u sebe a nikoliv někde jinde, a to platí nejen v této kategorii. Myslím, že i my rodiče bychom udělali lépe, kdybychom více povzbuzovali, méně trénovali a přestali s neustálou kritikou rozhodčích. Myslíte si, že budou rozhodčí lépe pískat, když jim budeme nadávat ? 

Ještě jeden dovětek k sezóně. Vojta Nalevanko nastoupil do poslední minuty finálového utkání a hned jeho první střela málem skončila v koši. Škoda, že následně neproměnil dva TH, ale i tak to je ten nejlepší happy end sezóny 2011/12.