Luboš Bartoň vzpomíná, jak ho bránil Tayshaun Prince | Probasket.cz

Please enter banners and links.

U příležitosti blížícího se NCAA Tournamentu si připomínáme stopy, které v tomto šílenství zanechali čeští hráči. Po Martinu Idesovi se dnes zaměříme na Luboše Bartoně. 

Luboš Bartoň strávil celkem čtyři roky (1998 – 2002) na univerzitě Valparaiso, zkráceně Valpo. Nyní se sportovní týmy Valpo Crusaders účastní bojů v rámci konference Horizon League. V dobách Luboše Bartoně ale byly součástí konference Summit. 

V obou případech se jedná o slabší konference, a tudíž jen jejich vítěz má právo startovat v závěrečném březnovém play off, přestože Valpo tradičně disponuje slušným basketbalovým programem.

V posledním roce před příchodem Luboše se Valparaiso probojovalo v NCAA Tournamentu až do třetího kola – tzv. Sweet 16. Další rok (1998/1999) bylo v týmu hned 9 nováčků, a tudíž se neočekávala ani účast v play off. Ale Crusaders všem vypálili rybník. Luboš Bartoň za první sezonu odehrál průměrně skoro 29 minut, během nichž průměrně vsítil 14 bodů (podobné statistiky měl i v následujících letech). A stal se jasnou jedničkou týmu. Stejné číslo nosil i na dresu.

Už samotná účast v Big Dance byla pro tým úspěchem. Byl nasazen jako patnáctka v regionu, tedy druhý nejhorší, a šel na silný Maryland. Ve startovní pětce Bartoňova týmu byly tři nováčci, proto se jim říkalo „Young Guns“. Mladé pušky byly vyřazeny v prvním kole po výsledku 60:82. Na vítězné straně stál Terrence Morris, se kterým později Bartoň vyhrál Euroligu v Barceloně. „S Terrencem jsme se o tom zápase párkrát bavili. Po tom roce měl odejít do draftu, protože hrál famózně. Potom následoval slabší rok a byl draftovaný dost nízko,“ vzpomíná Bartoň.

Ve druhém roce Luboše Bartoně na americké univerzitě se Valparaiso opět dostalo do play off a opět vypadlo v prvním kole. Nu, nechme Luboše vyprávět o tomto roce a speciálně o posledním zápase sezony 1999/2000: „Moje druhá, sophomorská, sezona byla hodně strastiplná. Všichni nás pasovali na favority, ale vše se obrátilo proti nám: těžký úvod do sezony, zranění atd (Valpo prohrálo šest z prvních osmi zápasů – pozn. red.). Nakonec jsme se dostali do slušné formy, ale tehdy proti Michigan State jsme byli krátcí (38:65). Jejich obrana a doskok byly famózní. Nikdo se proti nim necápal a jestli si dobře pamatuju, tak Valpo bylo jediný tým, který je tehdy přeskákal na doskoku. I tak se prohrálo o 27 bodů.“

Na další účast v Big Dance si Luboš Bartoň musel počkat až do roku 2002, kdy zároveň na univerzitě končil. Tým i Bartoň měli tehdy formu a určitě by si zasloužili lepší seed než číslo 13. Takto jim bylo přisouzeno Kentucky. A opět konečná hned v prvním kole, tentokrát po výsledku 68:83. Českého hráče dostal na starosti Tayshaun Prince. „Na Kentucky jsme rozhodně měli. Prostě se nám nevydařil zápas, mně bohužel taky. Prince mě dobře bránil, nutil mě k driblinku a tam se pak stahovala obrana. Nakonec nás rozstřílel Keith Bogans, který celý rok hrál hrozně. Škoda,“ říká Luboš Bartoň.

Útěchou za tuto sezonu mu mohlo být jen vybrání mezi 53 borců (mimo jiné i Dwyane Wade, Darius Songaila, Lynn Greer, Jason Kapono či T.J. Ford), kteří dostali čestné uznání Honorable Mention All American, ale jak sám říká: „Byla to slabá náplast“.

Co si Luboš po letech vybaví, když se řekne Big Dance? „Nemám moc pozitivních historek z Big Dance, ale rozhodně si pamatuju, že den před zápasem jsme trénovali jako zběsilí a pak o zápase jsme byli úplně vymačkaní,“ líčí Bartoň. „Trenér mi přišel moc přemotivovaný a uběhal nás k smrti. Doslova. Bylo to jak proti Marylandu, tak i proti MSU. Ti navíc hráli dost silový basket.“

Po čtyřech úspěšných letech na univerzitě, během kterých byl český hráč tahounem týmu, se dalo očekávat, že si ho v draftu vybere nějaký tým slavné NBA. Mnozí mu dávali větší šance, než Jiřímu Welschovi. „Draft byl pro mě velkým zklamáním. Byl jsem ve formě a můj stock šel těsně před draftem hodně nahoru. Těžko říct, co jsem měl udělat dřív… Když se zpětně kouknu, tak jsem měl odejít z univerzity hned po prvním roce. Křišťálovou kouli jsem ale neměl, a tak jsem zvolil jinou cestu. Rozhodně si nestěžuju.“

A co NCAA a Luboš po deseti letech? „Na dlouhé koukání to není, ale na Final Four se mrknu rád.“

S MARTINEM IDESEM O JEHO AMERICKÉM ZÁŽITKU