Pohled do ligy „U17“ po polovině soutěže, skupina „B“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Také skupina „B“ v lize „U17“ dospěla  před vánoční pauzou ke své obrátce. Po dvojičkovém víkendu má za sebou více než polovinu základní části. 

Oproti skupině „A“ je východní skupina přeci jen malinko vyrovnanější, když o první šestku se pere osm celků. Poslední čtyřka však výrazně zaostává, a to jak bodově, tak výkonnostně.

Skupině „B“ kraluje BCM Nymburk, který zatím prohrál pouze jedinkrát, a to hned v úvodním kole doma s Kroměříží. Nymburk má velké ambice a jinou možnost než postup si v podstatě nepřipouští. Na lavičce sedí zkušený matador Michal Franěk, který týmu dává maximum a jeho rukopis je na hře týmu znát. Navíc má Nymburk i kvalitní ekonomické zázemí, které umožňuje posilovat kádr. Výkony Středočechů však stojí především na dvojici odchovanců Stegbauer – Vaněk. Prvně jmenovaný byl členem stříbrných kadetů, i když se během ME na palubovce příliš neobjevil. Dává více než 24 bodů na utkání a své soupeře výrazně převyšuje. Bojovník Martin Vaněk je spíše obranář a dirigent a také na něj se může kouč spolehnout. Dalšími do party jsou Zahrádka,  kolínský Vejsada a Kovář. Částečnou nevýhodou je, že hlavní nymburské opory jsou ročníku narození 1995 a tudíž se s nimi nedá počítat pro případnou baráž. Hráči ročníku 1996 jako Ropek, Rykl, Kovač či Vejtruba již tak silní nejsou, a proto se zřejmě bude muset Nymburk pro posílení svých extraligových ambic vhodně posílit. Přesto zůstává jedním z hlavních kandidátů na postup do extraligy. Nymburk však ještě v lednu čeká poměrně náročná prověrka v podobě tří náročných venkovních utkání v Kroměříží, Kyjově a Brně. Tam se ukáží jeho skutečné kvality.

Jen o jednu porážku méně než Nymburk má druhá Jiskra Kyjov. Ta prohrála pouze v Nymburce a Pardubicích a zejména doma je velmi silná. Kyjov spoléhá především na výkony Jedovnického, který zatěžuje konta soupeřů dvaceti body v každém střetnutí. Dalšími dvoucifernými střelci jsou domácí odchovanci Čada a Horák. Solidně si vede i Šuráň. Kyjovská lavička již tak silná není, a to může být problémem pro kyjovského lodivoda Siváka. V bývalé baště ženského basketbalu však těží ze spolupráce s JBC Brno /Mynarčík/ a pokud by se tato kooperace rozšířila, mohla by přinést do Kyjova ovoce. Na extraligu zřejmě v Kyjově příliš nepomýšlí, protože ročník 1996 mají velice úzký. Mezi první čtyřkou by však Kyjov neměl chybět. Hodně napoví již tato sobota, kdy na jih Moravy přijede Nymburk.

O třetí příčku se dělí družstva Karviné a pardubického „B“ , která mají na kontě shodně devět výher a tři porážky. Karviná prohrála pouze na horkých palubovkách   v Kroměříži, v Kyjově a v Nymburce.  Zejména doma jsou Karvinští velmi silní, a vzhledem k tomu, že první čtyři kola jarní části hrají doma, lze očekávat, že svojí pozici minimálně uhájí. Trenér Šupol se opírá zejména o výkony trojice Číšecký, Morys a Hubáček, jejichž průměry přesahují dvouciferné hodnoty. Ostatní již tak produktivní nejsou, přesto mohou potrápit nejednoho soupeře zejména díky kvalitní práci na obranné polovině. Případné postupové ambice Karviné sráží věková struktura týmu. Lídři družstva jsou především ročníku narození 1995, což vylučuje jejich barážový start. Proto budou v hornickém městě usilovat především o start v play off.

Stejnou bilanci jako Karviná má i celek BK Pardubice „B“, který má trochu jiné poslání než většina ostatních rivalů.  Pardubická rezerva prohrála doma s Karvinou a dále překvapivě na Vysočině a s vedoucím Nymburkem. Hlavní úloha tohoto družstva je umožnit co největší hráčské vytížení těch hráčů, kteří v extralize či jiných soutěžích nedostávají tolik herních příležitostí. Výsledky jdou trochu stranou, ale to je pochopitelné, protože „B“ se baráže zúčastnit nemůže. Stěžejní borci tohoto týmu jsou hráči ročníku 1997 /Tkáč, Kudrna V., Nalevanko, Formánek, Hanus, Roub/   a 1996 / Potoček, Václavek/. Dvouciferným střelcem je i Matěj Kudrna /1995/. Další hráči jsou střídavě doplňováni podle aktuálních možností /Půlpán, Václavek a  Večeřa/.  Vzhledem ke statutu družstva je pardubické „B“ z baráže vyloučeno, přestože by dokázalo řadě týmu připravit pěkně horké chvilky.   

Pátá příčka patří celku BŠM Brno, který ji okupuje s bilancí sedmi výher a pěti porážek, které kromě Tesly Pardubice přišly  víceméně s týmy, které jsou v tabulce výše než Brno. BŠM Brno je farmou  JBC Brno, a tak se v jeho kádru objevují především mladší hráči a borci, kteří v extralize tolik minut nedostávají. Trenér Průša se tak spoléhá především na Bráblíka, Hanáka a Zadražila. Ostatní se již dvouciferně neprosazují, ale na palubovce polykají pravidelný přísun herních minut. Vzhledem k tomu, že v Brně již jeden extraligový tým  je, je hlavním cílem BŠM postup mezi první šestku, do prvního kola play off. Extraigové ambice se realizují  v brněnské metropoli v hale Morenda.  

Stejnou bilanci jako páté Brno má i šestá Slávia Kroměříž. Ta tradičně spoléhá na svou líheň talentů, která pramení především z kvalitní práce v minibasketbalových kategoriích, kde Slávia sklízí  medailové úspěchy . Ve starších kategoriích Slávia již tak úspěšná není, protože Ti nejkvalitnější borci odcházejí jinam /Slanina, Domanský/. Přesto Hanáci produkují kvalitní basketbal a jejích síla je především v domácí hale, kam si najde cestu velké množství fanoušků, kteří dovedou své miláčky povzbudit. Kroměřížský kádr je poměrně široký a vyrovnaný, i když i tady lze najít hráče, bez nichž by se kouč Šikula jen těžko obešel. Patří k nim především Šibor, Kalousek a Pavlů. Ani ostatní se neztratí, a tak by si Kroměříž pozici mezi první šestkou měla udržet. 

O sedmé a o osmé místo se dělí Tesla Pardubice a BC Vysočina.

Tesla Pardubice má shodnou bilanci šesti výher a šesti porážek, které povětšinou přicházely s celky, které jsou na tom bodově lépe. V kádru Tesly najedeme především hráče, které dříve prošli některým z celků BK Pardubice a později  se tam příliš neprosadili. Teslu je proto možno nazvat další pardubickou rezervou, protože líheň pardubických talentů je opravdu bezedná. V Tesle spoléhají na produktivní duo Štěrba a Chocholouš. V jejich závěsu jsou další hráči, na které se trenér Rak může spolehnout. Jsou to Dohnal, Fadrný, Lehocký či Bartoníček. Cílem Tesly je zřejmě záchrana soutěže pro příští sezónu, což by se jí mohlo, vzhledem k bodovému zisku, povést. Na play off to zatím nevypadá, pokud Tesla nezačne vyhrávat s lépe postavenými týmy.

Stejně bodově vybavená je i osmá Vysočina, která v podstatě uzavírá hlavní kandidáty postupu do play off. Na Vysočině po loňské extraligové blamáži, přehodnotili cíle a plně se soustředili na ligovou soutěž kadetů. Nejlepší hráči Seidler a Jokl odešli do Moravské Ostravy, respektive do JBC Brno, čímž značně snížili údernost celku, který soustřeďuje hráče z oblasti Českomoravské vrchoviny. Zkušený trenér Krajcigr proto spoléhá na hráče, se kterými spolupracuje již řadu let. Jsou jim Neumann, Dominik, Spilka a Duben. Ostatní hráči již tak produktivní nejsou a jejich výkonnost je poměrně kolísavá jako např. Bělocha, Buriana, Vetchého a Jagoše. Přesto jsou výkony Vysočiny zklamáním, protože od celku s extraligovými zkušenostmi se očekávala lepší bilance než je šest výher a šest porážek. Z celků z horní poloviny tabulky přehrála jen pardubické „B“, a to by k postupu do play off nestačilo. Pokud chtějí hrát na Vysočině play off musejí  přidat a získávat body častěji.

Devátá příčka patří pražskému družstvu Sokola Žižkov. Ten zatím pocítil radost z výhry jen ve třech případech, a to jen se soupeři, kteří jsou na úplném tabulkové dně. Na Žižkově se soustřeďují hráči, kteří se neprosadili v některém pražském extraligovém týmu. Úzká je především spolupráce se Sokolem Pražským, kam před sezónou odešel nadějný pivot Babický. Zkušený žižkovský kouč Vimr při střetnutích spoléhá především na Kubína, Kašpárka a France. Základní rotaci ještě doplňují Bičák, Pálek, Rudnytsky a Vimr. Lavička je slabší a prosazuje se pouze svátečně. V Sokole se chtějí udržet, což znamená udržet devátou pozici, což je vhledem k výkonnosti posledních tří týmů poměrně nadějné.

Jen dvě výhry má na svém kontě desátý Sokol Hradec Králové, který má hráče ročníku 1995 poměrně slabé, a tak ve východočeské metropoli jen vzpomínají na silný ročník 1994. Proto musí hradečtí sokolové spoléhat především na hráče ročníku 1996 a 1997. Není tedy divu, že nejlepším hráčem týmu je Emil Štěpán /1997/ a Vychopeň /1995/. Ostatní se tolik prosadit nedokážou a pokud se budou chtít v Hradci udržet, bude nutné přeskočit, alespoň Žižkov. To však není úplně nereálné, ale vzhledem ke značnému vytížení hráčů ročníku 1997 /extraliga U15/ to bude těžké.

O poslední místo se pere Jiskra Havlíčkův Brod a BK Opava.    

Jiskra Havlíčkův Brod se opírá především o hráče ročníku 1997, kterým hraní mezi kadety jde k duhu, což potvrdila Vysočina překvapivým postupem do extraligy „U15“. Přesto je dvouletý věkový odstup ještě znát, a tak H. Brod dokázal vyhrát jen jediné utkání. Výkony Jiskry stojí a padají s výkony Webera, Jokla, Motyčky a Coufala. Na přímou záchranu to však asi nebude, a tak si budou muset v H. Brodě ligovou účast zajisti prostřednictvím kvalifikace.

Propad opavského mládežnického basketbalu potvrzuje poslední místo kadetů BK Opava, kteří zatím vyhráli jen jedinkrát. Není to tak dávno, když Opava hrála v horní polovině extraligy. Na to však v současné době mohou v Opavě zapomenout. Nejlepšími opavskými hráči jsou Moninec a ostravský Šotlík /1997/. Přímá záchrana soutěže se asi v Opavě konat nebude, a tak asi budou muset tvrdě bojovat o ztracené pozice na výsluní mládežnického basketbalu. Jinak než přes výchovu mladých talentů to však nepůjde.