Extraliga kadetek: Titul vybojovaly domácí hráčky, bronz putoval do Prahy
V prvním semifinálovém zápase se utkala domácí Slovanka a Trutnov, pátý tým základní části. Pražský celek si pohlídal vstup do
VíceNovinky ze světa basketbalu – NBL, NBA, VTB
Please enter banners and links.
Také liga „U17“ dospěla ještěpřed vánocemi do poloviny základní části. 24 účastníků je rozděleno do dvou skupin.
24 účastníků je rozděleno do dvou skupin. Pojďme se podívat, jak se jim vede a jaké jsou jejich postupové ambice do nejvyšší soutěže kadetů. Z každé skupiny do vyřazovací fáze postoupí šest nejlépe postavených celků z každé skupiny. Nejlepší dva týmy z každé skupiny budou v prvním kole play off odpočívat, třetí celek se v rámci skupiny utká se šestým, čtvrtý tým se utká s pátým. Teprve v dalším kole na sebe narazí družstva ze skupiny A i B, když do extraligové baráže postoupí vítězové druhého kola play off.
Skupina „A“:
V západní skupině se o postup pere poměrně vyrovnaná pětice týmů Liberec, Brandýs, Plzeň, Děčín a Jindřichův Hradec.
Tabulce vévodí s jedinou porážkou liberečtí Kondoři, kteří zaváhali pouze v Brandýse, kde prohráli o dvacet bodů. V čele je pak podržela jasná výhra nad Plzní a především dvě výhry nad Děčínem, které přišly až v posledním dvojičkovém dvoukole. Práce s mládeží se Liberci pomalu začíná vyplácet a Kondoři podávali celý podzim standardní výkony. Hodně spoléhali na výkony slovenského rozehrávače Němčoka, který však v této kategorii nastoupil pouze v pěti zápasech. Navíc těsně před vánocemi posílil kádr USK, takže se v této soutěže zřejmě často neobjeví. Nicméně i bez slovenského rozehrávače si uměli kondoři poradit a všechna klíčová utkání proměnili v důležité výhry, zejména s celky z první pětky. Ambiciózní kouč Číla se opírá o výkony převážně hráčů ročníku 1995: Bíma, Raabeho, Pavelky a Mejstříka. Tým je dobře poskládaný a má dobré pivoty i rozehrávače. Problémem však je, že klíčoví borci jsou ročníku narození 1995, a to nedává Kondorům příliš velký optimismus před barážovým kláním, pokud pod Ještědem neposílí své řady. Mezi prvními dvěma celky by Liberec neměl chybět, ale v baráži to bude mít hodně složité.
Na druhém místě je BK Brandýs n.L. se dvěma porážkami, které si připsal na konto doma s Děčínem a v Plzni. Po loňském barážovém zklamaní, kdy Brandýs dělil od postupu do extraligy jediný bod není pro Středočechy kategorie „U17“ prioritou. Ani do jednoho duelu nenastoupil kompletní a kouč Chábek různě míchá se sestavou a dává šanci především hráčům, kteří v lize „U19“ nedostávají takovou porci minut. K oporám týmu patří především Nepokoj a Ornst, kteří však nenastupují pravidelně. K dalším oporám patří střelec Jecha a rozehrávači Goliáš a Čeněk. Vhodně tým doplňují i Brezovák, Trnka a Svášek. Vzhledem k brandýským prioritám to Brandýs zřejmě na první dvě místa nedotáhne, ale v play off by však chybět neměl. Otázkou zůstává jak by si vedl v baráži, pokud by o ni stál. Solidní hráče ročníku 1996 a mladší má, ale má jich málo.
Stejnou bilanci jako Brandýs má i Plzeň, které se v této soutěži asi moc nelíbí, protože vloni přišla o extraligou příslušnost. V západočeské metropoli mocně touží po extraligovém come backu, ale vědí, že to nebude jednoduché. Obzvláště, když překvapivě prohráli v J. Hradci a pod Ještědem /tam to zase tak překvapivé nebylo/. To jen potvrdilo fakt, že mezi spodkem extraligy a horním patrem ligy není výraznější výkonnostní rozdíl. V Plzni se museli vypořádat s ochodem dvou domažlických opor Koziny a Štípka, kteří posílili Sokol Pražský. Kouč Kubizniak se s absencí psohlavců poměrně dobře vyrovnal a spoléhá především na výkony dvouciferných střelců Bakuleho, Hrudku, Zemana, Černého a Davida. Vzhledem k plzeňským ambicím a téměř nutnosti udržet SCM by Plzeň neměla na prvních dvou příčkách chybět. Bude se však muset vyhnout podobným výpadkům jako v J. Hradci. Velkou šanci mají Západočeši v případné baráží, protože mají velmi dobré hráče ročníku 1996 /Bakule, Bílek/ i 1997 /David, Partyngl, Pátek/ a pokud se někdo účelově neposílí těžko budou Plzeňáci hledat konkurenci.
Bilance devíti výher a tří porážek patří Děčínu, který prohrál pouze s Plzní a v posledním dvoukole 2x s Libercem a podstatnou část soutěže byl tabulkovým lídrem. V příhraničním městě se opírají o dlouhodobé opory se stabilní výkonností jako jsou Doubrava, Šporn, Němec, Hammerle, které umě diriguje Haluza. Kouč Soukup mohl 2x využít i největší děčínský talent Kroutila, který však preferuje účinkování v kádru extraligového celku Sokola Pražského. Kádr Děčína je pohromadě delší dobu a již delší dobu aspiruje na vyšší soutěž. Navíc disponuje i poměrně dobrými hráči ročníku 1996 a 1997/ Doubrava, Haluza, Hammerle/. Dobrých hráčů však na labském přístavu moc nemají, což může být limitujícím faktorem v cestě za extraligovou metou.
Stejnou bilanci jako Děčín má i pátý Jindřichův Hradec, jehož výkony jsou nejpříjemnějším překvapením ligy „U17“. Na výkonech lvů je znát rukopis kouče Karla Forejta, který se na přípravě týmu podílí. Jihočeši doma překvapivě porazili Plzeň, ale prohráli v Děčíně, Liberci a v Brandýse. Zejména u Vajgaru jsou velmi silní a drží stoprocentní domácí úspěšnost. Pokud z Hradce odejdou s nepořízenou i celky, které jsou před Jihočechy, neměli by v šestce chybět. Mohou se objevit i v první dvojce, ale tam bude cesta ještě těžká. Hra lvů se opírá o dvojici hráčů ročníků narození 1997 Derynka a Dlugoše, které vhodně doplňují Pícha, Satrapa a Novák. Na překonání barážové pasti asi u Vajgaru příliš nepomýšlí, protože kvalitních mladších borců moc nemají, což se projevuje i v lize „U15“.
Za touto bezkonkurenční pěticí je velký výkonnostní o bodový odstup. Ve středu tabulky si tak nejlépe vedou Klatovy, jejichž vyrovnaná bilance šesti výher a šesti ztrát je dovedla k šestému místu, které ještě zaručuje poslední vstupenku do play off. Klatovy vesměs podlehly pouze týmům, které jsou před nimi a zejména v domácím prostředí jsou velmi nebezpečným protivníkem. Špatné partie neodehráli ani s Plzní či Libercem. Kouč Chaloupecký spolupracuje s nestárnoucím Ing. Vladimírem Hegrem, který týmu naordinoval recept na rychlé brejky, které jsou jednou z hlavních zbraní Západočechů. Tým se opírá především o dvouciferné snajpery Klukana, Křiváčka, Tomana a Chaloupeckého a pokud se sejde kompletní tým, vyzařuje z něj síla. V případě absence některé z opor se družstvo potýká s problémy, protože lavička tak nebezpečná není.
O jednu porážku více má sedmá rezerva Sokola Pražského, která se opírá výhradně o hráče ročníku 1996. Porážky sokolů přišly víceméně jen s s první pětkou. Svěřenci kouče Čížka podávají občas dost nevyrovnané výkony, o čemž svědčí i výsledky z posledního hracího víkendu, kdy doma prohráli o bod s Kladnem, aby druhý den porazili stejného soka o třicet bodů. Nejproduktivnější hráči SoPru se rekrutují z pendlujících borců z „A“ týmu jako je Gavenda, Šop a Vacínek. Ti toho však příliš neodehráli, a tak mezi klíčové hráče patří Grus, Čížek, Lhoták a Vopršál. Vzhledem k tomu, že jde o rezervní tým, tak by sedmou příčku po skončení základní části brali všemi deseti. Ta je poslední pozicí, která zajišťuje bezpečné udržení a poměrně rychlé ukončení sezóny. Nebude to však jednoduché, protože stejné cíle mají i celky, které Sokoly pronásledují.
Na paty sokolům šlape především osmé Kladno, které má jen o bod méně. Středočeši vyhráli jen s týmy, které jsou za nimi a cenný skalp urvali i s „B“ SoPru. Kladno těží ze spolupráce s USK, /Hubáček, Mundel, Syblík, /, která se občas hodí oběma celkům. Trenér Dosoudil se v průběhu první ligové poloviny opíral především o Šimánka, Landu, Mrázka a Jedličku. Sokolové by se chtěli asi udržet, ale další ročníky příliš velkou silou neoplývají, a tak je zapotřebí celou situaci důkladně zvážit, ale ambicemi se Kladenští určitě netají.
Kadeti Ústí n.L., kteří jsou na 9. místě jen dokumentují velkou krizi, kterou ústecký mládežnický basketbal prochází. Severočeši vyhráli a pokořili jen Vyšehrad, M. Boleslav a Litoměřice, tedy družstva, která se nacházejí v bezprostřední tabulkové blízkosti. Ústí mělo velice špatný začátek, když po výhře se slabým Vyšehradem následovalo sedm porážek v řadě. Svěřenci kormidelníka Stavěla se museli vypořádat s odchodem nejlepšího hráče Vondráka do Sparty i se změnou na trenérském postu. Ve městě chemiček disponují pouze hráči ročníku 1996 a vzhledem k tomu by byla škoda sestoupit. Také Ústí je silné především doma, kde je schopno potrápit i celky, které jsou před nimi. Osa týmu, kterou tvoří Kubica, Hejduk, Pokorný a Tuzar, je poměrně kvalitní, ale další hráči již takovou produktivitu nevykazují, a to je znát. Pokud bude tým kompletní, tak lze očekávat tabulkový vzestup a udržení ligy.
Stejný bodový zisk jako Ústí má i desátá Mladá Boleslav. Ta se také radovala z výhry jen třikrát, když plný bodový zisk získali s Vyšehradem, Kladnem a se štěstím také v Litoměřicích. Ve městě škodovek chtějí ligu udržet, protože kádr je složen převážně z hráčů ročníku 1996. Museli by se však vypořádat s absencí jednoho ze svých lídrů, kterým je Le Anh Duc, který je narozen v roce 1995. Druhým tahounem týmu je Jan Šimůnek. Tito dva hráči své kolegy výrazně výkonnostně převyšují a především na ně sází trenérská dvojice Heršálek – Chodanič. Posílení pro příští sezonu však bude nutné. V jarních odvetách se Středočeši soustředí na obsazení 9.místa, které je poslední pozici, která zaručuje přímé udržení.
Udržet se budou chtít i předposlední Litoměřice, ale pokud v jarní části vyhrají jen dvakrát podobně jako na podzim, k udržení to stačit nebude a v Zahradě Čech budou muset hrát kvalifikaci. Přitom v Litoměřicích pracují s mládeží celkem dobře, ale nárůst formy se projevuje jen velmi pozvolna, i když herní projev týmu je poměrně sympatický a bojovný. Nejúdernější litoměřickou dvojicí jsou Němec a Reiser. Další hráči základní rotace za tímto tandemem zaostávají, a tak není divu, že je tento celek na 11.místě.
Beznadějně poslední je „B“ Sokola Vyšehrad, které čtrnáctkrát prohrálo a má skóre – 420. To vyšehradské rezervě předurčuje jasný sestup. Jediným kladem tohoto týku je, že si zahrají mladší hráči. Ti však na své soupeře nestačí.
Již několik posledních sezón se jasně ukazuje, že spodní polovina tabulky výkonnostně zaostává, naopak mezi horním tabulkovým patrem a extraligovým spodkem není velký rozdíl. To nahrává zavést v kategorii „U17“ podobný model jako v lize „U15“, který se mi jeví mnohem otevřenější. Ono totiž trochu postrádá logiku mít v lize „U14“ – 32 celků, v „U15“ – 24 a v „U17“ opět 32. Najednou přibude osm týmu, jejichž výkonnost ne vždy odpovídá ligové úrovni a navíc jsou silně oslabeny krajské soutěže. O skupině „B“ až v roce 2012.
V prvním semifinálovém zápase se utkala domácí Slovanka a Trutnov, pátý tým základní části. Pražský celek si pohlídal vstup do
Více