Miroslav Pospíšil: „Věřím na diktát schopných lidí.“ | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Trenéra Miroslava Pospíšila, kterému se v basketbalových kruzích přezdívá "Miki", není třeba příznivcům basketbalu zvlášť představovat. Trenérská legenda brněnského basketu vychovala za více než 20 let spoustu vynikajících hráčů.

V této sezóně dělá, jak sám říká, šéftrenéra a manažera týmu prostějovské rezervy, kde hrají mimo jiné i mládežnické naděje z JBC Brno. Využil jsem příležitosti při prvoligovém utkání rezerv Prostějova a Opavy v Brně a položil jsem panu Miroslavu Pospíšilovi pár otázek. Ochotně souhlasil a odpovídal, jak je jeho dlouholetým zvykem, velmi otevřeně a bez servítků.

Pane Pospíšile, první otázka se celkem jasně nabízí. Co říkáte na konec mužského vrcholového basketbalu v Brně?
Dalo se to předpokládat, neboť se k tomu dostali lidé, kteří vůbec neměli zkušenosti a přitom si mysleli, že na to mají. Jestliže člověk bez postavení, který nikdy basket nedělal, chce dělat manažera a přidá se k němu další, trochu zakomplexovaný člověk, tak to nemohlo dobře dopadnout. Byla to největší ostuda, co Brno zažilo a je to i obrovská škoda pro zdejší mladou generaci a pro celý, nejen brněnský, basketbal. Tady se vždycky hrál vynikající basket, mělo to podporu z vysokých škol a podobně. Bohužel se Brno stává takovou velkou vesnicí. Sport, a není to jen basketbal, je tu na dně. Podívejte, příkladně do divadla se dává v Brně 170 milionů, my dostaneme od města 600 tisíc a jen na nájmu mu zaplatíme 1 200 000. Takže něco tady asi nebude v pořádku.

A myslíte si, že se ta situace může v dohledné době změnit?
Podívejte se, všude musí být schopní lidé na svých místech. Já totiž nevěřím ani na anarchii ani na demokracii, já věřím na diktát schopných lidí. Dřív na svazu i v klubech byli schopní lidé na určité úrovni a třeba v Brně v dobách největší basketbalové slávy byla do podpory zapojena Zbrojovka. Teď už tady nemáte nic takového. Další věc je, že trenéři se vždycky rekrutovali třeba z asistentů z kateder tělocviku na vysokých školách, což už dnes také není.

Jak  jste se dostal k trénování prostějovské rezervy?
Víte, mně je sedmašedesát let a v podstatě mě k tomu donutila moje paní, abych prý něco dělal a nebyl takový morous. Už to ale začíná být nad mé síly, protože muset žebrat o peníze v mém věku, to je hodně špatné. Nakonec i Prostějov nám stále dluží peníze za to, že jsme to vzali. Já jsem šel hlavně k mládeži, celé to tady držím nad vodou a myslím, že kdybych teď řekl, že končím, tak nebude v Brně ani ten mládežnický basket. A ta rezerva byla míněna tak, že tu budou hrát pendli a k tomu mladí, protože máme dost slušný dorost. Jenže když ti, kteří to měli držet, většinou nehrají, tak ta národní liga je v podstatě na nic.

Vy jste vychoval spoustu vynikajících hráčů. Jaký to je pocit, když na straně soupeře je jako trenér proti vám jeden z vašich nejlepších žáků Petr Czudek, který na vás dodnes s úctou vzpomíná?
Víte, to mi potvrzuje jednu věc. Podle mě nemůžou být výbornými trenéry střelci, třeba Jelínek, Ježdík a podobně. Ale vynikající rozehrávač, jako byl třeba právě Petr Czudek, ten naučí ty hráče myslet.  Samozřejmě nenaučí všechno, třeba načasovat nahrávku, to je dané talentem, ale naučí hodně. A třeba u Petra je to jasně vidět. On byl vždycky (a to zdůrazňuji) super hráč i super člověk a takoví lidé by měli být u výběrových mančaftů, protože ti jsou schopni něco ty mladé naučit. Podívejte, když vám tu dneska někdo přijde a bude mluvit anglicky, tím nikoho ty základy nenaučí. Trénování chce schopné lidi z praxe a proto mám velkou radost, že se tomu Petr věnuje a že to dělá tak, jak to dělá.

Takže jste určitě rád, že Petr Czudek teď povede výběr U16.
To jsem opravdu velmi rád, protože proti těm, co tam dosud byli, je to velký posun. Podívejte, já si vážím lidí, kteří něco dokázali a nesnáším ty, kteří jen tlachají hubou. Až někdo, včetně Ježdíka, něco v basketbalu dokáže, tak před ním skloním hlavu, ale zatím většina těch lidí nedokázala nic a jen se mají z basketbalu dobře. A to bude muset také přestat.

Jak tedy vidíte budoucnost českého basketbalu?
Podívejte, kdysi tady byla zřízena tréninková střediska mládeže a střediska vrcholového sportu. Jestliže se toto nevrátí zpět a o výchovu mladé generace se nebude starat školství a stát, tak dojde všude ke krachu. Vezměte si soutěže: příkladně starší dorost jede do Plzně a do Klatov a mladší do Děčína a Liberce, to máte hned sto až sto padesát tisíc za víkend jen za cestování a ubytování. To se nedá utáhnout. Navíc nastává feminizace, chlapi se honí za penězi, kluky vychovávají maminky. Na střední škole je zase většna žen, protože za ty peníze chlap učit nepůjde. K tomu se zrušila vojna, takže ti kluci nemají kde zmužnět. Jestli výchova mladé generace v českých zemích půjde dále tímto způsobem, bude to strašný průšvih.

Děkuji moc za upřímná slova a přeji vám do příštích let hodně zdraví a další trenérské úspěchy.