Pumprla se rozhodl ukončit reprezentační kariéru
Třiatřicetiletý rodák ze Zábřehu a kapitán národního týmu Pavel Pumprla po utkání o páté místo se Srbskem ukončil svou reprezentační
VíceNovinky ze světa basketbalu – NBL, NBA, VTB
Please enter banners and links.
O mladých nadějích se píše hodně, bývalí slavní hráči, kteří se po skončení aktivní kariéry stali trenéry, jsou také v povědomí basketbalové veřejnosti. Ale co ti, kteří se již basketbalu nevěnují? Pár otázek jsem položil jednomu z nich.
Petr Kuffa se narodil v Opavě 20.5.1975, byl členem mládežnických reprezentací, má na kontě mistrovský titul s Novým Jičínem ze sezóny 1998/99, hrál v klubech moravských, slovenských i rakouských. Ale nechme hovořit samotného hráče, teď již tedy bývalého.
Petře, jaké byly začátky tvé basketbalové kariéry?
Mým prvním trenérem byl Pavel Czudek, otec Petra Czudka. Začínal jsem myslím ve třetí třídě základní školy, v patnácti letech jsem přešel do Ostravy, kde jsem ještě rok hrál za dorost a v šestnácti jsem už hrál za dospělé ligu.
Kde všude jsi jako basketbalista působil?
Čtyři roky jsem byl v Ostravě, pak jsem hrál 6 sezón v Novém Jičíně, pak následovala jedna sezóna v Prievidzi, jedna v rakouském Wellsu, pak jsem se vrátil do Previdze, po roce jsem přešel do Levic, následoval Prostějov a pak návrat do rodné Opavy.
A kde se ti líbilo nejvíc?
Nejlepší léta jsem zažil v Novém Jičíně, dokonce jsem tam chtěl zůstat a bydlet tam, ale pak z toho sešlo. Ale na Nový Jičín mám ty nejlepší vzpomínky.
Co považuješ za největší úspěchy své kariéry a na co bys třeba raději zapomněl?
Tak největších úspěchů jsem dosáhl v Novém Jičíně, kde jsme získali všechny ligové medaile a vyhráli i Český pohár. Cením si i postupu s Opavou zpátky do MNBL a také toho, když jsme s opavským béčkem vybojovali postup do druhé nejvyšší soutěže. Nejhorší okamžiky byly pochopitelně při sestupu Opavy z ligy.
Hrál jsi se spoustou basketbalistů. Na které vzpomínáš nejvíce?
Za všechny řeknu jednoho. Je to Pavel Buriánek, se kterým jsem hrál v Novém Jičíně. Kamarádíme se dodnes.
Už byla zmínka o tom, že jsi se v roce 2004 vrátil do Opavy a hned následoval sestup. To asi nebyl nejlepší návrat do rodného města?
To máš pravdu, tak jsem si to rozhodně nepředstavoval. Bylo to pro nás i pro fanoušky hrozné. Naštěstí se po pár letech podařilo nejvyšší soutěž zase pro Opavu vybojovat, takže jsem mohl aspoň nějak všechno Opavě zase vrátit.
Po postupu jsi si ještě zahrál "matonku", pak jsi pomohl opavskému béčku vybojovat 1. ligu a loni jsi s basketem skončil. Proč?
To je složitější. Ještě, když jsem hrál MNBL, tak jsem začal pracovat a po nějaké době se to už dalo těžko skloubit dohromady.
Čím se tedy teď živíš?
Pracuji v tiskárně, dá se říci, že jsem tiskař.
A plánoval jsi někdy co budeš dělat, až s basketem skončíš? Nebo jsi to bral stylem "až to přijde, tak to budu řešit"?
No, v hlavě se mi to občas honilo, ale moc jsem to neřešil. Bral jsem to spíš tím stylem, že to vyřeším, až to nastane. Musím říci, že jsem vděčný vedení BK Opava, že mi ještě v době, kdy jsem hrál "matonku" a zároveň si našel práci, umožnilo dělat oboje najednou. Proto to pak po skončení aktivní činnosti bylo pro mě jednodušší.
A basket ti nechybí? Nemáš chuť si někdy zahrát, alespoň třeba za céčko?
Basket mi sice chybí, ale myslím si, že jsem skončil v tom nejlepším a dál už bych to nechtěl rozvíjet.
Můžeš jako zkušený hráč pohledem "z venku" zhodnotit skončenou sezónu opavského basketbalu?
Myslím, že áčko mělo super výsledky vzhledem k tomu, jaké byly finanční možnosti. Kádr byl od Davida Klapetka poskládaný dobře. Hrát jenom s "československými" hráči a dostat se do play-off je v dnešní době, kdy má skoro každý tým spoustu cizinců, úspěch. Béčko mě překvapilo, před sezónou to moc optimisticky nevypadalo, alespoň když jsem se bavil s některýma klukama. Pak ale bylo výsledkem čtvrté místo po základu a jen kousek chyběl od postupu do semifinále. Takže také výborné.
Na závěr řekni prosím něco o svém soukromí a zálibách.
Před dvěma lety jsem se oženil, koupili jsme byt, takže jsme rekonstruovali, zařizovali a tak. Rodinu plánujeme, ale necháváme tomu volný průběh, takže uvidíme. A záliby? Mám psa, kterého jsem vyženil (smích), takže se mu dost věnuju. A ještě máme doma papouška, takže je toho dost.
Takže v osobním životě spokojenost?
To ano, spokojenost maximální.
Díky moc za rozhovor. Přeji ti, ať se ti v "nebasketbalovém" životě i nadále daří a současná spokojenost trvá.
Vyzkoušejte: proteiny , fitness tyčinky , kreatin , gainery , iontové nápoje či spalovače od internetového fitness centra NUTRISPORT
Třiatřicetiletý rodák ze Zábřehu a kapitán národního týmu Pavel Pumprla po utkání o páté místo se Srbskem ukončil svou reprezentační
Více