Na slovíčko s Janem Kratochvílem | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Tentokrát jsme pro vás vyzpovídali zkušeného pivota Jana Kratochvíla, který momentálně hájí barvy slovenského Komárna, s nímž si zahrál i FIBA Europe Cup.

Jane, pro vás byla tato sezóna stříbrná. Jaké panují pocity po ročníku, kdy jste s Komárnem podlehli ve finále SBL Prievidzou na zápasy 1-4?

Stříbro je určitě pro Komárno velikým úspěchem. Sezóna se nevyvíjela podle představ, tak se musel měnit trenér v cca půli sezóny, což je vždy pro tým nepříjemné. Navíc jsme neměli problém s trenérem a výsledky také byly, ale odešel za lepší nabídkou a museli jsme si zvykat na nového kouče. Taky jsme museli měnit i středního rozehrávače. Toto byl dobrý krok, protože jsme s ním šli výkonnostně nahoru.

Před sezónou, ale i v jejím průběhu to nevypadalo, že bychom hráli finále, proto je to pro nás velikým úspěchem. Vyřazení Interu Bratislava 4:0 byl pro nás sen a vlastně i zlatá medaile pro nás. Inter byl veliký favorit a aspirant na zlato. Ve finále, ač jsme prohráli 4:1 na zápasy, tak jednoznačné to nebylo. Mohli jsme v pohodě vyhrát úvodní dva zápasy, vést 2:0 v sérii, a určitě by se to vyvíjelo jinak. Bohužel jsme nezvládli koncovky duelů a vždy prohráli až v těsném závěru. Ale pocity byly určitě super, i když jsme s finále nepočítali, tak stříbro je určitě krása a úspěch. Na naší straně panovala spokojenost.

V semifinále jste doslova rozdrtili bratislavský Inter. Čekal jste tak hladký průběh semifinálových bojů?

Vyhrát 4:0 s Interem byla opravdová euforie! Něco neskutečného. Nikdo to nečekal a nikdo s tím ani nepočítal, že sérii ukončíme tak brzo. Hráli jsme jako jeden kompaktní tým a tahali za jeden provaz. Byli jsme v úplné pohodě a musím říct, že jsme hráli fakt dobře a Inter k ničemu nepustili. Ve třetím zápase v sérii Inter vedl celý zápas a před koncem i 15 bodovým rozdílem. My jsme neměli co ztratit a hráli „vabank“, který nám vyšel a zápas jsme senzačně obrátili. Šli jsme do vedení 3:0 namísto toho aby Inter snížil na 2:1. Doma jsme si zápasy vždy pohlídali.

Máte za sebou zkušenosti i z české ligy. Můžete srovnat její kvalitu se slovenskou nejvyšší soutěží?

Těžko se to hodnotí. Z posledních pěti let jsem čtyři hrál na Slovensku. Určitě takový tým, jako je Nymburk na Slovensku prostě není, takže není možnost získávat zkušenosti s takovým silným celkem. Myslím si, že ligy jsou na tom podobně. Těžko říct, jak by týmy mezi sebou hráli, kdyby byla jednotná liga, ale určitě prvních pět, možná šest mužstev ze Slovenska by se neztratilo. Jsou vyrovnané a začínají si držet určitou úroveň a kredit, ať už je to Prievidza, Inter, Komárno, Levice nebo „rozjíždějící“ se nováček z Košic.

Česka liga je vice vyrovnaná, má více kvalitnějších týmů, které bojuji až do poslední chvíle o play-off. Slovenská liga nemá tolik mančaftů s kreditem, aby konkurovali ostatním. Například Spišská Nová Ves hraje bez cizinců a vyloženě s mladými nezkušenými hráči a taky tomu odpovídaly výsledky. To samé se dá říct o Nitře. Ovšem je to otázka peněz. Některé kluby prostě nemají finanční prostředky na nákup hráčů, tak místo toho, aby skončili, tak to hraji vyloženě s domácími odchovanci.

V české lize i poslední Hradec nebo Brno mají své kvality a herně jsou úplně jinde, než kluby z posledních příček ve slovenské lize. Navíc na české lize se mi libí to, že v ní hraje spoustu českých hráčů. Není v ní tolik cizinců, ať už amerických, nebo balkánských hráčů, tak jako je tomu na Slovensku, kde je to hlavní postavení. Většina klubů z předních míst si zakládá hru na cizincích a je málo domácích slovenských hráčů. Česká liga byla vždy lepší, ale těžko hodnotit. Určitě se ligy vyrovnávají.

Přináší na kvalitě slovenské SBL i více vyrovnané finále? Oproti české lize, kde je jednoznačně suverénní Nymburk.

Finále na Slovensku jsou určitě lákadlem a jsou o hodně zajímavější. V Česku se hraje pouze o to, kdo do finále postoupí a ten tým je pro celou ligu mistrem. Nymburk má a natolik velikou silu a finanční zázemí, že to ztrácí zájem u lidí. Vyrovnané do poslední chvíle je finále vždy lepší a lákavější. Nikdo neví, kdo bude mistrem před prvním utkáním. Bohužel v Česku je to tak, že kluby se snaží zahrát s Nymburkem o co nejnižší rozdíl ve skóre. Rozdíl v kvalitě klubů je až příliš velký. Finálové zápasy na Slovensku jsou vždy vyprodané a je veliký zájem u lidí a parádní atmosféry, ať už u jednoho či druhého týmu.

V Komárnu jste již odehrál čtvrtou sezónu. Co vás na jih Slovenska tak táhne?

Určitě je to příležitostí, kterou jsem dostal a taky tím, že klub vždy měl cíle hrát o medaile. Ve čtyřech letech co jsem tu se nám vždy podařilo dostat finále. To je super bilance! Je tu velký zájem od fanoušků a plné haly.

Jaké vidíte šance české reprezentace za úspěchem v kvalifikaci o olympiádu?
Tak šance jsou vždy! Los mini skupiny je si myslím velmi hratelný. Kluci na ME zahráli fakt parádně a s velikým respektem. Z mini skupiny věřím že postoupí, určitě na to mají. Pak je ovšem čeká velmi těžká pozice a to porazit silné Srbsko a to ještě na jejich půdě. Bylo by to fakt parádní je porazit a postoupit na olympiádu, ale bude to opravdu velmi tvrdý oříšek.

Jak si užíváte léto? Plánujete nějaký aktivní odpočinek?

Odpočinek po sezóně musí být vždy, ať už v podobě dovolené, nebo relaxu někde u vody čí nějaký výlet a chata, ale nikdy nevypadnu z tempa. Vždy se nějak člověk udržuje. Dělá věci, aby nevypadl z rytmu. Vždy po sezóně a přes léto se s klukama domlouváme na různé streetballové turnaje, takže to určitě také pomáhá k tomu, že člověk je stále nějak v záběru. Navíc se nám podařilo postoupit na World Tour v 3×3 basketu s Ondrou Dygrýnem, Pavlem Bosákem a Romanem Zachrlou.

Foto: ahojkomarno.sk