MS 2010: Překvapíme nebo bude úpadek pokračovat? | Probasket.cz

Please enter banners and links.

S velkým nadšením a očekáváním přijala česká veřejnost na konci roku 2007 oznámení, že česká kandidatura na MS v basketbale žen byla úspěšná a týmu pod vedením Jiřího Hamzy se podařilo tuto vrcholnou akci dostat do České republiky. O necelé dva roky později však toto nadšení tak velké být nemůže a troufnu si tvrdit, že také není.

S velkým nadšením a očekáváním přijala česká veřejnost na konci roku 2007 oznámení, že česká kandidatura na MS v basketbale žen byla úspěšná a týmu pod vedením Jiřího Hamzy se podařilo tuto vrcholnou akci dostat do České republiky. O necelé dva roky později však toto nadšení tak velké být nemůže a troufnu si tvrdit, že také není.

Kruté debakly od vyspělých týmů na OH 2008 se často omlouvaly velkou vytížeností hráček a jejich únavou po náročné sezoně. Konečné sedmé místo vypadá možná až moc dobře, v kontextu s tím, co hráčky v Pekingu předváděly.

Po výměně reprezentačního trenéra, ovšem přišel ještě větší sešup, mužstvu se sice zranila opora Machová, nicméně porážky od týmů Řecka či Slovenska, jejichž hráčky měly rozhodně méně zkušeností s mezinárodním basketbalem, byly velkou ostudou.

Je tedy třeba se bát, jak dopadne MS na domácí půdě? Pojďme si shrnout důvody, proč by tomu tak být mohlo a také nemuselo. 

1. Precizní obrana, přechod do protiútoku, to byly hlavní zbraně týmů úspěšných na ME ( Francie, Rusko, Španělsko), my bohužel tak atletické hráčky nemáme a vyrovnat se s nimi, co se týče těchto dovedností, v současné době prostě nemůžeme.

2. Konec Horákové, Pavlíčkové. Je asi alibismus se vracet k ukončení kariér dvou excelentních střelkyň, nicméně základna takto skvělých hráček v Čechách není a body od obou nám na posledním ME a OH chyběly a nadále asi chybět budou.

3. Spory USK – Brno. Nedá se říci, že by ne zrovna přátelské vztahy měly velký vliv na hru reprezentace, ale například při volbě reorezentačního trenéra se příslušnost k jednotlivým klubům určitě projevuje. Lepší trenéry než jsou právě v těchto dvou euroligových klubech u nás těžko najdeme i proto by měli začít tahat za jeden provaz.

1. Návrat Machové. Pokud se kapitánka reprezentace na domácí MS vrátí do týmu, naše obavy mohou být o poznání menší. V současné době nemáme rozehrávačku ani zdaleka dosahující kvalit Machové, jen se podívejme, koho mají světové týmy na této pozici ( Rusko- Hammon, Francie – Dumerc, Austrálie -Harrower), těmto zkušeným harcovnícím se bohužel s mladými a nazkušenými hráčkami čelit nedá.

2. Domácí prostředí. Trochu se obávám o psychickou odolnost českých hráček, přece jenom, tlak bude enormní a na některé z nich by to nemuselo působit dobře. Přesto si troufnu tvrdit, že české reprezentantky doma nevypustí boj o jediný míč a jen si vzpomeňme, jak právě doma slavila generace kolem Vítečkové triumf na MS do 20 let v Brně.

3. Menší očekávání. Favoritky? Kdepak, po nevalných vystoupeních na posledních velkých akcích hledejme kandidátky medaile úplně někde jinde. Češky budou chtít spíše překvapit a tato pozice černého koně by jim mohla vyhovovat.