Na Novém Zélandu startuje Mistrovství světa hráčů do 19 let | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Na vzdáleném Novém Zélandu dnes startuje v pořadí deváté Mistrovství světa hráčů do 19 let, mezi jehož účastníky budou překvapivě scházet obhájci titulu z roku 2007 ze Srbska.

Na vzdáleném Novém Zélandu dnes startuje v pořadí deváté Mistrovství světa hráčů do 19 let, mezi jehož účastníky budou překvapivě scházet obhájci titulu z roku 2007 ze Srbska.

Od čtvrtku 2. července do neděle 12. července uvidí novozélandský Auckland rovných 62 zápasů devátého Mistrovství světa hráčů do 19 let, což je po mistrovství světa mužů a žen třetí největší akce pořádaná basketbalovou organizací FIBA, jíž se zúčastní 16 zástupců ze šesti kontinentů. Nejvíce zástupců, pět, má Evropa, tři zástupce Asie a po dvou zástupcích Afrika, Austrálie a Severní a Jižní Amerika. Všechna utkání v základních, resp. osmifinálových skupinách budou sehrána v moderních halách North Shore Events Centre a ASB Stadium, čtvrtfinálová utkání, obě seminále, souboj o bronz a posléze i velké finále budou sehrána v North Shore Events Centre.

Herní systém turnaje je stejný jako v minulých letech. Všechny týmy jsou rozděleny do čtyř základních skupin (A, B, C, D), v nichž se utkají každý s každým. První tři týmy z každé skupiny následně postoupí do osmifinále, kde budou rozděleny do dvou nových skupin po šesti týmech; skupinu E vytvoří týmy ze skupin B a D, skupinu F pak týmy ze skupin A a C. Každý tým sehraje postupně tři utkání s novými soupeři, neboť budou započítávány výsledky zápasů v základních skupinách. Mezitím se spolu utkají čtyři týmy, které nepostoupily do osmifinále, o pořadí na 12. – 16. místě. První čtyři týmy z obou osmifinálových skupin postoupí do čtvrtfinále (E1 – F4, E3 – F2, E2 – F3, E4 – F1), z něhož následně vzejdou semifinalisté a z jejich vzájemného souboje (vítěz E1 – F4 s E3 – F2, resp. E2 – F3 s E4 – F1) posléze oba finalisté.

Rozdělení týmů podle základních skupin:

Skupina A: Angola, Litva, Portoriko, Řecko
Skupina B: Egypt, Francie, Írán, USA
Skupina C: Austrálie, Kanada, Sýrie, Španělsko
Skupina D: Argentina, Chorvatsko, Kazachstán, Nový Zéland

Jak již bylo řečeno v úvodu, v Aucklandu budou chybět obhájci zlata z roku 2007 ze Srbska. Jejich mladší kolegové totiž na loňském ME hráčů do 18 let nezvládli souboj o konečné páté místo, které jim zajišťovalo přímý postup na mistrovství světa. V dramatickém utkání podlehli výběru Španělska 85:89 a zbyly jim pouze oči pro pláč.

Největším favoritem na zisk zlatých medilí letos budou mladí hráči USA pod vedením kouče univerzity Pittsburgh Jima Dixona, který v uplynulé sezóně získal ocenění Trenér roku. Všech dvanáct hráčů výběru Spojených států v loňské sezóně debutovalo na palubovkách NCAA, což je zkušenost k nezaplacení. Základní osu týmu by měla tvořit čtveřice Terrico White, Klay Thompson, Hayward Gordon a Howard Thompkins. Všichni jsou velmi dobří atleti, rozehrávači White s Thompsonem si libují ve hře ve vysokém tempu, vytáhlý křídelník Gordon (205 cm) platí za vynikajícího střelce z každé vzdálenosti, pivotman Thompkins by měl být ústřední postavou týmu v obraně. V americkém výběru je též mladší bratr sedmičky letošního draftu Stephena Curry ´ho Seth, jehož střelecký průměr se v premiérové sezóně v NCAA přehoupl přes 20 bodů na zápas.  
Největším konkurentem USA bude patrně jeden ze čtveřice týmů Francie, Chorvatsko, Litva a Řecko. Mladí Francouzi budou pod vedením zkušeného kouče Richarda Billanta spoléhat především na dvojici Andrew Albicy – Alexis Tanghe. Prvně jmenovaný rozehrávač je sice poněkud limitován výškou (175 cm), což by ovšem mezi mladými hráči neměla být zásadní nevýhoda. Mezi jeho přednosti naopak patří rychlost, obratnost a střelecký instinkt. Jeho kolega Tanghe je uznáván za jeden z největších evropských talentů na pozici "čtyři" a dle odborníků by z něj v budoucnosti mohl vyrůst nový Dirk Nowitzki. Má výtečný přehled, cit pro zakončení i pro doskok, díky mohutné postavě a širokým ramenům je těžké jej odstavit od koše. Velmi silný výběr, který se jen hemží vysokými hráči (sedm přes 200 cm), poskládali na turnaj Chorvaté, na jejichž lavičce sedí ambiciózní kouč Boris Kurtović. Kádr je složen především z hráčů, kteří na loňském ME do 18 let získali bronz. Hlavní osu týmu tvoří rozehrávač Toni Prostran a trio pivotmanů Mario Delaš, Leon Radošević a Tomislav Zubčić. Poslední jmenovaný dokáže hrát pod košem i na perimetru, na svou výšku (211 cm) se velmi dobře pohybuje a výtečně běhá do protiútoků. Tradičně silný výběr vedený Vitoldasem Masalskisem představí na světovém šampionátu Litva. Vše podstatné se v něm točí kolem podkošové dvojice Donatas Motiejunas – Tautvydas Šlezas, resp. křídelníka Gediminase Orelikase, který byl nejlepším střelcem Litevců v přípravných zápasech. Pivotman Motiejunas je v současnosti považován za nejlepšího mladého hráče na své pozici v Evropě a za rok by se mohl ocitnout mezi pěti nejvýše postavenými hráči v draftu do NBA. Na svou výšku (213 cm) je nesmírně obratný a rychlý, ovládá hru zády ke koši, při níž uplatňuje široký repertoár podkošových manévrů, je vynikajícím střelcem ze střední vzdálenosti. Do budoucna však musí fyzicky zesílit. V litevském výběru figuruje rovněž teprve šestnáctiletý (!) rozehrávač Vytenis Čižauskas, obrovský talent ze Žalgirisu Kaunas, který měl zásadní podíl na zisku zlatých medailí na loňském ME hráčů do 16 let. Patrně největším konkurentem Američanů však bude výběr Řecka, který se pod vedením kouče Giorgose Vlassopoula v loňské sezóně radoval ze zlatých medailí na ME hráčů do 18 let. Jádro týmu zůstalo pohromadě a většina hráčů během uplynulé sezóny ještě více vyzrála. Osu týmu budou znovu tvořit rozehrávači Kostas Sloukas a Nikos Pappas, naturalizovaný srbský křídelník Vladimir Janković a pivotman Zisis Sarikopoulos. Oba zmínění rozehrávači mají vrozený střelecký instinkt, Pappas má navíc výtečné fyzické dispozice (194 cm) pro moderní basketbal. Oba spolu dobře spolupracují, Sloukas výtečně zvládá situace pick ´n roll s podkošovými hráči. Největší předností naturalizovaného Srba Jankoviče, který je synem bývalého jugoslávského reprezentanta Bobana Jankoviče, je schopnost hrát na pozicích koncového rozehrávače, resp. obou křídel, byť mu pod košem schází kilogramy a síla. Defenzivně orientovaný dlouhán Sarikopoulos (213 cm), jehož předností je vynikající doskakování pod oběma koši a cit pro blokování, má za sebou druhou sezónu v zámořské NCAA, jenže v důsledku přestupu z univerzity Alabama-Birmingham do týmu univerzity Ohio nesměl podle pravidel NCAA nastoupit k jedinému soutěžnímu utkání, takže se nabízí otázka, zda se na něm neprojeví herní výpadek.