Konec jedné éry | Probasket.cz

Please enter banners and links.

Co dál? Očekávané se stalo skutečností.Výhra českých basketbalistek nad Austrálií v olympijském čtvrtfinále by se rovnala zázraku a ten se prostě nekonal a ani se konat nemohl. Prohra o třicet tři bodů je po předvedeném výkonu možná ještě příliš milosrdná. 

Co dál? Očekávané se stalo skutečností. Výhra českých basketbalistek nad Austrálií v olympijském čtvrtfinále by se rovnala zázraku a ten se prostě nekonal a ani se konat nemohl. Prohra o třicet tři bodů je po předvedeném výkonu možná ještě příliš milosrdná. Australanky předčily naše basketbalistky naprosto ve všem, náš celek předvedl jeden ze svých nejhorších výkonů. Mizerný pohyb, takřka nulová střelba, naprosto zřejmá absence jakéhokoliv systému, ztráty míčů už při zakládání akcí, nepřesné finální přihrávky, sledovat naši hru bylo opravdu utrpením, kdežto Australanky předváděly hru z jiného světa, o kterém se nám mohlo tentokrát jen zdát.

Co se to děje? Před několika lety přinejmenším v evropském měřítku špičkový reprezentační celek evidentně ztrácí kontakt se světovou elitou To, co naznačilo poslední mistrovství Evropy, se bohužel nyní potvrdilo v plné míře. Samotná účast na olympiádě a postup do čtvrtfinále olympijského turnaje nejsou samozřejmě fatálním neúspěchem, ale s předvedenou hrou nelze v přímé konfrontaci se soupeřkami patřícími ke světové špičce obstát. Čtvrtfinálový nepovedený zápas jasně ukazuje, kam se ubírá světový basketbal a na jaké úrovni se bohužel zastavil český ženský basketbal.
 

Co tedy dál? Je zřejmé, že končí jedna veleúspěšná hráčská generace, které se podařilo dostat český ženský basketbal na výsluní. Končí nebo stagnuje, což vyjde v prostředí českého ženského basketbalu nastejno, protože tyto hráčky není jednoduše kým nahradit.
Tuto neradostnou skutečnost jasně dokazuje i reálná situace v ženské lize, které už příliš dlouho kraluje celek Brna. Tam, kde není konkurence, dříve či později musí dojít ke stagnaci. Dlouholeté úspěchy Brna na evropské klubové scéně jsou sice pěkné, ale většina českých klubů, snad s výjimkou USK Praha a Trutnova, je úplně někde jinde, to znamená o několik podlaží níž.
 

Český ženský basketbal nutně potřebuje nový impuls, má-li se zastavit jeho propad, který jasně prokázalo olympijské čtvrtfinále. Je ale otázkou odkud by měl přijít. Pomůže výměna reprezentačního trenéra? Najde se někdo, kdo může plně nahradit Jana Bobrovského? Ten pro český basketbal odvedl jistě pořádný kus práce, ale zdá se, že i on se dostal na hranice svých možností. Můžeme doufat, že český ženský basketbal nečekají vyloženě špatné časy. Ale pokud se na věc podíváme realisticky, nemůžeme si nepřiznat, že nastávající období nebude rozhodně jednoduché. Čím se začne tato situace řešit, tím lépe, ale otázka z úvodu zůstává prozatím bez konkrétní odpovědi.