Ženský basketbal v ČR upadá. „Systém je špatně nastavený už od mládeže,“ říká Uhrová | Probasket.cz

Please enter banners and links.

S úpadkem kvality se potýká basketbal v České republice. Problém je znát především v ženských kategoriích. Nejlépe jej charakterizuje neúspěch na posledním mistrovství Evropy, kde Češky skončily na jedenáctém místě. Šanci na nápravu budou mít letos na domácím šampionátu.

Před necelými sedmi lety slavily Češky ohromný úspěch, když získaly na domácím mistrovství světa stříbrné medaile. I přes finálovou porážku s Američankami se v reprezentantkách mísily pocity štěstí a euforie. Domácí hráčky předváděly po celý turnaj velmi dobré výkony a nakonec slavily vytoužené stříbro. Pro některé z nich to byla skvělá tečka za bohatou reprezentační kariérou.

Od té doby reprezentace postupně upadala. Na mistrovství Evropy v roce 2015 byly Češky nevýrazné a po toporném výkonu obsadily na turnaji konečné jedenácté místo. Bylo to nejhorší umístění ženského reprezentačního družstva od vzniku České republiky.

Během pouhých pěti let se národní basketbalový tým žen výrazně zhoršil. A to přitom některé hráčky byly členkami stříbrného týmu z roku 2010. Příčin je možné najít mnoho. Stačí se podívat do domácí soutěže. Některé týmy téměř zkrachovaly, nůžky mezi špičkou ligy a jejím chvostem se stále rozevírají. Mládežnické reprezentace sice sbírají úspěchy v kategoriích do 16 nebo do 17 let, ale stejně o pár let později, nejčastěji v kategorii do 19 nebo do 20 let, nejsou ani totožné týmy schopné prosadit se do elitní divize A, nebo v ní dokonce uspět.

Zatímco v prvním desetiletí sbíral český ženský basketbal jeden úspěch za druhým, například zlato z mistrovství světa juniorů, zlato z mistrovství Evropy a již zmiňované stříbro z mistrovství světa, tak v dnešní době bojuje český basketbal s nedostatkem hráček i financí. To potvrzuje i Michaela Uhrová, která byla jako hráčka součástí družstev úspěšné éry ženského basketbalu. „Problém je prostě v mládeži,“ říká Uhrová, která se v současné době angažuje jako trenérka jak v klasickém basketbalu, tak i v jeho pouliční mutaci, variantě 3×3.

Systém preferuje taktiku místo kvality

Na první pohled se zdá, že český basketbal má v mládeži velký potenciál. Zejména mužská část reprezentace získala v posledních osmi letech dvě stříbrné medaile z mistrovství Evropy elitní divize A. Jenže problém s mládeží není v současné době jen u žen. Příkladem jsou právě mladíci, kteří na kadetských šampionátech vítězili. Někteří už ukončili kariéru, jiní hrají až druhou nejvyšší soutěž. Nejsmutnějším případem ze všech je Milan Ryska, který byl ve své době nejlepším hráčem Čechů v kategorii do 16 let, ale jen o rok později spáchal sebevraždu. V dalších věkových kategoriích už mladí Češi bojovali o příslušnost v divizi A. Zatím se zdá, že podobný osud čeká i na ženské týmy. Reprezentační tým dorostenek do 16 let vyhrál poslední mistrovství Evropy v Portugalsku, ale jejich starší kolegyně se snaží probojovat do „áčkové“ divize. Někteří trenéři, včetně Uhrové, však vidí tento trend jako logický. „Naše hráčky umí v šestnácti letech hrát dobře takticky, ale tím je i svazujeme. Ostatní reprezentační družstva se soustředí na individuální činnosti a pak nás v dalších ročnících přeskočí.“

Mladým Češkám chybí kvalita

Pozitivně to nevypadá ani v nejvyšší ženské soutěži, ŽBL. Málokterý klub se spoléhá na české hráčky jako na své opory. Mladým Češkám totiž chybí kvalita, jak už zmiňovala Uhrová. Fanoušci na stadionech, a že jich je pomálu, často vidí, jak basketbalistky míjí jednoduché střely nebo dělají jiné základní chyby. S tím samozřejmě upadá kvalita celé soutěže. Na jedné straně tu vidíme mladé cizinky, které se snaží nahánět body, a na té druhé chybující domácí hráčky, které se snaží vydobýt si místo v sestavě. Mezi nimi často chybí zkušené Češky, které by zajistily stabilitu v kádru.

Ženským klubům chybí finance

S úpadkem české reprezentace a zhoršující se kvalitou české ligy ubývá také sponzorů. Právě ti by mohli pomoct nastartovat ženský basketbal zpátky na vrchol. Jenže to je dnes velmi složité, jak zmiňuje Uhrová. Podle ní je těžké sehnat sponzory, protože ti nevidí žádný profit. Finanční pomoc pro ně ztrácí smysl. Vinou toho tak některé kluby bojovaly, nebo ještě stále bojují s vlastní existencí. Strakonice či Karlovy Vary vyřešily situaci po svém a spoléhají se pouze na vlastní hráčky z dorostu. Zatímco Karlovým Varům se nutný experiment ve spolupráci s pražskou Spartou daří, Strakonice se krčí na chvostu ŽBL a jejich hráčky občas musí skousnout pořádný debakl. „Ty hráčky na to podle mě nemají. Jsou tam především proto, že jich je nedostatek,“ myslí si Uhrová. Existenční problémy musel řešit i Trutnov, ten však herně podporují zkušené hráčky, které jsou na sklonku kariéry a v Trutnově začínaly. Podobně i brněnský Handicap bojoval s financemi. Kdysi velmi úspěšný tým, pod trenérem Janem Bobrovským vítěz ženské Euroligy, se v dnešní době musel hodně uskromnit.

Ženský basketbal se tak dostal do koloběhu, ze kterého bude nelehké vyskočit. Podle Michaely Uhrové je to však řešitelný úkol. Na České basketbalové federaci je, aby se změnil systém a začínalo se od mládeže. „Trenéři musí dbát na to, aby děti uměly základní činnosti, pak je posouvat do vyšší kategorie a tam je učit další věci,“ doplňuje bývalá skvělá rozehrávačka, která se mládežnickému basketbalu věnuje už pátým rokem.

Úspěch mužů na posledním mistrovství Evropy a velká sláva po triumfu Češek na ženském mistrovství světa ve variantě 3×3, na kterém Uhrová byla hrající trenérkou, jsou dobrými odrazovými můstky, jak nalákat více dětí i fanoušků k basketbalu. Letošní mistrovství Evropy v Praze a Hradci Králové je další takovou šancí.

Zdroj foto: Mirek Štěpánek; dorkybrno.webnode.cz